Bez ohledu na záměry samotného nového prezidenta Spojených států se totiž na Balkáně množí obavy z návratu někdejší “staré gardy” z dob Billa Clintova, která významným způsobem ovlivňovala dění v různých částech světa. Včetně Srbska a pro něj tak citlivého tématu jakým je Kosovo.
Již dříve jsme informovali o tom, že po vítězství demokratického kandidáta Joea Bidena, se ve Washingtonu, centru americké politické moci, začaly probouzet bývalé vlivné postavy v čele s Madeleine Albrightovou s tím, že je prý načase se opět zajímat o vývoj na Balkáně.
Připomeňme, že to byla právě Albrightová, která v době prezidentství Billa Clintova platila za hlavní architektu bombardování Srbska v roce 1999. Sama si dle následných zpráv zajistila své obchodní zájmy a na základě pomoci kosovským Albáncům zprivatizovala a výhodně zpeněžila kosovskou telefonickou společnost. Nebyla jediná. Jiní američtí představitelé zase za podivných podmínek privatizovali a přeprodali kupříkladu důlní společnosti. Ostatně, Spojené státy mají do dneška na území Kosova obří vojenskou základu s kapacitou až několika desítek tisíc vojáků
Pro Srby tak současná situace po výměně v Bílém domě přináší značné starosti a obavy o budoucnost svého historické území Kosova a Metohije. “Washington i Brusel do značné míry obnovují pakt o společné politice vůči Srbsku, jejíž klíčovou pákou bude obnovený tlak na Bělehrad, aby zahájil právně závazné vyjednávání o normalizaci vztahů s Prištinou s tím, že dohoda by měla zahrnovat i uznání tzv. Republiky Kosovo,” informovala srbská média.
“Základy budoucího americko-evropského plánu pro západní Balkán, zejména pro Srbsko, byly podle našich informací diktovány z Berlína, který v minulosti neskrýval svou nespokojenost s Trumpovým přístupem k možnému rozmotání “uzlu” s řešením kosovského problému,” psal bělehradský deník Večernje Novosti.
Strategie nové americké administrativy, která se prý hodlá navrátit k někdejšímu ovlivňování událostí v řadě zemí světa, bude směřovat k demontáži dohody uzavřené pod patronací Donalda Trumpa v Oválné pracovně. Součástí této dohody, které z americké strany nebyla pro Srbsko nikterak ultimativní, mimo jiného zavazovala Bělehrad i Prištinu k přesunu ambasád v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Právě i tento fakt podle citované zprávy srbského deníku vadil špičkám EU. “I proto zesilují tlaky vůči našim orgánům, aby se této dohody vzdaly a aby co nejvíce harmonizovaly zahraniční politiku se směřováním Bruselu. Zejména pokud jde o Rusko a Čínu,” psaly Novosti.
Dodejme, že v této věci rozhodně mezinárodní tlaky na Srbsko neuspěly a srbské politické špičky v čele s prezidentem Vučićem úzkou spolupráci s Moskvou a Pekingem hodlají prohlubovat.
Fotogalerie: - Kosovo je Srbsko
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
