Alexis Tsipras bude nyní muset protlačit dohodnutý plán reforem parlamentem. Podle Godina ale tento plán není ničím jiným než explicitním popřením dvou řeckých voleb z 25. ledna (parlamentní volby) a 5. července (referendum). Věřitelé prý od samého počátku otevřeně usilovali o anulaci obsahu těchto hlasování.
Poslanci Syrizy mají možnost volby: Přijmout program založený na výstupu z eurozóny, nebo přebudovat stranu na nový PASOK
Nyní stojí před cílem. Poslanci Syrizy mají teď možnost volby mezi vyvoláním politické krize, svržením Alexise Tsiprase a přijetím programu založeného na výstupu z eurozóny, anebo přebudováním Syrizy v nový PASOK, ve stranu, která se bude snažit o „minimalizaci dopadů“ věřitelských opatření, a to bez jakékoli jistoty, že tohoto cíle dosáhne.
Tváří v tvář takové volbě by se Syriza mohla rozštěpit a naplnit tak vlastně přání věřitelů a konkrétně Jeana-Clauda Junckera. Ten prý chtěl již v lednu „vidět známé tváře“. Neboť z nových voleb, které se nyní zdají být nevyhnutelné, by mohli těžit poražení z 25. ledna a 5. července a volby vyhrát. „Buď jak buď, i kdyby zvítězila Syriza a ‚umírněný‘ Alexis Tsipras, jeho kapacita odporu bude velmi nízká. Jak si přáli šéfové eurozóny, ‚politické riziko‘ je eliminováno,“ píše Godin.
Problémem je naprosté ztotožnění eura s austerity
V jednom bodě podle něj ale Alexis Tsipras jasně vyhrál: během šesti měsíců odporu vyvolal výbuch „pomsty“, jak to pojmenoval v pondělí ráno britský deník The Guardian na své první straně, a odhalil tak pravou povahu eurozóny. V pondělí 13. července jsme tak prý jasněji spatřili to, co eurozóna znamená.
Abyste mohli provést jen umírněnou změnu hospodářské politiky, je nutné vystoupit z eurozóny
Problém je prý v tom, že dnes je ztotožnění mezi eurem a austerity (fiskální strohostí, úspornými opatřeními) naprosté. Explicitní touha přitvrdit tento víkend podmínky uložené Řecku pro setrvání v eurozóně je prý darem euroskeptikům, kteří si nyní libují v kritice slabosti Alexise Tsiprase a činí závěr, že výstup z eurozóny je podmínka dokonce i pro umírněnou změnu hospodářské politiky. Koncem minulého týdne eurozóna – jako nápad optimistický a pozitivní – hodně ztratila na důvěryhodnosti.
Nezvratnost eura v posledních dvou týdnech zemřela
A ti, kteří se dnes radují z uchování integrity eurozóny, lžou sami sobě. Nezvratnost eura totiž v posledních dvou týdnech zemřela. Grexit negrexit, možnost odchodu z eurozóny je od nynějška na stole. ECB se nedistancovala, když dva členové jejího vedení, Benoit Coeuré a Vitor Constancio, a také euroskupina výslovně Řecku vyhrožovali. V důsledku toho není již eurozóna společným politickým projektem, který předpokládá zvážení aspirací všech jejích členských států a směřuje k vyváženému kompromisu. Je to oblast nadvlády silných nad slabými, kteří neznamenají nic. A těm, kteří se nepodřídí oficiální doktríně, je nařizováno, aby složili zbraně nebo odešli. „Alexis Tsipras je obviňován z toho, že ‚lhal‘ svému lidu tvrzením, že chce vyvážit eurozónu. Je to chyba, že neznal povahu eurozóny. Teď už ji zná a Evropané rovněž,“ píše Godin.
Merkelová přijala rozhodnutí obnovit disciplínu a integritu eurozóny
Podle něj jde o realizaci „federálního“ projektu Wolfganga Schäubla: vytvořit centralizovanou eurozónu kolem všemi akceptovaného ekonomického projektu, což předpokládá vyloučení těch, kteří ho zpochybňují. Angela Merkelová souhlasila s tímto projektem, protože pochopila, že Alexis Tsipras nemluví jen za sebe. „Přijala tedy rozhodnutí obnovit disciplínu a integritu eurozóny. Ale ona se velmi mýlí, neboť tím se otevřela Pandořina skříňka, která by v budoucnu mohla evropský projekt přijít draho. Z tohoto hlediska, bez ohledu na to, že nedošlo ke Grexitu, samotná jeho hrozba změnila charakter eurozóny,“ myslí si Godin.
Euro se podle něj mělo stát měnou, která sblíží národy. Mělo být měnou všech Evropanů. Ale tato krize ukázala, že jí není. „Víme, že dnes je možné zbavit některé lidi v eurozóně přístupu k jejich vlastní měně. A že je to nástroj nátlaku na ně. Proto bude obtížné ještě říkat: ‚euro, naše měna‘,“ domnívá se s tím, že euro je měna ECB. Ta distribuuje kritéria, jež neberou v potaz blahobyt obyvatelstva, a za finančními kritérii špatně maskuje politické cíle. „Od pondělního rána je euro vším, jen ne nástrojem evropské integrace,“ podotýká.
V pondělí byla řecká demokracie popřena evropskými „partnery“
Odpor Alexise Tsiprase a dosažená dohoda prý také aktualizuje nerovnováhu demokratických legitimit. Častý argument zněl, že Řekové nemohou vnucovat svoji demokratickou volbu jiným demokraciím. Že demokracie je spravedlivá jen potud, pokud je vzájemná.
Ale v pondělí 13. července byla řecká demokracie podkopána a popřena evropskými „partnery“. Ti otevřeně odmítli volbu Řeků a namísto ní postavili demokratické vlády jiné. Debata se nevedla mezi demokraciemi, nýbrž mezi věřiteli a dlužníky. „Eurozóna nikdy nemínila brát řecké volby vážně. A vždy se snažila zbavit těch, kteří se o tyto volby politicky opřeli. Je tedy dnes možné, aby se nějaká země eurozóny ocitla v moderní formě finančního protektorátu. To je ještě nebezpečnější dar euroskeptikům, kteří si mohou libovat v další hře: na obranu suverenity lidu a demokracie,“ píše Godin.
Závěrem píše, že i ve svém vítězství nad jedním národem, který je již na kolenou, budou muset být evropští lídři na stráži, aby konečná bilance nebyla pro vítěze i poražené stejně špatná.
Celý text je ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
