Nejhorší karlovarskou povodeň v historii popisuje historik a zastupitel města Stanislav Burachovič: „Tragickým datem novodobé historie byl 24. listopad 1890. Onoho dne bylo centrum lázní strašlivě poškozeno povodní. Po dlouhotrvajících silných lijácích se říčka Teplá extrémně rozvodnila a velká přílivová vlna napáchala ve městě nikdy předtím nevídané škody. Při dramatických záchranných pracích tehdy dostal karlovarský starosta JUDr. Eduard Knoll infarkt a zemřel. Vyčíslené škody povodně činily dva miliony zlatých.“
Tentokrát to odneslo Sokolovsko
Kvůli katastrofální povodni, která ve městě zničila nebo poškodila stovky domů, se začalo s budováním přehrady v Březové, aby podobným pohromám zabránila. Přesto dělají zdejší řeky, říčky a potoky lidem v době povodní velké starosti a stále častěji jim ničí majetek. Nejhůře to tentokrát odneslo sousední Sokolovsko. V Kraslicích zaplavila řeka Svatava pěší zónu a lidé zde mají opakovaně zcela zničené zahrady. Nejvíce starostí měli hasiči, kteří mnohokrát zasahovali nejen zde, ale i na řadě dalších míst, například v Ostrově, Nejdku, Jáchymově, Hroznětíně atd. Stavěli protipovodňové hráze a odčerpávali vodu.
Psali jsme:
Místy drama, místy atrakce
Místy dramatické situace se opět odehrávaly i v samotných Karlových Varech, kde celý víkend pracovala protipovodňová komise: „Naposledy byla svolána včera v 05:50, od té doby zasedá nepřetržitě, členové se střídají 've službě'. Předseda komise, primátor Petr Kulhánek (KOA), je mimo republiku, v jednání komise jej zastupují místopředsedové. Zasedání komise bude ukončeno, až pominou povodňové podmínky, pravděpodobně poté, až bude odvolán druhý stupeň povodňové aktivity na Ohři v Karlových Varech,“ sdělil ParlamentnímListům. cz člen komise Jan Kopál. Mezi nejzávažnější problémy, jaké dosud musela komise řešit, patřila evakuace obyvatel zahrádkové kolonie v lokalitě Říční před očekávanou záplavou, odtahy vozidel, dodávky pytlů s pískem a také kontrola domova důchodců ve Staré Roli.
Lázeňští hosté se dočkali spíše atrakce, pozorují a fotografují zdivočelou říčku Teplou, jindy tiše proudící centrem města. Jenom některé klienty lázeňských domů a hotelů, umístěných na nábřeží, ruší po celý den i v noci hukot vody pod okny.
Hráze a přehrady pomáhají
Vůbec zasahovat naopak nemuseli členové krajské protipovodňové komise, což nám potvrdila mluvčí kraje Andrea Bocková: „Situace naštěstí zatím nikde není kritická a žádná obec si dosud nevyžádala pomoc krajské povodňové komise. Ta je připravena neprodleně zasáhnout, jakmile by vývoj počasí znamenal nárůst povodňového ohrožení. V současné době se dokonce situace lepší, nikde v kraji není v tuto chvíli třetí stupeň.“ Připomíná také, že kraj investuje do protipovodňových opatření: „Od posledních povodní jsem přispěli Královskému Poříčí na vybudování protipovodňové hráze částkou čtvrt milionu korun, pravidelně také přispíváme obcím na protipovodňové plány.“
Více starostí ale mají krajští vodohospodáři a doslova se děsí dalšího deště. Řeku Ohři totiž reguluje přehradní nádrž Skalka na Chebsku, která byla vybudována v šedesátých letech jako obrana proti povodním v kraji a zásadním způsobem chrání historické město Cheb. Pokud bude pršet dále, zcela se naplní a již nebude schopna Ohři regulovat.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Hana Čechová
