To bychom měli „ohrožené skupiny“ dát do nějaké izolace, nějakého novodobého koncentračního tábora? A kdo bude rozhodovat o tom, kdo do těch koncentračních táborů půjde? Odpůrci restrikcí? Ti, kteří říkají, že roušky nám berou svobodu, že nás zotročují, že nás srážejí na kolena? Neříkám, že všichni zastánci restrikcí takto uvažují, ale jsou mezi nimi i takoví. Mají o svobodě člověka divné představy.
„Jak to bude s koronavirem dál, už tušíme – imunita asi více než 1–2 roky; reinfekce s lehčími příznaky, bude se to tu potulovat jako 200 jiných podobných patogenů. Vakcíny nebudou žádný zázrak, ale pomohou,“ citoval na Twitteru Roman Šmucler profesora Francoise Ballouxe. Co o těchto slovech soudíte?
To je jedno z mnoha „tušení“. Jsem rád, že Šmucler použil tento výraz. Náš virus, ten, o kterém mluvíme, je patrně poněkud odlišný od většiny ostatních virů. Je mnohem vyvinutější. Už na pohled. Ale také má nejsložitější RNA ze všech virů, přes 30 tisíc bází. A dokonce má i velmi sofistikovaný mechanismus opravy svého genetického kódu prostřednictvím N proteinu. ZDE si o tom můžete v češtině přečíst více, pokusil jsem se to trochu zpopularizovat. Mezi většinou virů a tímto je evoluční rozdíl asi jako mezi červem a savcem. Proto se chová jinak. Zdánlivě nestandardně, a přitom logicky. Podle mě je blízko toho, co se v evoluční teorii her nazývá evolučně stabilní strategií, tedy strategií, která umožňuje dlouhodobé přežití základního kmene na základě řešení problému, který se v teorii her nazývá „tragédie společné pastviny“. Základem evolučně stabilní strategie je strategie „pomalého spásání pastviny“, tedy v daném případě šetrného chování k hostiteli. Patrně takového, při kterém imunitní systém na přítomnost a množení našeho viru vůbec nereaguje. Doplňující obrannou strategií, kterou náš virus spouští, když zjistí, že v napadeném organismu je mutace jeho vlastního kmene porušující „kmenové tabu“ a začala se k hostiteli chovat nešetrně. V tu chvíli náš virus také přejde do módu rychlého spásání, resp. co nejrychlejší replikace v hostiteli. „Odbrzdí se“, přechází do excitovaného, zdivočelého stavu. Jinou možnost obrany proti mutaci, která by zavedla kmen do slepé uličky evolučního zániku, totiž nemá. A pak ještě má navazující korekční strategii, kterou zkouší, zda je ještě přítomna mutace, která porušila kmenové tabu (zda byla vytlačena nebo se uklidnila). Vysílá vstřícný signál pomalého spásání, ovšem podle toho, jaká je reakce prostředí, je zase připraven přejít k obranné strategii rychlého spásání, resp. nešetrného chování k hostiteli. Beru hypotézu této formy evolučně stabilní strategie našeho viru s příslušnou metodickou skepsí, ale zdá se mi stále pravděpodobnější. V nějaké míře je přítomna a je klíčem k pochopení toho, odkud se náš virus vzal a proč se chová tak, jak se chová. Patrně ji v nějaké podobě mají všechny koronaviry nějak zabudovanou a patrně právě to, že se prosadila, vedlo k ústupu předcházejících koronavirových epidemií (SARS-CoV, MERS-CoV). K tomu podrobněji ZDE. Pokud se dnes potýkáme nikoli s původním kmenem, ale se soubojem různých mutací původního kmene, které soupeří o obsazení replikačního prostoru, pak bude budoucí vývoj zcela jiný. Budeme s naším virem žít, ale především musíme podpořit tendence k jeho uklidnění, k původní evolučně stabilní strategii základního kmene.
Fotogalerie: - Uvolňování protikoronavirových opatření
Roman Šmucler hovoří o tom, že těžký průběh má zhruba jedno promile populace, a proto nemá smysl omezovat rouškami celou populaci. Lze s tímto pohledem souhlasit?
