V rozhovoru pro server iDnes.cz někdejší velvyslankyně poznamenala, že Západ o zrodu a vzestupu Islámského státu věděl minimálně od doby, kdy se vojáci USA začali stahovat z Iráku a v Sýrii se pomalu rozvíjela občanská válka.
„Situace v Iráku se měnila nejvíc, když odešli Američané. Za pětadvacet let mé diplomatické praxe můžu říct, že nejproblematičtější na USA je názorová nekonzistence. Nejdříve se rozhodli, že zemi stabilizují a rozvinou, pak ale zničehonic odešli. Irák byl v minulosti zničen irácko-íránskou válkou, sankcemi, krutovládou Saddáma Husajna. To vše se poskládalo, a když Američané odešli, bylo velmi obtížné udržet rovnováhu mezi Kurdy, sunnity a šíity,“ upozorňuje Hybášková.
Irácký premiér se postavil proti vlastním lidem, to je zásadní problém
Vinu za vzestup Islámského státu ale nepřipočítává ani tak Američanům jako spíše šíitům. Šíitský premiér Núrí Málikí významně tlumil investice do sunnitských oblastí země. Mezitím premiér umožnil odchod Američanů, za což se mu také dostalo podpory. A právě v sunnitských oblastech Iráku se zrodil ISIS. „Zažívali si tam (sunnité) strašnou vlnu nespravedlnosti včetně neopodstatněných zatýkání,“ doplnila někdejší diplomatka.
V roce 2012 začali sunnité protestovat, ale jejich akce byly razantně potlačeny. Sunnité proto hledali pomoc u radikálů v Sýrii. Kdyby Málikí neutlačoval vlastní lidi, dnes mohla být situace v Iráku zcela jiná. Ani Američané nejsou bez viny. V diplomatických kruzích převládá názor, že je Irák v zásadě kolonií USA, takže by se o tamní situaci měly postarat.
V Sýrii je to jiné. Hybášková se prý pokoušela spolupracovat s demokratickou opozicí syrského diktátora Bašára Asada, ale ten v jistém okamžiku využil situace a onu demokratickou opozici vyvraždil.
„Asadovské vrtulníky v podstatě zmasakrovaly po demokracii toužící část populace. Když dnes křičíme, že v Sýrii není demokratická opozice, tak se nemůžeme divit. Spousta lidí, se kterými jsem tehdy pracovala, a je to pro mě opravdu těžké říct, dnes již nežije,“ poznamenala někdejší diplomatka v oblasti.
Češi musejí být flexibilnější
Pokud jde o uprchlickou krizi, existuje více proudů – z Afriky a Blízkého východu. Ekonomické migranty z obou proudů musíme být schopni navracet do původních zemí. To ovšem předpokládá, že musíme mít s kým jednat o vracení. A musíme také uprchlíka řádně registrovat. Váleční uprchlíci ale mají právo na ochranu podle mezinárodního práva a těm bychom měli pomoci i my.
„Čechů je asi deset milionů a v prostředí, kde se pohybuji, většina lidí netuší, že existujeme. Deset milionů lidí samo o sobě s ničím příliš nepohne, ale zároveň je bláhové si myslet, že se ubráníme změnám. Jedenadvacáté století přežijí jen ti, kteří jsou flexibilní. Pokud si myslíme, že tady budeme sedět a říkat si, že konečně máme ‚to svoje‘, zaspíme. Neuvědomujeme si, že je třeba se vyvíjet dál. Jaký vzkaz dáváme aktuálními postoji našim dětem, které potřebují, aby jim rodiče říkali, že musejí být co nejflexibilnější, nejadaptabilnější a nejotevřenější? To je pro mě tragická věc, byť z našeho historického hlediska asi pochopitelná,“ uzavírá Hybášková.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
