Lékaři nyní apelují na zavedení preventivní léčby šité na míru. Sníží počet krvácení, pacientům zvýší kvalitu života a pojišťovnám pomůže optimalizovat náklady na léčbu.
„Nejnákladnější pacient VZP byl hemofilik s inhibitorem. V kontrastu s tím však hemofilie jako celek není zásadním ekonomickým problémem, neboť takto nákladných pacientů je minimum a naopak existují osoby, které nepotřebují léčbu téměř žádnou nebo jen minimální. Existuje však řada onemocnění, která v přepočtu na jednotlivce nejsou tolik nákladná jako hemofilie, ale z celkového objemu prostředků vynakládaných na zdravotní pojištění odčerpávají mnohonásobně větší část,“ vysvětluje farmakoekonom PharmDr. Josef Suchopár.
Například diabetiků v Česku každoročně přibývá, aktuálně cukrovkou trpí zhruba 10 % obyvatelstva. Podle údajů Diabetické asociace ČR v loňském roce vynaložily pojišťovny na léčbu tohoto onemocnění a dalších komplikací s ním spojených 22 miliard korun. Zatímco hemofilici své onemocnění dědí geneticky, velká část diabetiků si jej způsobí nevhodným životním stylem.
Inhibitor je nejzávažnější komplikací hemofilie. Organismus pacienta s inhibitorem vytváří protilátky proti léčebně podávanému srážecímu faktoru, a proto pacient potřebuje speciální a nákladný léčebný přístup.
Profylaxe sníží riziko vzniku inhibitoru o 60 %
Lékaři se shodují, že nejmodernější přístupy v léčbě hemofilie umožňují výrazně zvýšit kvalitu života pacientů a zároveň zefektivní celý proces léčby. V neposlední řadě zamezí vzniku nejzávažnějších forem onemocnění. „Pokud zvolíme léčbu, která významně sníží riziko vzniku inhibitoru, máme z velké části vyhráno,“ upozorňuje primář MUDr. Jan Blatný, Ph.D., z Fakultní nemocnice Brno a vysvětluje: „Ideální je primární profylaxe, tedy preventivní léčba, která začíná kolem prvního roku dítěte. Je nejen cestou k zachování dobrého zdraví, ale je navíc schopna o 60 % snížit riziko vzniku inhibitoru.“ Preventivní léčbu je nutné nasadit a udržovat po celý život i proto, že ve výjimečných případech může pacient krvácet nikoliv jen do kloubů nebo vlivem úrazu, ale i do centrální nervové soustavy. Takové krvácení může vést až k smrti pacienta.
Profalyktická léčba se aplikuje preventivně s cílem předcházet krvácením. Dávkovací schéma ideální pro profylaxi pomáhá určit farmakokinetika. Díky farmakokinetice pacient ví, jak rychle mu ubývá srážecí faktor a kdy si jej musí znovu aplikovat, aby byl dostatečně chráněný a mohl vykonávat stejné aktivity jako zdraví lidé. Dosud se dávky stanovovaly pouze na základě tělesné hmotnosti a klinického obrazu pacienta
Optimalizace pro pacienta i pojišťovnu
Na aplikaci profylaktické léčby lékaři apelují stále častěji. „Podstatou této terapie je dlouhodobá, případně celoživotní aplikace koncentrátu srážecího faktoru v takových dávkách a intervalech, aby hladina faktoru nikdy nepoklesla pod 2-5 %,“ upozorňuje MUDr. Peter Salaj z Ústavu hematologie a krevní transfúze. Rychlost poklesu srážecího faktoru je individuální. Lékaři však mohou využívat tzv. farmakokinetickou křivku, díky které dokážou přesně stanovit dobu, kdy je nutné aplikovat další dávku léku. „Pacient tak získává lepší kontrolu nad svojí léčbou i nemocí, protože přesně ví, kdy je chráněn a může například sportovat,“ doplňuje praktické benefity optimalizované léčby doktor Blatný.
V současnosti se profylaktická léčba využívá standardně u dětí. Má na ni nárok však i každý dospělý hemofilik. Přesto tento přístup zatím využívá jen 50 % dospělých s těžkou formou hemofilie. Profylaktická léčba jim pomáhá předcházet krvácením, kterých může v případě těžkého hemofilika být až 50 ročně. Podle lékařů by každý z nich měl vědět o možnostech a benefitech profylaktické léčby.
Co je hemofilie?
Geneticky vrozená nemoc patřící mezi poruchy srážlivosti krve. Typicky se projevuje spontánním krvácením především do kloubů, ale také svalů a dalších orgánů. Vzniká poškozením jednoho z genů na chromozomu X, choroba se tedy plně projevuje pouze u mužů. Podstatou nemoci je nedostatečná tvorba nebo celková nefunkčnost jednoho z proteinů krevní plazmy, který je zapojen do procesu srážení krve. V České republice žije zhruba 1000 hemofiliků, z nichž přibližně 230 je ve věku do 18 let.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
