Distribuční firma přitom prý odmítla připojit desítky elektráren, jejichž majitelé měli od podzimu platné licence i kolaudace. Nepřipojení elektrárny v roce 2010 mělo zásadní následky. Od ledna 2011 se už elektřina vykupovala za poloviční ceny a majitelé elektráren tak už nedosáhli na vysoké dotace.
„Bylo mi naznačeno, že nejsem v systému vyvolených,“ říká zástupce sdružení FVE 2010 Daniel Honzík. Podle něj a dalších stěžovatelů se ČEZ dopustil zneužití dominantního postavení na trhu.
Všichni solárníci totiž potřebovali být připojeni do distribuční sítě v roce 2010, protože pouze elektrárny s platnou licencí a připojené do konce roku 2010 dosáhly na vysokou dotaci. MF Dnes upozorňuje, že i když je poté stát zatížil mimořádnou daní, stále vydělávají. Ale po silvestru klesla dotace na polovinu.
Mnozí mají šanci na úspěch
Majitelé většinou menších elektráren, které byly připojeny až v roce 2011, nyní podle MF Dnes sčítají ztráty. Mnozí z nich prý nebankrotují pouze proto, že solární byznys není jejich hlavní podnikatelskou aktivitou, a tak ztráty kompenzují ze svých jiných aktivit. Deník přináší i konkrétní příklady.
Namísto oněch menších elektráren prý ČEZ připojil obří solární parky v Ralsku a Mimoni, na nichž vydělal podnikatel Martin Shenar a podle MF Dnes pravděpodobně i další, utajovaní investoři. A tady deník uvádí, že parky získaly licenci ERÚ 29. prosince 2010, přestože je stavební úřad uznal za hotové až o půl roku později.
Stěžovatelé žádají od ČEZ Distribuce kompenzaci za své ztráty. To jim ovšem nejdříve antimonopolní úřad musí dát za pravdu. Firma by jim například mohla zpětně přiznat vysoké výkupní ceny z roku 2010. „Mnozí mají šanci na úspěch, protože jejich argumenty o diskriminaci mají váhu,“ míní bývalý šéf ERÚ z roku 2010 Josef Fiřt. Podobně prý hodnotí situaci jeho nástupkyně Alena Vitásková.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr