Lékaři se však sami rozhodují o tom, do jaké míry protest, který byl již několik týdnů naplánován na 1. března, podpoří. ParlamentníListy.cz se zeptaly dvou hlavních tváří lékařských protestů z minulosti.
Martin Engel a Miloš Voleman – tato jména zůstanou asi ještě dlouho zarytá v pamětích lidí z roku 2011, kdy Česko zasáhly zřejmě nejmasovější protesty lékařů s názvem: Děkujeme, odcházíme. Jak jsou na tom tito dva lékaři nyní? Podporují protest?
„Pokud se ptáte, zda jsem dnes v práci, tak nejsem,“ reagoval na dotaz ParlamentníchListů.cz Miloš Voleman. Jak dodal, jeho ambulantní ordinace v nemocnici však zůstává zavřená v pátek vždy – a tak by zřejmě náhodní návštěvníci těžko rozpoznali, zda je důvodem prázdné ordinace protest nebo běžně rozvržená pracovní doba lékaře.
Protest bych podpořil, i kdyby vyšel na jiný den, říká Voleman
„Pokud by ten protest připadl na jiný den, ordinaci bych nechal zavřenou, podpořil bych ho samozřejmě také,“ vysvětlil proto dál Voleman. Poukázal však na to, že sám přichází do styku hlavně s lékaři v nemocničním prostředí, a pro ty je složitější nechat ordinace zavřené, poněvadž musí být schopni poskytnout akutní péči. Právě takovou totiž pacienti přicházející do nemocničních ambulancí většinou potřebují.
Psali jsme:
„I proto se domnívám, že se protest spíše týká lékařů, kteří poskytují ambulantní péči mimo nemocnice. Pokud vím, většina důvody protestní akce chápe, podporuje, takže věřím, že se skutečně jen podle svého svědomí a možností rozhodovali, do jaké míry svůj nesouhlas s vývojem českého zdravotnictví vyjádří. Myslím, že mnozí uvítali hlavně tu možnost nechat si udělat pečlivou zdravotní prohlídku od svých kolegů – ovšem s jinou specializací. I o tom přece tento protest je,“ shrnul pro ParlamentníListy.cz Voleman. Zde je třeba připomenout, že opravdu akce nese název Den zdraví lékařů – což znamená, že tento den se stanou „pacienty“ i oni samotní, protože ho využijí k péči o své zdraví.
Engela zklátila chřipka
Martin Engel v pátek 1. března také neordinoval. „Protest samozřejmě podporuju, ale k tomu jsem onemocněl chřipkou, takže i to mně brání v tom, abych mohl jako lékař teď sloužit,“ přiznal Engel, šéf lékařských odborů. Jak však dodal, jelikož i on sám se řadí k nemocničním lékařům, uvědomuje si, že ambulance v nemocnicích uzavřít jednoduše, tak jak mohou učinit lékaři mimo ně, není možné. Přesto doplnil, že důvody protestu schvaluje většina lékařů, se kterými se v poslední době setkal, podporu slýchá i od pacientů. „Myslíte, že by jinak den před protestem podepsalo víc než 12 tisíc lidí tu naši petici?“ uzavírá otázkou Engel.
To není šprajc, lékaři se zaměří na své zdraví a odpočinek
Protest doktorů nemá být vnímán jako jejich „šprajc“, ale jako hlasité upozornění na to, že situace u nás je v této oblasti již velmi nebezpečná.
„Chceme, aby kolegové v nemocnicích, kde se dohodnou s managementem, si vzali tento den volno a péči omezili, aby bylo vidět, že jsme potřeba a že to bez nás nejde,“ řekl již před třemi týdny Martin Engel s tím, že lékaři si mají udělat sami čas pro své zdraví. Odpočívat, nebo si dojít na preventivní vyšetření.
Psali jsme:
Na druhou stranu sdružení praktických lékařů však svým členům již v té době doporučilo, aby společný protest komory a odborů nepodpořili a ordinace 1. března nezavřeli. „Slova o apokalypse zdravotnictví jsou nepravdivá a jsou jen dalším příkladem snahy odborářů strašit,“ řekl při ohlášení protestu také vrchní ředitel kabinetu ministra Hegera Jan Růžička.
Přesto si lékařské odbory, společně s dalšími organizacemi, které je podpořily, trvají na svém.
Protest, který se může přelít i do zahraničí?
„Hlavně si myslím, že 1. březen je jenom počátek něčeho dalšího, jeden den omezení péče asi nikoho nevyděsí," říká Engel. Chystané změny jsou totiž podle něj škodlivé, proto lékaři mají být připraveni na to, že v protestu budou pokračovat. Odkázal přitom na možnost společné podzimní protestní akce odborů visegrádské čtyřky, kde je kromě ČR i Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Nejvážnější situace od roku 1989
„Situace je nejvážnější od roku 1989. Nemocnicím chybějí stamiliony korun ročně a nemají už rezervy," podotkl Engel. Připomněl, že společným tlakem odborů, nemocnic a pacientů se loni podařilo zabránit plánu pojišťoven na zrušení 10 tisíc nemocničních lůžek. Pojišťovny nechtěly dát některým nemocnicím smlouvy, nakonec je daly.
Nyní se podle místopředsedy odborů Miloše Volemana snaží ministerstvo omezit péči zase úhradovou vyhláškou. „Nemocnicím sice lůžka zůstala, ale nedostanou na ně peníze, takže je budou muset stejně zrušit,“ vysvětlil Voleman.
A jako příklad drastických omezení uvedl svoji domovskou vinohradskou nemocnici, kde od 1. března klesnou výdaje na léky a materiál o deset procent, zruší se třetina lůžek interny a chirurgie, čtvrtina lůžek ARO, polovina lůžek neurologie a na šesti sálech nebudou už plánované operace.
Ředitel vinohradské nemocnice uklidňuje, vše je v pořádku, pacienti, nebojte se
Proti tomu se však ohradil ředitel vinohradské nemocnice Marek Zeman s tím, že zdravotní péče v nemocnici je a bude i nadále zajištěna. „Pacienti se nemusejí ničeho obávat. Ovšem jen kvůli složité ekonomické situaci bylo pozastaveno vyplácení odměn a relativně méně využívaná lůžka se dočasně uzavřou, péči to ale neohrozí,“ uvedl Zeman.
Příčinou problémů je podle České lékařské komory i odborů úhradová vyhláška, komora kvůli ní proto chystá dokonce ústavní stížnost. Kategorie praktických lékařů se však na úhradách pro primární péči dohodla, ta tedy nemá důvod proti vyhlášce protestovat. A také se v průběhu pátečního dne ukazuje, že tomu tak skutečně je.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
