Bušniak v zahraničních otázkách radil premiérům Stanislavu Grossovi nebo Jiřímu Paroubkovi. Euro s nadsázkou upozorňuje, že vztahy s Ruskem jsou pro Bušniaka srdeční záležitostí. Proto se v poslední době znovu aktivizuje v souvislosti se zaváděním protiruských sankcí.
Šéf sněmovny Hamáček od Bušniaka dostal dvoustránkový koncept, ve kterém varoval před nesprávnou politikou státu. Ta by prý mohla české firmy nadobro vyhnat z ruského trhu. Prý by se mohl opakovat scénář z 90. let, kdy zamrzl vzájemný obchod mezi Českem a Jugoslávií v důsledku hospodářských sankcí.
Absolvent sovětského Harvardu, později diplomat a šéf odborů na Ministerstvu zahraničních věcí
Bušniak studoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO), který ukončil s červeným diplomem. Na „sovětském Harvardu“ studoval i dosluhující český eurokomisař Štefan Füle a na stáži tam byl i bývalý ministr zahraničí Jan Kohout.
Ještě během komunismu vyjel Bušniak do Alžírska jako diplomat. Po revoluci šéfoval federálním odborům a posléze byl na Ministerstvu zahraničních věcí. Poté, co pracoval jako ředitel odboru pro evropskou bezpečnost a spolupráci, odjel v roce 1995 dělat velvyslance do Bělehradu.
Bušniak stál za česko-řeckou iniciativou, která žádala zastavení leteckých útoků na Srbsko
V době bombardování Srbska v květnu 1999 vešel do povědomí takzvanou česko-řeckou iniciativou. Pomáhal ji sepisovat pro svého tehdejšího šéfa, ministra zahraničí Jana Kavana. Výzva přes odpor většiny členských států NATO požadovala ukončit letecké útoky na režim Slobodana Miloševiće.
Bušniak se v roce 2001 mohl stát velvyslancem v Moskvě, ale neprošel přes tehdejšího prezidenta Václava Havla. Ten mu nezapomněl Kavanovu iniciativu ani kritiku hlavy státu za návštěvu tehdy sporného Kosova.
Potřebuje Hamáček poradce pro zahraniční politiku?
Pro Jiřího Paroubka připravoval Bušniak cestu do Ruska a podpis dohody o hospodářské spolupráci. V roce 2005 pak pro Paroubka připravoval kontroverzní návrh na etnické dělení Kosova. V letech 2007 až 2009 pracoval jako zástupce vysokého představitele mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině. Jeho nadřízeným byl slovenský diplomat Miroslav Lajčák, další absolvent MGIMO.
Na Bušniaka si po letech vzpomněl Jan Hamáček a vybral si ho jako poradce. Bylo to ovšem překvapivé, protože Hamáček léta šéfoval parlamentnímu zahraničnímu výboru, takže by se v této problematice mohl klidně obejít bez poradce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe
