„Myslím si, že rozhodně nastal čas, kdy se Američané musí učit od jiných zemí a zabývat se jejich dějinami,“ uvedl v rozhovoru pro Babylonrevue.cz přední americký historik Timothy Snyder. Podle Snydera tkví nebezpečí, jemuž čelí každý, v pocitu, „že jeho situace je jedinečná a že se nemá co učit“. „A v případě velkého tlaku je nutkání myslet si, že jsme v jedinečné situaci, kdy se není co učit, ještě naléhavější. Ale opak je pravdou – Spojené státy mají problémy, stejně jako ostatní země mají problémy, a některé naše problémy se už vyskytly jinde,“ dodává Snyder.
V 90. letech podle Snydera „dějiny směřovaly ze Západu na Východ, ale v posledních deseti letech tomu je naopak“. „Celá řada tendencí, které dospěly k logickému vyústění na Východě, se nyní objevuje na Západě. Jednou z nich je nerovnost, další je koncentrace médií a záměrně nepravdivé zprávy,“ dodává.
Timothy Snyder k tomu dodává „ukrajinské příklady“. „Nemyslím tím, že by se Američané ve všem měli řídit Ukrajinou,“ říká. „Snažím se říci, že chytří Ukrajinci se potýkali s podobnými problémy a někdy přišli s lepším řešením. V případě záměrně nepravdivých zpráv to od počátku byli agilní, chytří a mladí ukrajinští novináři, kdo byl ochoten věnovat se vystopování a odhalení dezinformací, nazvat je pravým jménem a občas přijít s humornou alternativou,“ dodává. Na Majdanu bylo podle Snydera „spousta Ukrajinců ochotných bránit vládu práva, což je nyní velmi ožehavým problémem i ve Spojených státech“. „Mám za to, že odpor vyžaduje jistou dávku pokory. Neboť pokud si člověk myslí: ‚v mojí zemi je to vždycky v pořádku‘, nikdy se nedozví, jak vzdorovat. Myslím si, že je třeba se pořád učit od druhých,“ uvádí na konto USA Snyder.
„Myslím si, že člověk nemusí být extra moudrý, aby viděl, že tomu tak je. Většina institucí zabývajících se těmito záležitosti dospěje ke stejnému závěru. Je to trend, který lze sledovat z různých úhlů,“ říká. Země jako Indie nebo ještě více Turecko podle Snydera různými způsoby tíhnou k autoritativnímu režimu. „A pak je třeba si též přiznat, že v důležitých západních demokraciích, např. Francii, Rakousku či Velké Británii, existují radikálně protizápadní a autoritářští kandidáti a hnutí. Spojené státy americké mají prezidenta, jehož výroky a směřování jsou klasicky autoritářské. Takže není nijak těžké odpovědět – mám za to, že ano,“ uvádí na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Tíhneme k názoru, že kromě naší globalizace jiná není. Je. Velmi podobný trend lze zaznamenat na konci 19. a začátku 20. století, kdy expandující globální obchod vedl ke stálému nárůstu počtu důležitých ekonomik. Z dobových optimistických prognóz vyplývalo, že růst povede k osvícenství, liberalismu nebo přinejmenším k nějaké lepší podobě politiky. A pak přišla první světová válka, krize a druhá světová válka,“ uvádí.
Podle Snydera nám „dějiny globalizace na jedné straně říkají, že se přirozeně vyskytnou protiklady, odpůrci a velká rizika“. „Na druhé straně – neboť jde o nikoli neznámou problematiku – se můžeme podívat do minulosti a číst inteligentní lidi, kteří na kritiku globalizace reagovali. Můžeme se podívat do minulosti a zapátrat po těch Němcích, Češích či Rusech – anebo komkoli jiném – píšících ve 30., 40. a 50. letech inteligentně o výzvách, které pro liberalismus a demokracii představovala krajní pravice a levice, a můžeme se z nich učit,“ míní Snyder.
Dále se vyjádřil k Donaldu Trumpovi. „Myslím si, že máme prezidenta, který je nekompetentní v tradičním smyslu schopnosti něco spravovat a také v tradičním smyslu uvědomění si, že žijeme ve státě, kde vládne právo. Na druhou stranu je to dobrý autoritářský řečník fašistického ražení – v tomto směru je velmi kompetentní,“ sdělil webu Babylonrevue Snyder. A Spojené státy v Trumpově podání jsou podle Snydera „značně odlišné od Spojených států, na které jsme zvyklí“. Trump si podle Snydera myslí, „že novináři jsou nepřátelé státu (cituji ho), myslí si, že soudci jsou takzvaní soudci“. „Má za to, že spíše než právo by měla vládnout loajálnost. A loajálnost je samozřejmě historicky velmi nebezpečný koncept – právě loajálnost je člověk nucen odpřisáhnout ve fašistickém režimu. V tom tkví rozdíl mezi Německem v roce 1933, kdy je zkraje roku ještě stále republikou, a Německem v roce 1934, kdy státní činitelé musejí přísahou potvrzovat oddanost Hitlerovi,“ řekl historik. „Nastala zde bizarní situace, kdy se prezident Spojených států svým konáním dostal do pozice, kdy je naprosto v pořádku si klást otázku, zda je, či není zrádce. A značné množství lidí, považujících se za silné vlastence, jednoduše nechce slyšet skutečnosti, které by mohly vést k tomuto vyústění,“ uvádí Snyder. Snyder vidí v Trumpovi „bezprecedentní výzvu“. „Máme exekutivu, jejíž nejvyšší představitel, prezident Spojených států, se může pochlubit dlouhou kariérou konfliktů se zákonem a obdivem k diktátorům, kteří se dostali nad vládu práva. Na seznamu politiků, jež obdivuje, jsou výlučně diktátoři, kteří vládu práva eliminovali anebo se k moci dostali v situacích, kdy žádná vláda práva nebyla. Co vím, k Lukašenkovi pan Trump svůj obdiv ještě nevyjádřil, ale je to pravděpodobně jen otázka času,“ řekl.
Nicméně Američané se podle Snydera učí rychle. „Hodně právníků se na nastalou situaci připravilo včas, což se ukázalo být užitečným. Demonstranti se po vyhlášení zákazu vstupu lidí z některých muslimských zemí dokázali velmi rychle dostat na letiště. Jedna po druhé vznikají nevládní organizace. Protikomunistická opozice to v 70. letech nazývala občanskou společností. Mnoho Američanů se učí velmi rychle,“ řekl Timothy Snyder.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: maz