Tím se dostáváme k podstatě problému. Ti, kteří navrhují takzvané promoření populace za účelem získání stádní imunity, říkají: jiná cesta není, obětí bude velmi málo a většinou jen ti, kteří umírají na něco jiného, roušky jsou symbolem zneužití viru k omezení svobody člověka, které se globální moci hodí, protože problémy naší civilizace narůstají a globální moc (např. v podobě NWO) si s nimi neví rady. Pokud by náš virus byl stejný jako třeba virus chřipky či neštovic, bylo by takové řešení možné a snad i přijatelné. Jenže náš virus je jiný. Bylo to patrné ze způsobu jeho chování už v půlce března, kdy bylo dost údajů. V tu dobu jsem se touto problematikou začal zabývat. První, co jsem navrhoval, bylo dát do odborného týmu na vládní úrovni nějakého evolučního biologa. U nás takového máme. Je to profesor Jaroslav Flegr. K tomu výborný parazitolog a dobře zná základy teorie her. Je škoda, že místo toho se sestavil odborný tým „po úřednicku“ a na velmi úzké odborné platformě. Následky jsou velmi smutné. Místo „promoření“, o kterém někteří stále ještě sní, dochází k postupnému PROLOMENÍ evolučně stabilní strategie našeho viru. A to je obrovské riziko. Všude tam, kde vsadili na strategii „promoření“, nakonec ucukli a v mnoha případech zavedli nesrovnatelně drsnější opatření než my. Lidé jako Šmucler jsou velmi snaživí, pokud jde o nalezení někoho, kdo jim jakoby dává za pravdu. Ale ignorují to, co se děje ve světě, a názory hlavního proudu odborníků, kteří patří mezi špičky v daném oboru. Sám v tomto oboru odborně nikdy nepracoval, podobně jako někteří hygienici, onkologové nebo kardiochirurgové, kteří mohou být dobří ve svém oboru, ale v dané oblasti jsou laici a jako laici podléhají inertnímu, tedy setrvačnému myšlení. Přitom v případě našeho viru jsme se setkali s něčím výrazně novým a i špičkám v oborech, které se této problematiky přímo týkají, dělá problém vyhnout se setrvačnému myšlení. Jako odborníci jsou však většinou skromnější, pokud jde o kibicování.
Minulý týden se kolem roušek udály nečekané veletoče. Ministr zdravotnictví Vojtěch původně stanovil, že od 1. 9. budou povinné například v obchodech a kadeřnictvích, což poté dementoval premiér Babiš, který část chystaných opatření nařídil zrušit. Podle Babiše uvedly Vojtěcha v omyl odborné týmy, které se věci věnovaly. Co na to vše říci?
Babiš střečkoval tak, jak jsem ho ještě nikdy střečkovat neviděl. Situace je tedy asi skutečně vážná. Ještě na den přesně o měsíc dříve rozhněvaně říkal: „Dnes o tom (nárůstu počtu nakažených na Karvinsku) budu s ministrem mluvit, protože se mi nelíbí, jak se to teď vyvíjí. Budeme muset asi konat rychle… nesmíme se dostat do situace, jak to skončilo v Izraeli, kde mají 2 000 nakažených denně, musíme rychle konat.“ Celé s komentářem ZDE. O měsíc později pod vlivem protirouškové hysterie vyměkl. Je to kampaň, která nemá obdoby. Jejím cílem je srazit naši zemi mezi ty, v nichž dojde k prolomení evolučně stabilní strategie portfolia této koronavirové nákazy a které si zadělají na hodně dlouho na velké problémy. Babiš nemá pravdu ani v tom, že označil týmy za „odborné“. Odborný tým vypadá úplně jinak. Jsou to jen poloodborné nebo přesněji úřednicko-odborné týmy. A ty mají jeden problém. Když narazí na nestandardní situaci, nejsou schopny najít řešení. Váhají a nechají se vystavit politickému tlaku či důsledkům manipulace s veřejností. Když se jedná o penzijní systém, rok přešlapování nehraje zase tak velkou roli. Ale v případě dynamické epidemie se váhavost projeví zcela zřetelně. Vzpomeňte si na legendární sci-fi „Kmen Andromeda“. Tam se sestavoval odborný tým zcela jinak. Musejí tam být špičky oborů a musí tam být plná komplementarita oborů vykrývajících celý prostor akutního výzkumu, a to včetně přesahujících oborů.
Psali jsme:
Jak se dívat na to, že z oficiálních míst nejprve zazní nějaká omezení, aby byla o pár desítek hodin později dementována? Lze to vládě odpustit s tím, že jde o výjimečnou situaci?
To je ten důsledek nedostatku profesionality a odsud plynoucí nejistoty. Máme u nás skvělé odborníky, z nichž by vynikající tým bylo možné sestavit. Ale ty nikdo neosloví. A oni, i pod vlivem odborné skromnosti, se na rozdíl od podvodníků, kteří se se svými názory snaží halasně prosadit, sedí tak trochu jako ta „panenka v koutě“. Je nejvyšší čas přestat hrát hrátky, koho připustíme a koho ne (aby se nám třeba nekoukal pod prsty), definovat odbornosti, které jsou pro tým nezbytné, a sestavit skutečný odborný tým. V jeho čele může a vlastně musí být manažer – organizátor, dostatečně tvrdý, ale také s širším záběrem. Ale musí umět naslouchat odborníkům a nepodléhat vnějším tlakům. I takoví lidé u nás jsou.
Pokud se vlivem návratů z dovolené bude navyšovat počet pozitivně testovaných, je to důvodem k panice? Má tuto statistiku vůbec smysl řešit?
