V úvodu Milan Štěch studentům stručně představil roli Senátu v českém ústavním systému, připomněl tradici dvoukomorového parlamentu na našem území i před druhou světovou válkou a vysvětlil poslání druhé komory parlamentu jako záruky stability a kontinuity právního řádu České republiky. Jako doklad, že tak Senát skutečně funguje, uvedl situaci z roku 2013, kdy byla rozpuštěna vláda Petra Nečase a dočasná Rusnokova vláda potřebovala uvést v život občanský zákoník. „Tehdy bylo štěstí, že zde byl Senát, takže bylo možné potřebné zákony přijmout. Senát má tedy udržovat kontinuitu práva. Jeho dalším úkolem je péče o to, aby přijímaná legislativa byla v souladu s ústavou,“ řekl v Brně Milan Štech.
Co by se mělo stát, když poslanec řekne během vystoupení ve sněmovně sprosté slovo?Anketa
Nejsme bambusová republika
Jedním z témat diskuse byla i imigrační krize a Milan Štěch posluchače seznámil se stanoviskem Senátu. „Nejsme žádná xenofobní skupina, která by nechtěla pomoci lidem, kteří to potřebují. V minulosti jsme vždy naopak řešili situaci těch, kteří utíkali například před balkánskými válkami, nebo lidem z Ukrajiny. Dosud k nám přišlo minimálně půl milionu cizinců, bez nichž by dnešní populace byla o milion nižší, protože česká porodnost je velmi nízká. Také u nás pracuje více lidí ze Západu, než kolik Čechů pracuje tam,“ řekl o vztahu státu k cizincům předseda Senátu.
To podle něj svědčí o tom, že nejsme žádná „bambusová republika“, přijímáme běžně cizince a žijeme s nimi ve shodě. Aktuálně u nás přibývá Číňanů, kteří se zapojují do chodu země bez problémů. „Pokud jde ale o kvóty, nikde jsem neslyšel, co společně jako Evropa a velmoci uděláme pro to, aby ti lidé z Afriky a arabských zemí neměli důvod sem utíkat. Když jsem tu otázku nastolil při návštěvě generálního tajemníka NATO a řekl jsem, že je nejvyšší čas, abychom ty méně vážné problémy odložili a spojili síly počínaje Čínou, Ruskem, přes NATO a USA a vytvořili blok proti Islámskému státu, jeho odpověď tehdy byla, že největší nebezpečí je Asad,“ připomněl Štěch dřívější postoj k problému migrace. Vyjádřil nicméně spokojenost s tím, že nyní byla část Evropské unie donucena k tomu, aby se problémy řešily tam, kde vznikají a chránila se tak sama Evropa. Problém je ale podle Štěcha i v kvótách na přijímání uprchlíků. „Když přijmeme kvóty, ti lidé budou v táborech v Itálii a na jihu Evropy a nerad bych, aby to dopadlo tak, že vysokoškolsky vzdělaní lidé ze Sýrie, kteří navíc mnohdy studovali u nás, půjdou do Německa a na západ, a k nám přijdou ti ostatní. Ti nebudou pracovat jako v šedesátých letech Turci v Německu na linkách v automobilkách, to jsou lidé zvyklí na úplně jiný způsob života,“ řekl předseda Senátu s tím, že tyto otázky by měla brát vláda vážně zejména proto, že vyvolávají obavy obyvatel.
Psali jsme:
Prezidentův vztah k agentům StB není jasný
Další z dotazů z auditoria mířil na problém vyznamenávání někdejších spolupracovníků Státní bezpečnosti, tazatel Milana Štěcha oslovil s otázkou, jak vnímá to, že někdy – jako aktuálně v případě Jitky Frantové Pelikánové – při udělení státního vyznamenání aktivní spolupracovník StB nevadí, a jindy je to problém.
