Je 1.9.1992. Alexander Dubček nasedá v Bratislavě do služebního vozu předsedy Federálního shromáždění a vyráží na jízdu, o které ještě netuší, že bude jeho poslední. V jejím průběhu bilancuje celou svou kariéru. Tak začíná film Dubček, ve kterém titulní roli ztvárnil herec Adrian Jastraban.

Fotogalerie: - Babiš vyfič u Rozhlasu

Fotogalerie: - Hořící muzeum

Fotogalerie: - Koněv a Marta

Život Alexandra Dubčeka sledujeme od chvíle, kdy se v roce 1968 stal prvním tajemníkem a stěhuje se s rodinou do Prahy. V rychlém sledu projedeme známé události „Pražského jara“ až do srpna a už jsme na jednání předsednictva ÚV KSČ, které probíhá v noci, během které přijedou tanky cizích vojsk.

NA CELÝ FILM SE MŮŽETE PODÍVAT ZDE

Následně sledujeme osobní drama prvního tajemníka, který se pod tíhou odpovědnosti hroutí, a nakonec musí odejít ze všech funkcí.

Tak lze ve stručnosti shrnout děj filmové novinky, která si často vypomáhá archivními záběry nebo rozhlasovými nahrávkami.

Recenzent serveru Novinky.cz film hodnotí neutrálně, vyzdvihuje zejména výkon v hlavní roli: „Jeho ‚Šaňo‘ je emotivní a až dětsky naivní, ale navzdory silně prožívanému vnitřnímu konfliktu je zároveň i soustředěný, schopný v nejvypjatějších chvílích i strategicky kalkulovat.“

Jiní se ale na film dívají mnohem kritičtěji. Na filmovém serveru ČSFD získal od uživatelů podprůměrných 63 % a časté výtky, že někdejšího prvního tajemníka KSČ možná až příliš oslavuje. 

Dokumentarista Martin Vadas označil dílo za „další nepoctivý a nepovedený film na obrazovce ČT“, o to děsivější, že se na něm česká veřejnoprávní televize podílela i finančně.

Podle Vadase je to „další film, který mystifikuje občany České i Slovenské republiky“. Nepoctivost má spočívat v tom, že film „adoruje údajná vnitřní muka Alexandra Dubčeka“, ale vůbec prý nepřipomene, jaká muka tento člověk způsobil zemi.

Historik z ÚSTR Petr Blažek se v diskusi přidal: „Je to velmi špatný film, souhlasím.“

Vadasovi vadí hlavně to, že tento film se teď bude hustit do hlav školáků. „A bude vytvářet falešný ‚mýtus Dubček‘ o tom, jak ti ‚nehodní polistopadoví‘ odstavili jediného morálního komunistu-Slováka na vedlejší kolej,“ dodal v narážce na vzdychání starého Dubčeka z úvodu filmu.

Někdejší policejní odborář a dnes publicista Jiří Vítek si z filmu, respektive z Jastrabanovy kreace Alexandra Dubčeka, odnesl poznatek, že čeští komunisté, kdykoliv šlo do tuhého, měli ve svém čele „slabé kusy“. Ať to byl Dubček v roce 1968, nebo Miloš Jakeš a posléze ještě zoufalejší Karel Urbánek v roce 1989.

Dubček byl podle něj možná ještě méně odvážný, než jak jej „emotivně a až dětsky naivně“ vyobrazil slovenský herec. K smíchu ale podle Vítka bylo, jak byl ve filmu vyobrazen Gustáv Husák.

Vítek to srovnal s dílem Musíme se dohodnout ze série Roberta Sedláčka České století. „Ta karikatura Husáka, ta byla přímo k smíchu, to se nedá srovnávat s energickým vyjednávačem v Sedláčkově verzi,“ poznamenal. Podobně i Leonid Brežněv prý vypadal jako „hodný strejda“, podobně i generál-prezident Svoboda.

Lapidárně ale film, vyobrazující romantického hrdinu uprostřed hnusné politiky, shrnul na svém facebookovém profilu básník Bruno Solařík:

„Film Dubček už jsem viděl. Byl to srovnatelně záživný seriál a jmenoval se Gottwald.“ Seriál o prvním dělnickém prezidentovi natočila Československá televize koncem osmdesátých let a už tehdy se objevily pochybnosti o jeho uměleckých kvalitách.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.