Samozřejmě že se o statistiku musíme opřít. A můžeme. Zrovna v těchto dnech zpřístupnil výborný statistický model Josef Šlerka ZDE. Jsou tam zapracovány připomínky těch, kteří si stěžují na jednostrannost statistik. A vše je dobře vizualizováno. Mj. dokumentuje to i to, co jsem říkal dříve, totiž to, že dobrých a skutečných odborníků je u nás dost. K panice není důvod nikdy. Aspoň takto to říkal jeden z nejoblíbenějších, a přitom velmi náročných učitelů, Šmandin, který mě v sedmdesátých letech učil na Oděské státní univerzitě matematiku. Ten v devatenácti bojoval v Panfilově divizi u Moskvy a byl těžce raněn. Tam bylo asi více důvodů k panice, ale právě ta má vždy nejvíce obětí. Podzim bude těžká zkouška. Výuka by měla nabíhat co nejvíce postupně. Předpokládám, že ředitelé a učitelé využijí dobrého zářijového počasí, venku je nebezpečí nákazy minimální. Budou ověřovat a zdokonalovat on-line formy. Povedou žáky k základům hygieny z hlediska snížení rizika kontaktního přenosu. Doufám, že poprázdninový „svoz“ mutací a stavů našeho viru zvládneme.
Fotogalerie: - Jak je to s Covidem?
„Otevřením hranic a umožněním zavlečení infekce zpátky jsme umožnili další šíření koronaviru v ČR,“ uvedl profesor Omar Šerý. Máme se tedy opět uzavřít? Přežili bychom to ekonomicky?
Momentálně jsem v Bulharsku na vědecké konferenci. Riziko asi existuje, ale hlavní je dodržování pravidel. Zde se nosí v dopravních prostředcích a uzavřených prostorech, i na naší konferenci, roušky. Jako samozřejmost. Zatím se tady ještě nepodařilo vyvolat protirouškovou hysterii. A to je zde větší vedro. Nejhorší jsou „hrdinové z techtle-mechtle“, ať už se podobné akce konají u nás či v Chorvatsku. Tady v Bulharsku by asi něco podobného neprošlo. No a pak je to zaměstnávání zahraničních pracovníků. Na Ukrajině počet nakažených nebezpečně roste a asi jsou načase určitá opatření. Ale to naši ekonomiku nepohřbí. Tu by pohřbilo nikoli to, že se budeme chovat obezřetně, ale to, když se před námi začnou uzavírat druzí, protože jsme se obezřetně nechovali. Všimněte si, že tento aspekt ti, kteří argumentují „ekonomicky“, zcela přecházejí. Raději to ještě jednou zopakuji: naši ekonomiku nepohřbí obezřetné chování, ale naopak – pohřbilo by ji, kdyby se před námi začaly uzavírat země, které obezřetným chováním situaci zvládly.
Jak se vypořádat s tou neustálou otázkou rovnováhy mezi zdravím populace a ekonomiky?
Takto ten problém nevidím. Peníze na zdraví si musíme vydělat. A to nejlépe tím, že nebudeme zbytečně zatěžovat systém ekonomickou zátěží epidemie, která se vymkla kontrole. Myslím, že o tom velmi přesně mluvil již zmíněný profesor Omar Šerý v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Také jeden ze skutečných oborníků, který vidí hodně hluboko do logiky chování našeho viru.
Fotogalerie: - Vyhodnocování vývoje epidemie COVID-19
Chorvatsko bylo mnoha dalšími zeměmi v posledních dnech označeno za rizikové, lidé se začali překotně vracet z dovolené domů. Budeme svědky nárůstu počtu nakažených vlivem letních prázdnin?
Chorvatsko mělo vše dobře nastaveno, ale neodolalo tlaku lidí, kteří si sem přijeli dokázat, že si mohou dovolit vše. Bylo v tom velké sobectví z jejich strany. Oni si na dovolené užili a druhým ji pokazili. Zatím jsem nějakou omluvu z jejich strany nezaznamenal. Přitom i naše lidská pospolitost musí najít svou evolučně stabilní strategii. Jejím základem je nepochybně kromě jiného i slušnost.
Pokud by skutečně vznikla funkční vakcína, byl byste pro její plošnou a povinnou administraci?
Jsem velmi skeptický, pokud jde o vakcínu vůči tomuto specifickému viru. Může napáchat víc škody než užitku. Například může znovu nabudit virus, který přechází do módu uklidnění a který si přítomnost podvrženého „neškodného“ konkurenta přečte jako výzvu k obnově excitovaného stavu. Pokud chceme jít cestou vakcíny, musíme logiku chování našeho viru poznat mnohem více. Známe jednotlivé sekvence, ale představu o tom, jak to funguje, máme ještě hodně nedostatečnou. Uvažovat o „povinné administrativní vakcinaci“ považuji nejen za předčasné, ale za hloupé a nebezpečné. Zdůrazňuji, že obecně nejsem odpůrcem vakcinace tam, kde to má oprávnění. Patřím mezi tu generaci, ve které jsme měli v každé škole člověka pokrouceného obrnou. Dodnes vidím postižené spolužáky před sebou jako otřesný zážitek. Ostatně – v Oděse mě pokousal vzteklý pes a dostal jsem pěkně „po pasterovsku“ třicet injekcí do břicha. Ale tento náš virus je skutečně jiný.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Marek Korejs
