„Ho*no!“ Ten člověk je totalitní zlo! Tohle se Kartousovi a elfům líbit nebude. Vývojář Vávra i o tom, proč lidé nevěří médiím

15.04.2020 17:05

Druhá polovina videa herního vývojáře Daniela Vávry patřila vyvracení argumentů, které k obhajobě cenzury používají čeští elfové a Bohumil Kartous. Aktivista a mluvčí elfů je podle Vávry „totalitní zlo“, kterého pak může smést jím vyvolaná revoluce. Popřel, že by se kvůli internetu nějak změnilo uvažování lidí, a vyvracel, že by „populistům“ stačilo, aby si pořídili média, na příkladu z Ameriky. Podle něho lidé už nevěří mainstreamovým médiím, protože prokoukli, že se nesnaží informovat, ale vychovávat.

„Ho*no!“ Ten člověk je totalitní zlo! Tohle se Kartousovi a elfům líbit nebude. Vývojář Vávra i o tom, proč lidé nevěří médiím
Foto: Repro Youtube
Popisek: Herní vývojář Daniel Vávra o cenzuře na sociálních médiích

Ve druhé polovině videa se Vávra začal věnovat Bohumilu Kartousovi, mluvčímu Českých elfů, který cenzuru obhajuje. Zmínil, že je klidně možné, že jeho příznivci začnou nahlašovat Vávrovy příspěvky. A shrnul Kartousův argument, že bavit se s dezinformátory nemá smysl, protože je to u nich otázka víry. „Kartous je přesvědčen, že aby někdo přestal věřit bludu o ploché Zemi, musíte zničit člověka, který tvrdí, že to tak je, aby tomu ti lidé přestali věřit,“ interpretoval slova aktivisty a přispěvatele Britských listů.

Anketa

Jak zatím hodnotíte výkon Stanislava Křečka jako ombudsmana? (Ptáme se od 15.4.2020)

95%
hlasovalo: 19091 lidí

„To je prostě blbost, blbej člověk si najde nějakou další blbost a bude věřit v nějakou další debilitu,“ vyvracel tuto myšlenku s konstatováním, že se jedná o boj s větrnými mlýny. „Podle mě má děsivou hrůzu z toho, že tady všichni věří konspiračním teoriím ze Sputniku, že to je mainstreamový názor, což je úplná blbost samozřejmě,“ mínil vývojář o Kartousovi a dále rozebíral aktivistovi názory včetně podpory tlaku na korporace, aby potíraly nedostatečně definované „toxické dezinformace“, aby se zabránilo „rozpadu demokratického řádu“.

„Bohumile, Bohumile. Je naprosto neuvěřitelný, když se výrazama jako demokratický řád ohání někdo, kdo se v tom samém textu dožaduje obcházení toho demokratického řádu, potlačování svobody slova, dělí společnost na blbý, který by neměly do věci moc kecat, a vzdělaný, kam určitě počítá i sebe, kteří by měli mimo demokratické struktury rozhodnout, co se smí a co se nesmí. To znamená, že o tom, co se bude a nebude dělat, se nerozhoduje ve volbách, ale prostřednictvím nátlaku na korporace, a na ty korporace tlačí on, protože zjistil, že lidé nechtějí to samé, co on,“ zhodnotil Kartousovo působení a zkonstatoval, že Kartous opustil snahu přesvědčit lidi v debatě či v politice, protože by to bylo moc náročné a cenzuru protlačí přes korporátní struktury.

Kartousovy názory označil za konspirační teorie a „čiré zlo“. „Ten člověk je prostě totalitní zlo,“ shledal Vávra s tím, že Kartous a jemu podobní jsou paranoidní a jejich obavy, že dojde ke konci světa a vládě diktatury, pokud nebude debata sešněrována, neopodstatněné. Připustil, že Kartous je možná skutečně idealista a „myslí to dobře“, ale následky jeho návrhů by byly horší než to, čeho se obává. Vávra kontroval, že vliv médií je mnohem menší, než si Kartous myslí, a cenzura povede jen k tomu, že cenzurovaní budou ještě radikálnější.

Varoval Kartouse, že revoluce pak bude požírat své děti a jednoho krásného dne i on možná nebude na té správné straně a bude cenzurován. Což, jak připomenul, je ještě slabý odvar toho, co se stalo jiným idealistickým revolucionářům. Nemluvě o tom, že Kartousova definice demokracie podle Vávry se musí lišit od všeobecně platné. Obvinil státy, že situace, kdy tlačí na Facebook, aby cenzuroval příspěvky, je jim pohodlná, protože se pak mohou vymlouvat, že to nejsou ony, kdo cenzuruje.

A že by „dezinformační média“ měla takový dosah, že by změnila výsledek voleb a díky kyberprostoru se změnila povaha debaty? „Hovno. Líp to říct nejde. Už ve středověku se šířily fámy, fake news, byly povstání a revoluce, lidi svrhávali vlády. A to bylo v době, kdy lidi ani neuměli číst, natož psát, a stejně si ty věci řekli. U nás třeba Jan Hus,“ upozornil vývojář, že lidé kazateli věřili, protože si mysleli to samé.

Zmínil i příklad „úspěšné“ cenzury v Číně a dodal, že i v Číně dochází k protestům, i když jsou tvrdě potlačované, a že je otázka, zda tam bude cenzura fungovat stále, protože je klidně možné, že ti, kdo ji úspěšně praktikují teď, zestárnou a odejdou a na jejich místo nastoupí někdo neschopný.

