Po prázdninové pauze se na obrazovku televize Prima vrátil moderátor Jan Punčochář se svou nedělní Partií. Spolu s ním v televizním studiu zasedli ministr školství Marcel Chládek z ČSSD a Marta Semelová z KSČM. Na úvod řešili otázku, jak vysvětlit konflikt na Ukrajině dětem? „V prvé řadě je třeba předat informaci přiměřenou věku. My na to máme předměty, jako jsou základy společenských věd,“ podotkl ministr. Rozhodně považuje za správné o tom s dětmi diskutovat, ale podle jeho názoru není třeba vydávat nějakou konkrétní instrukci, jak konflikt popisovat.
„Já to vidím trochu problematičtěji,“ podotkla Semelová. „Děti by měly vědět, že nejdůležitější na světě je mír,“ poznamenala poslankyně, která dále zdůraznila, že některým tématům se dnes učitelé radši vyhýbají, aby si tzv. nenaběhli. Podle jejího názoru je třeba podávat objektivní informace z obou stran, tím podle jejího názoru trpí i výklad předlistopadových dějin. Ministr na to konto uvedl, že by bylo dobré, aby se žáci setkali např. s kritiky i příznivci předlistopadového režimu a v rámci možnosti si udělali názor.
Burky na školách
Následně došlo na téma nošení šátků a burek jakožto náboženských symbolů na školách. „Mně ten šátek nevadí, ale s těmi burkami už je to trochu problém. To bychom pak mohli vzít jednoho žáka s burkou a ten by mohl složit zkoušku za ostatní žáky,“ poznamenal Chládek. Podle jeho názoru by tedy učitel měl mít možnost žáky jasně rozeznat.
V nošení šátků problém nevidí ani Semelová, u burek se na to dívá stejně jako ministr. Obratem ovšem dodala, že podle jejího názoru jde o zástupný problém. České školství prý tíží závažnější problémy.
„Může se stát, že má někdo rakovinu, je po ozařování a také nosí šátek,“ uzavřel toto téma ministr. Právě proto nevidí šátek jako problém. S burkou ale ano, jak uvedl dříve.
Školský ombudsman
Ministr školství navíc prosadil vznik pozice tzv. školského ombudsmana, kterým se stal exminist školství z doby vlády Milše Zemana na přelomu tisíciletí Eduard Zeman. Ten při ministerstvu působí na poloviční úvazek. Podle Chládka může pan Zeman napomoci řešení celé řady problémů, se kterými se již dnes s různou úspěšností potýkají další instituce. „Já uvedu příklad, který jsme měli na stole. To byla domnělá nebo skutečná šikana učitele ze strany ředitele, řešila to Česká školní inspekce, ale řešení nenalezla. Právě zde může přijít školský ombudsman jako mediátor, který si promluví s učitelem i ředitelem,“ podotkl Chládek.
Semelová považuje vznik této funkce za zbytečný. Pokud budeme takto pokračovat, prý budeme mít ombudsmana na každém rohu. Peníze, které jsou na úřad školského ombudsmana vyčleněny, by mohly být lépe využity jinde. Poslankyně připomíná, že by tyto prostředky mohly jít třeba na platy.
Přílišné rozvolnění školství
České školství se potýká i s celou řadou dalších problémů. Na jedné straně zde máme řadu nekvalifikovaných učitelů, kteří působí na školách, a na straně druhé tisíce kvalifikovaných učitelů sedí na úřadech práce. Dosud prý nebylo jasné, kolik má české školství učitelů matematiky, tělocviku či češtiny. A Chládek to už zkoumá.
Jako problém to vidí i Marta Semelová, která má za to, že za posledních pětadvacet let se české školství až příliš rozvolnilo. „Plánování bylo pomalu sprosté slovo, které se nesmělo používat. To postupně vedlo k tomu, že někde byl přebytek učitelů, jinde jich byl nedostatek.
Chládek proto plánuje dát jasný směr až do roku 2020, přičemž jednotlivé kroky tohoto plánu diskutuje i s opozicí. To ostatně ocenila i poslankyně Semelová. Ministr je prý komunikativní. Problém je ale v tom, že Strategii 2020 jako celek zatím opozici neukázal. Chládek to odůvodnil tím, že jde o živý dokument, který je průběžně dotvářen.
Rozvolnění by ale mělo skončit, a to i v oblasti školního stravování. Chládek považuje za nepřijatelné, aby měli žáci na prvním stupni základní školy přístup k automatu na kafe, stejně tak se mu nepozdává přístup dětí k dalším nezdravým potravinám. To by rád změnil ve spolupráci s ministrem zdravotnictví. Poslankyně k tomu dodala, že rodiče často nemají peníze na to, aby dětem platili kroužky nebo s nimi v létě jeli na dovolenou, kde se budou děti více hýbat.
Dávám hlavu na špalek, řekl jasně ministr
Ministr prý myslí i na rozšíření kapacit mateřských i základních škol. ČSSD by prý skutečně ráda prosadila poslední předškolní rok jako školkově povinný, ale tomu musí předcházet vytvoření dostatečných kapacit. Tomu mají napomoci jak peníze z EU, tak prostředky z domácího rozpočtu. „Zcela otevřeně tady dávám hlavu na špalek. Do tří let by měly být vytvořené dostatečné kapacity na to, aby mohl být poslední rok předškolního vzdělávání zavedený pro všechny děti jako povinný,“ zdůraznil Chládek.
Semelová dodala, že by se v celé věci měly angažovat i radnice a magistráty, které by měly tlačit na developery, aby společně s byty stavěly i prostory určené např. na školky.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
