„Problém řecké levice nebo spíše řeckého případu je součástí komplikované struktury současného světa,“ řekla Jaklová na úvod. „Jedna z charakteristik systému, ve kterém dnes žijeme, je ideologický tlak. Je to jeden z pilířů kapitalismu. Je vytvořen systém, který nade vší spravedlnost povyšuje hamižnost. Majetek, peníze a hamounění se stávají cílem každého jednotlivce i měřítkem jeho úspěchu. Pak působí prostřednictvím médií na lidi, aby nemysleli. Je třeba, aby si lidé mysleli, že sami rozhodují o tom, co se děje, a tak jednou za čas máme volby a máme pocit, že vybíráme a volíme svoji budoucnost.“
V další části se pak věnovala svému celoživotnímu zaměstnání a velkému koníčku: „Archeologie je dnes strategická věda. Dívá se velmi hluboko do historie. Dobře vidíme, jak lidé stále opakují ty stejné chyby. My se vracíme na tom kolotoči dějin do jednoho stejného bodu, kdy se musíme rozhodovat o stejných věcech. Například jak funguje dnešní elita, tak úplně stejně fungovala v Egyptě, v Mykénách nebo v době rozpadu feudálního řádu. A tak funguje i dnes.“
Je náš stát ještě naším státem?
„Náš stát, se kterým se ztotožňujeme, se změnil,“ pokračovala dál za napjaté pozornosti několika desítek přítomných. „Například veškeré daně z přidané hodnoty jdou do Bruselu. Většina evropských směrnic je nadřazena státním zákonů a ústavám. Řecko, Čechy nebo třeba Polsko, ty jsou už dnes centrem druhého řádu. Celý státní systém stojí na třech nohou, což je ideologie, násilí a ekonomika. Násilí tam nemusí být a priori, ale je tam jeho možnost. Je tedy otázka, zda takový stát může sloužit lidu nebo jeho většině. Jestli se vůbec máme snažit o nějakou obnovu státu. Dnes je téměř absolutní soukromé vlastnictví výrobních prostředků. To dovoluje velmi extrémní bohatství na jedné straně a přivlastňování si práce všech ostatních. Když si pustíte televizi nebo další masmédia, vždycky dostanete jeden názor. Dostanete školení, čemu máte věřit.“
Dojde ke kolapsu společnosti? Jsme blízko?
Podle Jaklové se nacházíme ve fázi, kde se tradiční struktury a vztahy bortí. Je otázka, jak to půjde dál, jestli to půjde samo nebo zda je třeba tomu pomoci. „Ti, kteří jsou chudí, stejně progresivně chudnou, jako ti největší boháči bohatnou. Koncentrace bohatství se zrychluje. Držení a zadržování volných zdrojů, které je možné přerozdělovat, je jedním ze základních kritérií, kdy dojde ke kolapsu společnosti, kdy se to kolo zadrhne. Jsme blízko. Produktivita práce v USA od roku 1982 do roku 2008 stoupla o 83 procent, zatímco reálné mzdy klesly o 25 procent.“ Pro odlehčení pak přidala vzpomínku na mládí: „Jak uvádí Skupa v Hurvínkovi, když se ptal, co to je dobročinný ples. Spejbl mu říká: ‚To se sejdou lidé a ty peníze, které tam vyberou za tombolu nebo rozbité sklenice, tak to pak rozdají chudým.‘ A Hurvínek říká taťuldovi: ‚Proč to nedají těm chudým rovnou?‘ Já, když jsem byla malá, za hlubokého socialismu a poslouchala jsem tuto scénku, tak jsem tomu vůbec nerozuměla. Moje rodiče se smáli. Teď se tomu také nesměji, ale už tomu rozumím.“
Škubou nás prý jako borůvky
V přednášce pak pokračovala: „Oni nám ukradli práci. Když přistoupíme ke zlidovění výrobních prostředků, tak si prostě jenom vezmeme, co bylo vždycky naše. Škubou nás jako borůvky čím dál více. Nůžky se otevírají. Zisk korporací se nezvedá jen tím, že nás okrádají, ale i tím, že nás zadlužují. Tím si vytvářejí spekulativní zisk do budoucnosti. Proto také dnes všichni chtějí, abychom pracovali do osmdesáti, devadesáti, do sta let, aby se co nejvíce protáhla doba, kdy z nás budou brát dluh.“ Otázce zadlužení se pak věnovala dál: „Když si vás zavážu na čtyřicet let hypotékami a dalšími půjčkami, tak to je maximum, co z vás mohu dostat. Také vás musím trochu léčit, abyste přežili, protože musím ty peníze dostat zpátky. S tím, co půjčím, mohu ještě spekulovat. Dluh na 40 let je maximum, kam se systém může dostat. Nemůže vás zadlužit až do posmrtného života. Pro něj je to velký problém a pro nás šance.“
