Koho byste volili v 1. kole prezidentské volby? (anketa je čistě orientační, žádný kandidát ještě nepotvrdil účast ve volebním klání; hlasování probíhá od 9.12.2014)Anketa
Moderátor pořadu na úvod připomněl, že prezident Miloš Zeman si umí získat pozornost médií, včetně těch cizojazyčných. Podle premiéra Bohuslava Sobotky ale svými posledními výroky znevěrohodnil celou českou zahraniční politiku. Hlava státu komentuje události jinak než zahraniční partneři. Znevěrohodňuje tedy prezident naši zahraniční politiku?
Podle Hynka Kmoníčka nikoliv. Ani premiér Bohuslav Sobotka prý nikdy netvrdil, že by to tak bylo. Předseda vlády údajně pouze říkal, že ne vždy zaznívá totožný výrok ze Strakovy akademie a z Hradu. To si Kmoníček vysvětluje tím, že premiér i prezident jsou bytostní politici, kteří mají odlišný výrazový a slovní kód. Je tak pouze třeba doladit poslední akcenty, tak aby ve výrocích českých vrcholných představitelů nikdo nemohl vidět rozdíl.
S tím ovšem zásadně nesouhlasí Jaromír Štětina. „Nebudu schopen použít takové intelektuální šlehy jako pan Kmoníček. Ale já si na rozdíl od něho myslím, že prezident naši politiku velmi znevěrohodnil. Činí tak systematicky a dlouho. Stačí, když se podíváme do zpráv, na to, co kde o Ukrajině řekl. Tam mluví naprosto jasně proti našim spojeneckým závazkům. Nejnebezpečnější na tom je, že prezident kolaboruje s nebezpečnou mocností, která se od absolutismu pohybuje k diktatuře,“ tvrdí europoslanec s tím, že prezident se v mezinárodní politice stává bezpečnostním rizikem pro náš stát.
Papouškování z prokremelských zdrojů
„Pokud jde o Ukrajinu, zastává neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a její tzv. finlandizaci. To kdyby někdo řekl v Evropském parlamentu, tak by se musel hluboce zastydět v pohledu svých kolegů a pravděpodobně by se skrčil pod stůl,“ dodává Štětina, který za základní omyl a nepravdu v podání Miloše Zemana považuje to, že prezident říká, že na Ukrajině probíhá občanská válka. „To je teze, kterou prezident opakuje, papouškuje z kremelských materiálů a putinovských prohlášení,“ má jasno.
Následně se debata přesunula k sankcím. „Vždycky bych v mnohém s panem Štětinou souhlasil, jenom vždycky v součtu dojdu k opačnému výsledku. Taky si myslím, že sankce jsou jedním z mála prostředků, který Západ má směrem k Ruské federaci, aby jí bez přímého válečného konfliktu pohnul tam, kam chce. Taky si myslím, že sankce fungují, ale nemyslím si, že fungují sankce EU jako takové,“ uvádí Kmoníček s tím, že to, co funguje a co skutečně způsobilo Rusům problémy, je výrazný pokles cen ropy.
Ruský rozpočet je totiž postaven na ceně sto čtyř až sto pěti dolarů za barel ropy, a jestliže byl ještě minulý týden na šedesáti sedmi, tak se podle Kmoníčka ukazuje, že mnohem úspěšnější nástroj k ovlivňování Ruska je, když Washington promluví se Saudskou Arábií, a ne když EU zvýší další sankce, aby se nám na trhu objevilo ještě více polských jablek.
Ty dobrovolnické bataliony na Donbasu bojují v sandálech a nemají čím střílet
Štětina do debaty přispěl tím, že ekonomické sankce sice hrají v tlaku na Rusko významnou roli, měli bychom ale prý také začít dodávat Ukrajincům zbraně a munici, tak jak to činí Litva. „Oni se musejí bránit. Ty dobrovolnické bataliony na Donbasu bojují v sandálech a nemají čím střílet…“ vysvětloval. Prezident Zeman, který zpochybňuje jejich boj tvrzením, že na Ukrajině probíhá občanská válka, podle něj nahrává Vladimiru Putinovi.
Hynek Kmoníček vyslovil s tvrzením europoslance nesouhlas, když uvedl, že prezident Zeman nikdy nepopíral fakt hybridního typu války. To podle něj nevylučuje, že na Ukrajině fungují ruské jednotky, „které jsou vtipně zamaskovány, aby vypadaly jako dobrovolnické.“ „Když o konfliktu uvnitř samostatného státu řeknu, že je to občanská válka, znamená to, že to vylučuje, že do této války zasahují jeho sousedi? Ne. A jestli zasahují, znamená to, že to není občanská válka? Samozřejmě že ne. Jedno nevylučuje druhé,“ řekl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.
Přesnídávka v dívčí škole
Štětina kontroval tím, že viděl na vlastní oči mnoho občanských válek i válek mezistátních. „Myslím, že musíme používat svoji historickou paměť. Co se stalo za posledních 25 let? Ruská armáda vyvraždila 80 tisíc civilů v Čečně, anektovala, ukradla Abcházii, Krym a nyní se snaží o východní Ukrajinu. Jestli bude dále pokračovat tato série, tak se pan prezident i pan Kmoníček vystavují nebezpečí, že Rusko spáchá další válečné zločiny, a že je budou lidé považovat za spoluviníky,“ vyslovil varování.
„Obávám se, že naším národním zájmem je dle našeho prezidenta klídek a teploučko. To, co se děje na Ukrajině, není přesnídávka v dívčí škole. Tam dochází ke ztrátám na lidských životech po tisících. A náš prezident se tváří, jako by na tom Rusko nemělo vinu. Nevím, proč to dělá. Pan prezident se chová tak, jako by byl zavázán Kremlu nebo mu musel nějakým způsobem vyhovovat,“ zaznělo také z úst europoslance.
Pořad si můžete poslechnout ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: luš
