Akce se zúčastnili také speditérské firmy, malí živnostníci a v jiných spolkových zemích rovněž hasiči.
Nenáviděná trojkoalice
Rozhodné ne znělo na adresu vládního „semaforu“, tedy trojkoalice vládnoucích stran – SPD, FDC a Zelené. Při průjezdu městem, jako i jinde po celém Německu, sekundovala místní policie, avšak nebránila žádnému vozu v účasti na delších či kratších kolonách. Protestující povzbuzovali protijedoucí řidiči vydatným troubením a zvláště na malých obcích lidé mávali a skandovali například právě hesla k odchodu vládnoucí trojkoalice.
Místní zemědělci tak chtěli upozornit na skutečnosti, které pálí i nás, ale ještě před několika lety před covidem bychom neočekávali, že něco takového se může stát. „Už to začalo po roce 2010 a situace se jen a jen zhoršuje,“ uvedl jeden postarší důchodce, který se zastavil a sledoval přehlídku desítek a desítek zemědělských strojů a nákladních aut. „Obrovská byrokracie, odtržení města od obcí a vesnic, problémy v infrastruktuře, dlouhé čekací doby u lékařů nebo v nemocnicích na zákroky,“ vypočítával postupně a člověku až mrazilo, jak jsou starosti podobné i na druhé straně hranice. „Ceny potravin se ještě celkem drží, ale už se také pomalu zvedají,“ konstatoval dále. „Důchody jsou nízké a životní náklady se zvyšují. A na lidi z vesnice začínají ti z města se dívat jako na něco, co by nemuselo být, co je jim snad i dokonce z duše odporné,“ uvedl posmutněle.
Protest zemědělců. (FOTO: Václav Fiala)
Co bude z premianta
Protestujícím hlavně vadí účast Zelených ve vládě a vyčítají jim právě to bezbřehé opouštění starých kořenů - odchod od jaderné energetiky, omezení počtu dobytka, omezení osázených zemědělských ploch (které ovšem je podstatně menší než u nás – v tom jsme zas unijní „premianti“. A už téměř nenávist k elektroautům, kterých za hodiny našeho sledování projelo v krajském městě jen několik. Německá ekonomika začíná stagnovat a finance jsou v nedobrém stavu. Přesun miliard eur kvůli zelené politice vyvolal potřebu „ber kde ber“, a tak se sáhlo na zemědělské dotace. I když kancléř Scholz pod prvotním tlakem posunul termín zániku „zelené nafty“ a nabídl její rozložení, zemědělci tento „kompromis z nouze ctnosti“ rázně odmítli.
Psali jsme:
„Jak máme podporovat vesnici a farmaření, když nám vláda hází klacky pod nohy,“ položil si otázku asi třicetiletý pěstitel zeleniny a brambor Filip Lehner. „Náklady stále rostou, ale je tlak, abychom nezvedali ceny. A to nemluvím o marketech, které tlačí větší pěstitele na hranici úživnosti,“ vysvětluje muž a podtrhuje, že jeho relativně malá firma dodává krámkům a odběratelům v okolí. „Co se stane, až venkov neuživí město? To si politici neuvědomí,“ hřímal další protestující muž. „Předně bychom měli zajistit Němce a pak pomáhat v zahraničí. Jestliže budeme omezovat chov a pěstování, tak pak se budou zemědělské produkty dovážet – a kde tedy je ekologie, která se tady u nás stala doslova mantrou?“
Velkým problémem je byrokracie, neustálé kontroly, pokyny, omezování, hlídání, evidence. Musíte mít čas na papíry, ale přitom byste měli být na poli. To platí zvláště u rodinných farem, které jsou především v Bavorsku velmi rozšířené. Ještě před deseti lety byly podporovány v projektech agroturistiky a pobytu na venkově. Dnes je to naopak.
(FOTO: Václav Fiala)
Kdo si mne ruce
Jestli u nás neuvidíte starý traktor nebo jiný zemědělský stroj, stačí přejet hranice. V Čechách a na Moravě je už vzácností vidět brněnský Zetor, i v malých společnostech mají velké ultramoderní stroje. V Bavorsku, ale vlastně i v celém Německu se v tomto trochu vracíte do historie. Tady se euro mnohokrát obrátí, než se koupí jiný stroj. A když ano, tak se pak s ním pomůže i ostatním. Proto tady vidíte ještě staré Mercedesy, Fordy, Steyery klidně z 60. let. U větších firem je modernizace viditelnější, ale přesto rozdíl mezi německým a českým sedlákem je markantní. Ve prospěch naší republiky, ale především úvěrových společností a bank.
Ruce si mnou samozřejmě obchodní řetězce – a to se týká i Německa. Tolik proklamované bio a eko výrobky se příliš neprodávají (obdobně jako u nás), ale jsou nejvíce dotované.
Psali jsme:
Kde jste, Češi?
Němečtí zemědělci zatím marně vyhlíží ty české. Alespoň symbolickou účast by vzali zavděk. Těžko vysvětlujeme, že se u nás asi více politizuje, taktizuje a možná také se obávají. První dny se němečtí, a především saští zemědělci ukázali i na hranicích. Kromě pozdvižení kvůli údajné permanentní blokádě, která však byla jen časově omezená, se ale u nás nedělo nic. A do dnešní doby je povědomí o největším protestu v Německu za dobu jeho novodobé existence povážlivě malé. A nebo se rovnou odsuzuje. Přitom si ale němečtí zemědělci a dopravci podle jejich slov zvláště dávají pozor, aby nebyli spojováni s žádnou politickou stranou – a především AfD. Tak nám to řekli mladí i staří.
Neslyšíte nás? Přitvrdíme!!
Protesty podpořili i stávkující železnic a DB i další společnosti musely až o 80 procent omezit počet vlaků, především těch dálkových – protože místní regionální tratě obhospodařují menší soukromé firmy. Strojvůdci protestovali zatím „jen“ pět dní, pátek byl tím posledním. Zato zemědělci pokračují dále. Již v pondělí ráno vyjíždí stovky strojů ze saského Chemnitzu do Berlína. Opět budou troubit a pomalou jízdou blokovat hlavní tahy a nájezdy na dálnice. Podle slov jejich kolegů z Bavorska, pokud se setkají s odmítavým stanoviskem – což zatím u spolkové vlády převažuje – prý „přitvrdí“. Kam to může dojít dál? Do totální blokády velkých měst? Možná. Ovšem pak už je podle některých politiků na pořadu dne otázka destabilizace, protože města přece nebudou hladovět. Nedostatek některých potravin nebo zboží tady nebyl desítky let…
Fotogalerie: - České a německé ceny potravin
Čekejte, až se na vás (ne)dostane
A pak je tu také problém migrantů, který je velmi citlivý. Lidé o tom mnoho nechtějí mluvit, ale pravdou je, že při dalším přerozdělování už malá města a obce žádají o stop stav, protože se zase už naplňují tělocvičny, kulturní domy a podobně. A tím, jak přibývají žádosti o udělení azylu nebo pobytu, je byrokratická mašinérie pomalejší a pomalejší, drhne pod náporem žadatelů. Proto v Německu spousta věcí trvá dlouho. A Němci neradi vidí, že oni – živitelé národa, nejsou nejen upřednostnováni, ale přímo káráni, aby ustoupili a počkali si.
Němec, který nasupeně čeká, je ale jiným Němcem, který je v očekávání. Leden, byť poměrně mrazivý, bude zdá se ve spolkových zemích docela horký…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