Světový kapitalismus úplně změnil svoji strukturu
Jaklová se zmínila také o kapitalismu v kontextu války: „Světový kapitalismus úplně změnil svoji strukturu. Už nemá dále prostor pro zvětšení. Jedinou šancí je výbojná válka. A protože nemají volný prostor, musejí bojovat mezi sebou. A to je zase pro ně drahé. A proto se také říká – zaútočíme do Sýrie, nezaútočíme tam. Kapitál je už tak globalizovaný, že když zničí nějaký kapitál v určité zemi, zničí ten svůj kapitál. Menšina se ale nemá nikdy podceňovat.“
V další části přednášky se již hovořilo o samotném Řecku: „Je to stát, který vznikl na půdě byzantské říše. Řekové jsou nový národ. Ještě na začátku 19. století sami sebe pojmenovávali Římany, protože byli potomky východořímské říše. Vždycky to byla velmi chudá země. Na konci 19. století měla ohromný dluh a vyhlásilo bankrot. Tento dluh si táhne s sebou. Občanskou válku tam začaly Spojené státy a Británie. Například Británie na útok na řecké partyzány, kteří byli nuceni odejít do hor, použila mnohem větší jednotky než při vylodění v Normandii. Řecké hory byly prvním místem, kde byl proti civilistům použit napalm.“
Jak šarmantní mladík zklamal svoje voliče
Pak už se hovořilo o politice: „V současné době před volbami, které budou za několik dní, je tady řada připitomělých stran, jejichž cílem je zmást voliče. Každý politik, který se kdy vyčural v řeckém parlamentu, si udělal stranu, aby tam bylo pro každého něco. A hlavně aby lidé moc nemysleli. Syriza vyhrála letošní volby v lednu a v srpnu se rozpadla. I to je doklad toho kolabujícího systému, který již není možné řídit.“ Jaklová pak zmínila, že zklamání voličů bylo úplně neuvěřitelné. „Já jsem odchovaná komunistickou stranou Řecka a byla jsem její členkou dlouho, a na začátku roku jsem chtěla, aby vyhrál Tsipras. Jejich hnutí a rétorika byla velmi důvěryhodná. Byli velmi razantní. Myslela jsem, že Tsipras ty lidi nabudí tou svojí rétorikou, že do toho půjdou, že jej podpoří. Hned den po svém zvolení v podstatě obrátil. Zda je to problém jeho osobní slabosti nebo logika toho hnutí. V Řecku je aktuální otázka – euro nebo ne. Komunisté říkají, když jsme součástí kapitalistického hnutí, tak je úplně jedno, jakou budeme mít měnu. Každopádně pro řeckou buržoazii je lepší neeuro stejně jako pro českou buržoazii je lepší koruna.“
Tsipras je charizmatický, ale bylo jasné, že splaskne jako balónek
Jaklová zmínila, že Syriza se strašně po volbách změnila, druhá vlna zklamání pak přišla při jednání s Evropou. „Prostě věřitelé řekli: ‚Buď uděláte, co my chceme, nebo máte smůlu.‘ Syriza neměla nic, čím by se proti tomu postavila, za ní nebylo žádné organizované lidové hnutí. To by pak mohla říci: ‚Dobře, my uděláme bankrot, nic vám nedáme, vyfakujeme vás ven a uděláme si vlastní ekonomiku.‘ Řecko má velký potenciál přírodního bohatství, schopných lidí, kteří jsou po celém světě. Tsipras to neudělal. Je ale také otázka, jestli to nebylo všechno domluvené. Když jsem si přečetla návrh věřitelů a návrh řecké vlády, tam nenajdete jediný rozdíl, to je úplně stejné. Možná dokonce, že ten návrh řecké vlády byl o něco tvrdší. Podle mě to bylo domluveno.“ Jaklová mluvila také o velkém tlaku médií. Vyjádřila se i k osobnosti premiéra Tsiprase: „On je charizmatický, ale bylo jasné, že splaskne jako balónek. Je to politika, která je chybná a zavede lidi ještě do horšího neštěstí.“
Lavina se nesmí spustit!