„Jako bývalý odborář jsem byl od počátku proti lustracím, protože lustrace byly podle Mezinárodní organizace práce v rozporu s právními závazky, které Česká republika přijala. Na druhou stranu chápu, že bylo velké nebezpečí, že mohli někteří lidé na klíčových postech narušovat demokratický vývoj u nás. K tomu, aby takoví lidé privatizovali velké fabriky, ale lustrace nebyly potřeba. Myslím, že by se mělo přihlížet k tomu, jestli konkrétní člověk někomu ublížil, narušil jeho život nebo mu způsobil velké problémy. Je ale pravda, že prezident v tomto směru není jasný, odmítne jmenovat profesora kvůli minulosti a na druhou stranu chce dát vyznamenání někomu, kdo má stejnou kaňku. To dobré není, mělo by být jasno,“ řekl na adrsu prezidenta Milan Štěch.
Akreditační komise by měla přitvrdit, karneval skončil
Řeč přišla i na financování vysokých škol a nový vysokoškolský zákon. „Vysokoškolský zákon by měl brzy přijít do parlamentu a myslím, že je na něm vcelku shoda, jsem přívržencem vícezdrojového financování a vysoké školy by měly mít možnost sehnat peníze na základní výzkum i další činnostmi,“ řekl Milan Štěch. Bude podle něj důležité, aby byl vysokoškolský zákon přijat tak, aby byly zajištěny zdroje financování. Předseda Senátu je také zastáncem toho, aby se v oblasti vysokých škol provedla určitá regulace a akreditační komise více přitvrdila. Podle Štěcha totiž u nás vzniklo mnoho podivných vysokých škol, které poškozují kredit vysokoškolského vzdělání. K tématu se vyjádřil i senátor Jan Žaloudík, který se debaty v doprovodu Milana Štěcha rovněž účastnil: „Každý karneval jednou končí. Karneval, který jsme si dovolili v devadesátých letech, vedl k tomu, že dnes máme sedmdesát tři vysokých škol a budeme se vážně muset domluvit na tom, co je a co není účelné.“
Jeden z pedagogů MZLU se na Milana Štěcha obrátil jako na bývalého šéfa odborů s žádostí o radu, jak při vyjednávání odborářů na vysoké škole prosadit zvýšení základních platů pro vysokoškolské pracovníky. Předseda Senátu vysvětlil, že tato problematika již aktuálně nepatří k jeho běžné agendě, nicméně si uvědomuje, že špičkově vzdělaní lidé nejsou u nás, zvlášť ve školství, adekvátně ohodnoceni. „Je jasné, že pokud jde o celou sféru školství, musí být na zvyšování financí ve státní pokladně prostředky z výběru daní a pojištění. Proto je nyní takový tlak například na zavedení registračních pokladen nebo na výběr DPH nebo na úpravy spotřební daně. Jsme si naprosto vědomí toho, že školství je jako celek ve srovnání s komerční sférou finančně podhodnoceno. Vládní politika je nyní nastavena tak, že udrží-li se hospodářský růst, musí růst i reálné mzdy,“ uvedl Milan Štěch. Upozornil také na to, že během hospodářské krize jsme byli jedinou zemí, která neměla problémy s bankami a jejich filiálky naopak z Česka odváděly peníze a sanovaly svá portfolia.
Potlačit základní výzkum by bylo nebezpečné
V debatě se objevila ekonomická otázka na vztah aplikovaného čistého výzkumu a jeho financování. Milan Štěch v této souvislosti uvedl, že byl svědkem, jak na tripartitě podnikatelé tlačili na to, aby stát uvolňoval peníze hlavně na aplikovaný výzkum, tomu ale Štěch odporoval. „Jsem zastáncem toho, aby se výsledky vědy maximálně uplatňovaly v oblasti praktických aplikací, ale bylo by velmi nebezpečné, kdybychom potlačili základní výzkum například s argumentem, že jsme malá země a že na to nemáme. Vzpomínám na biochemika profesora Holého, který mi při předávání medaile v Senátu vyprávěl, že lék, který objevil a jenž pomáhá zastavit AIDS, byl jakýmsi vedlejším produktem jiného výzkumu. To je hmatatelný příklad toho, že se musíme dát prostor základní vědě. Základní výzkum nás často posouvá mílovými kroky vpřed a často je to v oblastech, které nám jako lidstvu nejvíce komplikují život,“ řekl na obhajobu čistého výzkumu Milan Štěch.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Daniel
