Federalizace Evropy je cestou k nesvobodě, prohlašuje Klausův Hájek

08.02.2012 12:20

Prezident Klaus své názory opírá o teoretické znalosti i o osobní zkušenosti s režimem, který se před rokem 1989 snažil v Československu implementovat „dobro pro všechny shora.“ Právě kvůli tomu se staví proti federalizaci EU. Klause těmito slovy hájí vedoucí kanceláře prezidenta republiky a staví tak prezidentovy názory do kontrastu k novinářům, kteří evropské federalizaci přikyvují.

Federalizace Evropy je cestou k nesvobodě, prohlašuje Klausův Hájek
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Hájek s Michalem Semínem na akci D.O.S.T.

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Petr Hájek prohlašuje, že projekt federalizace Evropy je chybný. Reaguje tak na článek zástupce šéfredaktora MF Dnes Michala Musila ze včerejšího dne. V tomto textu Musil naznačuje, že Klaus se chce ve své euroskepsi vrátit až k roku 1945, kdy ještě žádná EU neexistovala. Podle Musila je přitom existence EU jedním mírových evropských pilířů. Hájek s Musilem zásadně nesouhlasí a podává protiargumenty. Jeho komentář přináší dnešní MF Dnes.

Jak je to s EU doopravdy?

„Nemůže to být čirou náhodou tak, že federalistický evropský projekt je chybný z principu, a proto není vůbec překvapující, že je nefunkční? Není to tak, že další pokus o vytvoření „kotle národů“ se stává opět „papiňákem“, což lidé navzdory mediálním pohádkám přirozeně cítí a ve své každodennosti už vnímají? Nemůže být problém v tom, že každá „revoluce Dobra“, ordinovaná shora, musí skončit stejně, v krajním případě tragicky, v nesvobodě? Lidské zájmy mají přirozenou podstatu. Jejich svobodná artikulace ve veřejném prostoru se nazývá demokratická politika,“ píše Hájek.

A proč se Hájek vymezil vůči textu Michala Musila? Klaus se podle Hájkova názoru nechce vrátit do evropské situace roku 1945, opakovaně pouze prohlašuje, že by bylo dobré, kdyby se stav evropské integrace vrátil před přijetí Maastrichtské smlouvy. To samozřejmě nelze, ale ukazuje to, že prezident vítá volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb, který EU zajišťuje, staví se jen proti nepromyšleným projektům sociálního inženýrství.

Stejně tak se Hájek táže, zda je skutečně pravda, že EU je jedním z pilířů evropského míru. Ptá se, zda to nebylo spíše tak, že se EU mohla zrodit díky déle trvajícímu klidu, který byl ovšem podmíněn všudypřítomnou hrozbou atomové války.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…