Pak se opět vrátil k argumentu, že dezinformace mohou ovlivňovat volby. „Bohumil Kartous naráží na to, že je tam Babiš, komunisti a SPD, to je zjevně to, co mu jako vadí, že můžou vládnout. Já bych ho upozornil, že komunisté měli v minulosti ještě víc hlasů. Místo SPD jsme tam měli Sládka. Měli jsme tam dost pošuckejch stran taky a ve skutečnosti to, že nám dlouho vládla ODS a ČSSD, tak Paroubek taky nebyl žádná výhra, Špidla nebyl žádná výhra a Gross taky ne. Bezpráví a policejní praktiky se ve skutečnosti děly mnohem horší než dneska,“ srovnával vývojář.

Ale zprávy tehdy přicházely ze tří televizí a dvou novin a pár časopisů. „Takže ten disent byl mnohem menší, než je dnes,“ připomenul Vávra, že tenkrát bylo mnohem méně možností zjistit, co například Stanislav Gross dělá. „A tahle snaha lidí jako Kartous je dostat to zpátky. Zase být ten klíčník, který zavolá do toho iDnesu, Lidovek, co můžou napsat a nemůžou, a v ČT bude ředitel, který si pohlídá, aby tam byly jenom zprávy, které tam mohou být, a tohle se snaží prosadit u Facebooku, protože jim strašně vadí, že jsou tam věci, které se jim nelíbí,“ mínil Vávra a vyslovil myšlenku, že dříve média lidi, kteří se Kartousovi nelíbili, potlačovali, takže o nich nevěděl.

Vávra vyvracel i to, že stačí si pořídit noviny a marketingové poradce a cesta k výhře je zaručená. Jako příklad mu posloužil miliardář Michael Bloomberg, který se zúčastnil kampaně na demokratického kandidáta na prezidenta. „Utratil za pár měsíců 500 milionů dolarů za kampaň. A nevyhrál ani primárky svojí vlastní strany. Celou Ameriku oblepil bilboardy, měl reklamy v televizi, určitě si najmul super štáb marketingovejch géniů, nevyhrál ani primárky svojí vlastní strany,“ ilustroval vývojář, kam až sahá moc peněz. „Protože to, co říkal a jak to říkal, nikoho neoslovilo.“

Pustil se také do reportáže, která odhalila hlavního autora Aeronetu. „A teď všichni říkali, tenhleten tady ovlivňuje ty volby, kvůli němu zvolili tyhle a támhlety. Opravdu myslíte vážně, že nějakej Franta s igelitkou, na kterýho jsou uvalený exekuce a provozuje blogísek, na kterym píše blbosti, ovlivňuje volby stejnou měrou, jako Česká televize s rozpočtem několik miliard? Jako mainstreamové noviny a další komerční televize? Novinky, iDnes, Aktuálně a další? Opravdu si někdo myslí, že tenhle člověk něco řekne a ti lidé přestanou věřit tomu, co jim říkají ti ostatní, a začnou mu věřit?“ zpochybňoval rétoriku bojovníků proti dezinformacím. A dodal, že návštěvnost dezinformačních webů je mizivá oproti hlavním zpravodajským kanálům.

Uvedl, že si dotyční pletou příčinu a důsledek. „Tady existuje obrovská ztráta důvěry v mainstreamová média, protože mainstreamová média o spoustě věcí informují když ne lživě, tak manipulativně. Protože se nesnaží sdělovat informace, ale poučovat a vychovávat. A lidi to prokoukli a už jim tolik nevěří,“ uvedl Vávra a dodal, že věci nepřispívá ani to, jak se liší politické preference lidí jako celku a novinářů. „Novináři žijí v nějaké bublině a prostě jejich svět je nekompatibilní se světem té většiny. A novináři a liberální politici jsou přesvědčení, že ten svět je jediný správný,“ dodal.

„Mám obavu, je to prakticky jistota, vzhledem k tomu, co jsme si tady všechno řekli, že za a) se na mě budou teďka soustředit, o což nijak dvakrát nestojím, protože na sociálních sítích jsem hodně sarkastický a dělám nekorektní vtipy, takže vytrhnout něco z kontextu je snadné a už se mi to stalo v minulosti, že na mě taková skupina naskočila, a opravdu není o co stát,“ řekl k závěru.

„Myslím si, že jako společnost bysme s tím měli něco dělat. Protože jsme teď ve fázi, kdy stačí jen pár kroků a bude to konec svobody slova. Mně se líbí, že se Kartous ohání tím, jaká je strašlivá situace v Maďarsku, přičemž mně přijde, že na Západě je ta situace úplně stejná, akorát pro jiné lidi. Možná je ve skutečnosti horší než v tom Maďarsku,“ a dodal, že četl článek Info.cz, podle kterého situaci v Maďarsku nepopisují místní média přesně a ti, kdo tak o Maďarsku informují, pak tady schvalují cenzuru.

„Myslím si, že ta situace je opravdu vážná,“ mínil s tím, že svoboda je pro něho opravdu důležitá a bez ní ostatní věci nejsou možné. „A dneska čelíme pokusům tu svobodu zásadně omezit. Stylem: ‚Když ptáčka lapají, hezky mu zpívají‘ anebo ‚Cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly‘. Někteří ti lidé jsou opravdu hloupí a myslí to dobře, někteří jsou strašně zlí a myslí to špatně a tváří se, že jsou hodní,“ shrnul na závěr Daniel Vávra.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: kas

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

21:50 Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

Plukovník Ivo Zelinka byl hostem podcastu Čestmíra Strakatého. A řeč byla o ruské válečné propagandě…