I přes šestiměsíční bombardování japonských měst odmítala japonská vláda bezpodmínečnou kapitulaci. „Navázali přes Sověty určité kontakty s Američany, chtěli se vzdát. Ale měli podmínku, aby mohl zůstat císař v čele země,“ vysvětlil Ulvr. Proto americký prezident nařídil svrhnout 6. srpna 1945 na Hirošimu atomovou pumu Little Boy. Když se ani poté Japonci nevzdali, 9. srpna následovalo svržení pumy nazvané Fat Man na Nagasaki. Podle Ulvra zahynulo v Hirošimě 66 tisíc lidí, jiné údaje hovoří o 90 tisících až 160 tisících do 4 měsíců, v Nagasaki se počet obětí odhaduje mezi 60 až 80 tisíci. 2. září 1945 pak Japonsko přijalo bezpodmínečnou kapitulaci a druhá světová válka skončila.
Svržení bylo signálem pro Sovětský svaz
Přesto se dodnes diskutuje, zda bylo použití atomové zbraně opravdu nutné. Těsně po útoku měla americká veřejnost jasno. 89 procent použití bomby schvalovalo s tím, že je prostředkem k ukončení války. Dnes tento postoj není tak jednoznačný. I historici se v postoji ke svržení atomových bomb řadí na tři kategorie. „První jsou tradicionalisté, kteří začali o této události psát ve čtyřicátých a padesátých letech. Hirošimu vykládají v linii Bílého domu. Bylo to nutné, nešlo dělat nic jiného,“ objasnil Ulvr.
Po nich ale přicházejí revizionisté. Ti to vidí jinak. „Říkají – nálet byl proveden, aby se dal jasný signál Sovětskému svazu, že Američané mají atomovou bombu a vůbec ji neváhají použít. Nálety na Hirošimu a Nagasaki byly úplně zbytečné, Japonci se stejně chtěli vzdát. Takže to byla první holubička v imperiální hře Američanů. Tyto hodně kritické názory k americké administrativě zaznívaly hlavně v šedesátých a sedmdesátých letech,“ upozornil.
Nutné zlo. Nejlepší způsob, jak ukončit válku
Poslední kategorií – převážně z devadesátých let minulého století – jsou postrevizionisté. „Ti už měli přístup do amerických a částečně do sovětských archivů. „Ti se na věc dívají tak, že byla nutným zlem. Ano, americká administrativa utratila za tento projekt 2 miliardy dolarů, musela tedy ukázat, že je neutratila jen tak zbůhdarma. Ale zároveň to byl nejlepší způsob, jak ukončit válku. Alternativou byla invaze do Japonska, která by stála dalších půl milionu životů,“ ozřejmil historik.
„Japonci se chtěli vzdát a jedinou podmínku měli, aby zůstal císař. Což se nakonec i stalo. Nebylo tedy svržení atomových bomb, jehož obětí se staly statisíce civilistů, zbytečné?“ zazněl první z dotazů po Ulvrově přednášce. „Japonci byli při mírových jednáních liknaví. A hlavně Spojenci se dohodli, že kapitulace jak Německa, tak i Japonska bude bezpodmínečná. Pokud by si Japonci kladli podmínku, už by to nebyla bezpodmínečná kapitulace,“ odpověděl Ulvr.
Poté čelil přímému dotazu, jaký je jeho názor na svržení atomových bomb z morálního hlediska. „Z morálního hlediska použití atomových bomb odsuzuji. Ale kdybych byl v pozici amerického prezidenta Trumana, sice bych patrně váhal, nakonec však s jejich použitím souhlasil. Válka začínala pro Američany traumatem. Pearl Harbor Japonci podle nich přepadli, šlo o ránu do zad. Těch problémů s Japonci bylo ale daleko více. Nerespektovali Ženevskou konvenci – se zajatci jednali neskutečně ohavně. Když Američané krváceli na japonských ostrůvcích, tak se tolerance zvláště amerických vojáků snižovala. Ti jim přáli ještě horší osud,“ konstatoval Ulvr.
Arabské země nemají kapacitu na dlouhodobou údržbu jaderných zbraní
Liberecký historik odpovídal i na otázku, zda nehrozí, že se atomová bomba dostane do rukou islámských radikálů. „Pochopitelně, že by o to stáli. Kdyby ji měli, asi by ji použili. Ale mají zásadní problém s distribucí jaderných zbraní. Distributorem těch tajemství byl Pákistán, který v osmdesátých a devadesátých letech vyvíjel vlastní jadernou bombu. A pokud se nedostaly informace do arabských zemí tehdy, myslím, že už se v současnosti k nim nedostanou. Hlavní problém je pořídit si palivo. Moc se neví, že atomové zbraně potřebují pravidelnou chemickou údržbu. Jinak jejich náplň degraduje a nejsou schopny štěpné reakce,“ sdělil. „Arabské státy podle mě nemají na dlouhodobou údržbu jaderných zbraní kapacitu,“ domníval se.
Přitom účinnost následně vyvinutých, třeba vodíkových zbraní, je mnohem vyšší, než těch jaderných použitých v Japonsku. Michal Ulvr k tomu použil liberecký příměr. „Kdyby explodovala atomová bomba typu Fat Man nad Libercem, zničila by centrum, tlaková vlna by se dostala do Dlouhého Mostu, ale v Hodkovicích by byl výbuch jenom slyšet. Kdyby nad Libercem explodovala největší vodíková puma, kterou vyrobili Sověti, tak by zničila nejen Liberec a Hodkovice, ale i Mladou Boleslav. Tlaková vlna by zlikvidovala pravděpodobně většinu Prahy,“ objasnil.
Nezbývá tedy než doufat, že použití jaderné zbraně před 70 lety bylo poslední a již se nikdy nebude opakovat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
