Luňák je vystudovaný historik, a proto první otázka směřovala na případnou paralelu současného dění s rokem 1914, kdy se rozpoutala katastrofa první světové války. Podle Luňáka se však historie opakovat nebude, protože většina zemí se z ní poučila. „Snad jen s výjimkou Ruska, které se rozhodlo k návratu do minulosti," poznamenává.
Prezident Putin ale podle něj ve své válce nemá žádný dlouhodobý plán, jen takticky manévruje. „Má metodu, a tou je využívat jakékoliv slabosti protivníka a zvažovat případné náklady takové akce," vysvětluje. „Putin je svým způsobm strašně pragmatický člověk, vždy udělá to, co je v jeho krátkodobém zájmu," myslí si.
Vladimir Putin přitom podle něj již má konečný scénář pro Ukrajinu. Chce prý, aby Ukrajina zůstala v ruské sféře vlivu a měl kdykoliv možnost tuto zemi uvrhnout do chaosu. Vše další už pak záleží na konkrétních okolnostech. Putinovi se podle něj daří v těchto situacích zdařile manévrovat. „Před dvěma lety se zdálo, že Putinův režim je vyřízený. Statisíce lidí protestovaly proti zfalšovaným parlamentním volbám ve velkých městech. A rok se s rokem sešel a Putin má podporu 86 procent Rusů," připomíná.
Putin podle něj dal ruské společnosti ideologii etnického nacionalismu, a proto je logické, že mu teď lidé tleskají za dění na Krymu nebo na Ukrajině. Luňák sám to vnímá tak, že Putin zklamal střední třídu, které v minulé dekádě sliboval modernizaci země. „A tak se obrátil k modrým límečkům, k dělníkům a konzervativnímu venkovskému obyvatelstvu," vysvětluje.
Ve skutečnosti podle něj Putinův systém nefunguje. „Ten systém spočívá v korupci, klientelismu, hře na svobodu a vedl ve všech zemích k marasmu," říká Luňák. Jeho zkušenost s Rusy při jednání na straně NATO je prý taková, že často prezentují věci, které nejsou pravdivé. A týká se to třeba i akademiků, od kterých by očekával kritické myšlení. „Například o ukrajinské juntě, což je směšné, vzhledem k tomu, že ultrapravicoví prezidentští kandidáti na Ukrajině získali ve volbách méně než 1 procento hlasů," připomíná. Jakákoliv debata s Rusem však podle něj k ničemu nevede.
Rusko má podle něj jednoznačnou zodpovědnost i za sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou. „Lidé, kteří řídí separatisty, ani nejsou ukrajinští občané. Jsou to Rusové z Moskvy, většinou zpravodajci, vyslaní kremelským režimem," říká. Opačnou variantu, že by letadlo sestřelila ukrajinská armáda, nepřipouští. Nemají prý důvod riskovat takovou akci. „Ukrajinské jednotky dnes v ofenzivě na východě Ukrajiny jasně vyhrávají," upozorňuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
