Zaorálek už ví, jaké garance dá k restitucím Nečas prezidentovi

01.09.2012 15:58

I v mlčení je odpověď. Tak lze podle Lubomíra Zaorálka (ČSSD), místopředsedy sněmovny, vnímat otálení premiéra Petra Nečas v odpovědi na klíčovou otázku prezidenta Václava Klause, zda vládní nárvh na majetkové vyrovnání s církvemi prolomí restittuční hranici roku 1948. Hovoří tak na svém blogu na serveru Aktuálně.cz.

Zaorálek už ví, jaké garance dá k restitucím Nečas prezidentovi
Foto: Filip Jandourek
Popisek: Lubomír Zaorálek

„My už víme, na čem jsme a víme, že žádné přísliby ani garance, po kterých prahne Klaus, že k prolomení února 1948 nedojde, nemůže vláda ani premiér prezidentovi poskytnout,“ píše Zaorálek. Už v květnu tohoto roku totiž položila ČSSD premiérovi stejné otázky, jako nyní klade prezident. A odpověď Nečase prý byla jednoznačná - rozhodnutí o tom, jakému nároku bude vyhověno a kterému nikoliv, leží zcela v rukou soudů. Budou to tedy i soudy, které podle Zaorálka rozhodnou o případném prolomení restituční hranice, a nikdo nedokáže předem odhadnout jejich verdikt.

Zaorálek upozorňuje, že prolomoní restituční hranice nahrává i fakt, že majetek církve je nepřesně definován. „Dokonce mohou být poskytnuty náhrady i za majetek, zabraný daleko dřív než v únoru 1948 – jedná už se o majetek, zabraný Masarykovou pozemkovou reformou roku 1919,“ varuje. Nikdo nemůže v současné situaci zaručit, že soud nebude pravidelně překračovat hranici února 1948, a přesně taková by měla být podle něj i Nečasova odpověď pro Klause.

Návrh zákona porušuje tvrzení Ústavního soudu

Postoj sociálních demokratů vůči návrhu zákona o církevních restitucích je zcela zřejmý. Zaorálek poukazuje, že způsobí mnohem více škody, než-li užitku, ba dokonce se zcela staví proti nálezu Ústavního soudu, který říká, že novým rozhodnutím nemohou vznikat staré křivdy. „Je potřeba dodržovat princip rovnosti občanů při odškodňování a nové odškodňování nesmí vyvolávat nové nespravedlnosti.“

Přijetí tohoto zákona způsobí podle Zaorálkových slov škodu stovkám a tisícům restituentů z devadesátých let, jejichž nároky byly odmítnuty, například proto, že se týkaly rozhodnutí, učiněných před rokem 1948. „Nehoráznou nespravedlnost představuje výpočet finanční náhrady, u které nelze ani zjistit, za co je poskytována, nelze se nijak domáhat ani určení, zda konkrétní majetek byl zařazen důvodně či nikoliv, zda není odškodněn dvakrát a podobně…,“ kritizuje návrh zákona Zaorálek s tím, že bude spojen nekonečnou řadou soudních sporů.

Šíbři cítí v církevním majetku kořist

Kámen úrazu tohoto způsobu vyrovnání se s církvemi Zaorálek spatřuje v přeměně církví na podnikatelské subjekty, které budou moci prodávat majetek bez výběrového řízení a dokonce i bez daně. Dokonce i finanční náhrada od státu bude odlehčena od všech daní či poplatků. „Budou na tom lépe, než každý právoplatný fyzický dědic, který musí platit odpovídající dědickou daň,“ podotýká. „Máme co do činění s vlnou privatizace církevního majetku, který ale nepřinese růst národnímu hospodářství, jak tvrdí profesor Schwarz, ale především kapsám vyvolených šíbrů, kteří už v tuto chvíli cítí kořist, jaká tu už dlouho nebyla.“

Billboardy ODS jsou pustá lež

Zaorálek nešetří kritikou ani na propagačních vozech a billboardech ODS, které si jako téma volí restituci Lidového domu. „Chápu, že to stranu ODS stálo mnoho peněz, ale přesto musím Nečase vyzvat, aby tyto nápisy stáhli a nešířili, protože se jedná o pustou lež,“ rozohňuje se. Zdůrazňuje, že příběh Lidového domu nemá se zákonem o restitucích nic společného. „Doufám, že ODS nehodlá zpochybňovat rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že současná sociální demokracie má právní kontinuitu s předválečnou sociální demokracií, která Lidový dům vždy vlastnila a nikdy vlastnit nepřestala.“

Naopak to prý byla ODS, která po revoluci usilovala o to, aby se Lidový dům stal majetkem státu. „Vypadalo to, že se tehdejší pravicová vláda ODS pouze pokoušela ekonomickými prostředky zničit politickou konkurenci,“ myslí si Zaorálek. „Na místě ODS bych na tuto smutnou historii billboardy rozhodně neupozorňoval.“

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nem

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

18:04 860 tisíc Ukrajinců v EU. Někteří je chtějí vrátit

Česko stojí před otázkou, zdali následovat některé evropské země a vyslyšet volání Kyjevu o pomoc s …