Hned na úvod Faltová upozorňuje, že letos u nás o azyl požádalo 850 lidí a většina z nich je z Ukrajiny. „Ale s nedávnou minulostí se to nedá srovnávat,“ říká Faltová a připomíná, že v letech 2003 až 2004 přišlo na 18 000 žádostí o azyl a obecně v průběhu devadesátých let „bývaly tisícovky migrantů ročně“.
Řeč přišla i na ubytovací střediska u nás. Ač jsou v nich uprchlíci vždy jen dočasně, je třeba podle Faltové rozšířit jejich kapacity. Odpovídala také na otázku, proč do zajišťovacích táborů vlastně uprchlíci musejí, i když chtějí jinam. Za vším stojí dublinské nařízení, kdy „musí uprchlík požádat o azyl v prvním státě schengenského prostoru, na jehož území vstoupí“. A nám, jelikož nejsme na vnějších hranicích, ukládá povinnost vracet je do zemí, ze kterých přišli.
V zajišťovacím táboře setrvají většinou šest týdnů. „Přijdou tím obvykle o všechny peníze, protože si detenční pobyt musejí platit.“ Platí totiž 250 Kč na den a k tomu 1 000 Kč za správní řízení. A co se stane pak? „Jsou vypuštěni před areál a mají pár dnů na vycestování zpět do země, jejíž hranice poprvé překročili,“ vysvětluje Faltová a dodává, že tam samozřejmě nejedou, pokusí se dostat dál, přičemž mnohdy je dopadne policie. „Chápu tu praxi, nemohu říkat ze své pozice, že Česká republika má porušovat evropské právo, ale ten systém je nesmyslný a špatný.“
Mluví také o tom, proč dochází v zajišťovacích táborech ke vzpourám. „Protože se těm lidem nikdo nevěnuje,“ zní jednoduchá odpověď. Není to však tak jednoduché jako pracovat s vězni. „V běžných věznicích pracujete s nějakou vizí, že ten člověk bude moci začít aspoň nějaký život. Na detenci nic takového není: zadrženým hrozí deportace, mají za sebou různá traumata.“
Faltová předpokládá, že se migrační vlna v zimě sníží, což ale neznamená, že nebudou dál přicházet. „Ano, je to problém. Ale nemyslím, že je v rámci Evropy neřešitelný. Bohužel Evropa teď jiná než represivní řešení příliš nehledá,“ poznamenává a vyjadřuje svoje obavy z toho, že celá situace povede k vzestupu extremistů a „k nesmyslným opatřením“.
Mezi taková opatření patří například maďarské snahy trestat nelegální přechod přes hranice několikaletým vězením. „Nejde jen o to, že takový postup je v rozporu se Ženevskou úmluvou o uprchlících. Hlavní je, jak si tím pomůžou? Když jim přijde padesát tisíc lidí, pozavírají všechny do vězení?“
Za nejhorší součást debaty o uprchlících však považuje termín „nelegální uprchlík“. „V zemi, která podepsala mezinárodní úmluvu, nemůže člověk s přiznaným statusem uprchlíka pobývat nelegálně, to je nesmysl.“ Dále jí vadí stupňující se protiimigrantská a zobecňující rétorika jak našeho pana prezidenta, tak jiných předních představitelů. „Vždyť ti lidé prchají před ISIS a mají z něj možná ještě větší hrůzu než my!“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