Poté se Věra Klontza-Jaklová detailněji věnovala důsledkům zadluženosti státu: „V Řecku ta situace více lidí uvrhne do bídy, další budou odcházet do zahraničí. Kdyby v Řecku došlo k revoluci, bylo by ve velmi složité situaci a je dost pravděpodobné, že by na sebe soustředilo pozornost a útoky celého toho imperiálního systému. Proto je třeba Řecku nic neodpustit. A proč tedy, když Řecko dluží, proč jej nevykopnou z eurozóny? Nemohou! V tomto bodě hrají roli také geopolitika a politika Evropské unie a ekonomické zájmy těch, kteří investovali.“
V Řecku se podle Jaklové v podstatě hraje o budoucnost Evropy. „Všimněte si také geopolitické situace. Řecko je opravdu velkou křižovatkou. Je možnost, jak se přes něj některé další mocnosti mohou dostat do Evropy. Když EU řekne: ‚Běžte pryč, my vás nechceme,‘ první zareaguje Rusko a ono už také řeklo: ‚Když odejdete z eurozóny, my vám všechno zaplatíme. Vyvažte se z eurozóny, běžte od nich k nám.‘ Pro Rusy je to samozřejmě cesta, jak uspokojit svoje současné imperiální zájmy. Všimněte si, jak se chová Amerika. Oni by také chtěli, ale nemají ten ekonomický potenciál, aby Řecku pomohli.“
Bez mateřské a daně hlavně pro chudé
Poté již následovaly otázky z publika. První se týkala údajného života Řeků nad jejich poměry. „Elita, aby dokázala legalizovat svoje postavení, uplácela velkou část řecké populace. Pokud ale srovnáte platy státních zaměstnanců s platy ve Francii nebo i Irsku, tak to jsou platy, které jsou dvakrát, třikrát menší. Počet státních zaměstnanců byl sice velký, ale zase nebyl až tak dramatický, procentuálně srovnatelný s ostatní Evropou a byl například dvakrát nižší než v Rakousku,“ reagovala Jaklová. „Byla samozřejmě skupina lidí, která dostávala více, než si zasloužila. Ale byla drtivá většina lidí, jež si žili mnohem hůře. Nebyla tam třeba některá sociální podpora, kterou my považujeme za úplně běžnou. Například v Řecku není mateřská. Tam ji mají jen ženy, jež pracují ve státní sféře a je dlouhá deset měsíců a k tomu si ta žena může vzít delší dovolenou.“
Psali jsme:
V Řecku je nízká porodnost, lidé nemají dovolenou
Jaklová také upozornila na to, že je v Řecku velmi nízká porodnost a jeden z těch důvodů je, že ženy, pokud je manžel neuživí, mají smůlu. V Řecku neexistuje povinnost být pojištěný. To znamená, že když člověk nemá práci, tak jen velmi krátkou dobu, podle toho, co odpracoval, mu dojíždí zdravotní pojištění. „Teoreticky tu existuje státní školství, ale to funguje velmi bídně, takže kdo chce mít trochu slušné vzdělání, posílá děti do soukromých škol, které jsou velmi drahé.“ Vyvracela i některá zažitá tvrzení: „Říká se, že Řekové jsou líní, ale je to jiná mentalita. Lidé, kteří podnikají, většinou neměli vůbec dovolenou. Říká se, že neplatili daně. To také není pravda. Samozřejmě každý se snaží využít možnosti slev, ale situace je taková, že 80 % daní v Řecku platí malí a střední podnikatelé. Systém je neprůhledný, stát mění daňová pravidla, jak ho napadne. Vrší se daně na daně, daní se roky, které už byly zdaněné.“
Další otázkou bylo tvrzení, že bílá rasa je v nevýhodě a s tím souvisí i pohyb běženců. „Od doby, co člověk sestoupil ze stromu na savanu, tak se pohybuje. První zemědělci sem přišli ze Středního východu. Přišli sem Keltové, Slované, Germáni sem přišli a odešli. My sami jako Středoevropané jsme migrovali a zničili jsme starověké říše. Nedá se říci, že nemají právo sem přijít, protože jsou z jiného místa, když se ale vychýlí ta houpačka moc, dojde k velké koncentraci kapitálu a k vytvoření velkého balónu bohatství. Na druhé straně je masa lidí, kteří nemají nic, a tato masa se bude někam tlačit. V rámci systému dnes není řešení. Mohlo by dojít k válce, kde bude každý proti každému,“ uvedla také Jaklová. „Ti chudí lidé, ubožáci, prostě přijdou a vezmou si to, na co mají nárok. To, co jim ukradla ta naše elita. Oni nejsou naši protivníci, oni jsou našimi potenciálními spojenci. Pokud český stát nezastává naše zájmy, tak to není náš stát. My, kteří máme na prodej jen vlastní práci, momentálně nemáme žádnou vlast. Pokud se rozpadne NATO, čert ho vem. Našich zájmů se to netýká.“
Jak si kapitál vychovává své hrobníky
„Na Krétě, kde jsem žila, byla taková skupina kluků z Bangladéše,“ zavzpomínala Klontza-Jaklová. „Nebyl s nimi problém. Od určitého momentu, když zjistili, že nemohou sehnat práci, že se na ně všichni dívají skrz prsty, že se s nimi holky nechtějí bavit, v nich začala bobtnat nenávist. Až šli a znásilnili nějakou holku. Když jim řekneme: ‚Ty jsi barbar, ty nemáš právo na ten kousek mého civilizovaného světa, když přijdeš, tak mi tu zahrádku rozdupeš,‘ tak budujeme nenávist. Současná elita nemá jiné řešení. Je to jak s cikány. Jak někoho postavíme na periférii a řekneme, že nemá právo někam přijít nebo že se na něj nějak díváme nebo že nemá stejný přístup ke zdrojům – budujeme nenávist. I ten kapitál, že se tak shromažďuje, že i nás nechává žít na periférii, nezasahuje nenávist i v nás proti nim?“
Poslední otázka se týkala možného obchodu a perspektiv země pod Olympem. K tomu archeoložka a překladatelka řekla: „Řekové, když dělají super olivový olej, proč s ním nezaplaví trh? Protože svobodný trh je svobodný jen pro někoho.“ Pak také zmínila. „V Čechách bylo zhruba 40 000 Řeků. Další byli v Polsku, Maďarsku, Rusku. Spousta z nich tady zůstala a nikdo z nich nemá pověst lenocha nebo neschopného člověka. Masmédia na nás působí, je snaha, abychom nebyli schopni objektivně hodnotit situaci a abychom nehledali souvislosti. Abychom věřili klišé jako ve středověku.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
