Přední stránky novin plní řešení uprchlické krize. Ačkoliv pro uprchlíky není Česko cílovou zemí, v posledních týdnech počet uprchlíků narůstá. Plánujete v souvislosti s imigrační vlnou posílení některých bezpečnostních opatření v kraji? Je to potřeba? Zasahuje nějak negativně uprchlická vlna do života občanů v kraji?
V našem kraji samotnému zprovoznění detenčního tábora pro uprchlíky ve Vyšních Lhotách pochopitelně předcházelo důsledné plánování a následné přijetí systému opatření, který má za cíl ochránit zdraví i bezpečnost našich občanů. Tato humanitární akce je koncipována jako pomoc lidem v extrémní životní situaci takovým způsobem, aniž by byl narušen běžný život místních obyvatel. Současně se zaměřujeme na to, aby v zařízení pro uprchlíky panovaly důstojné podmínky, které by měly zajistit eliminaci obdobných excesů, které jste zmiňovala. Situaci neustále monitorujeme a jsme ve spojení s příslušnými ministerstvy i se složkami integrovaného záchranného systému na území našeho kraje.
Psali jsme:
Jak jste se vyjádřil pro ParlamentníListy.cz, o Evropě se obecně domníváte, že prochází jakousi krizí blahobytu i svých hodnot, což se projevuje na konfliktech, například s uprchlíky. Jaké hodnoty jste měl na mysli?
V obecné rovině je nejefektivnějším řešením problémů odstranění příčiny jejich existence a samotného vzniku. Ať už Evropa aktuálně prožívá jakoukoliv etapu svého vývoje, nesmí zapomínat na to, že posláním mezinárodního společenství v civilizovaném světě je právě tento zmíněný přístup k problémům. Konkrétně tedy v případě uprchlické krize je nutné stabilizovat a humanizovat situaci v zemích, odkud tito lidé utíkají do bezpečí. A to není možné realizovat bez společného postupu velmocí, bez podpory obnovy normálních funkcí státu na postižených územích, bez pomoci zajištění základních životních potřeb a perspektivy života lidí v těchto oblastech. Co se týká sekundární pomoci, tedy poskytování pomoci uprchlíkům na našem území, pak by podle mého názoru měly být dodrženy dvě podmínky. Tou první je dobrovolnost, nikoliv vynucování takové pomoci třetí stranou. Rozhodnutí, jakou formou a v jakém rozsahu budeme uprchlíky přijímat, by měla zůstat v naší kompetenci. Druhou podmínkou je jednoznačné rozlišování příčin, proč lidé o pomoc žádají. Z naší strany vynakládány finanční prostředky, čas ani energie na pomoc takzvaným ekonomickým uprchlíkům, kteří přicházejí ze zištných důvodů. Naopak bychom měli vynaložit veškeré úsilí na podporu osob, které prchají před násilím a nelidskými podmínkami. Takoví lidé si zaslouží naši pozornost a bylo by více než prospěšné, kdyby zoufalství této skupiny lidí nesloužilo pokusům k oživení nenávistných ideologií na kontinentu, který plnou silou zažil dvě světové války a nacismus.
Prozradíte nám, zda budete chtít znovu příští rok obhajovat svůj mandát?
Rád bych…
Moravskoslezský kraj dlouhodobě patří mezi oblasti s nejvíce znečištěným ovzduším v ČR a Evropě a jeho obyvatelé jsou tak postiženi zhoršenou kvalitou života. Není to tak dlouho, co jste podepsal s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem a primátorem města Ostravy Tomášem Macurou memorandum o spolupráci na přípravě konceptu chytrého města (Smart City) a chytrého regionu (Smart Region) pro zlepšení kvality života a životního prostředí v Ostravě a Moravskoslezském kraji. Co si od toho slibujete? A jaké závazky pro vás ze spolupráce plynou?
Cílem tohoto pilotního projektu je vytvořit ojedinělý model regionu v republice. Jeho základ by měla tvořit spolupráce kraje a města Ostravy za spoluúčasti partnerů z veřejného i soukromého sektoru. Předpokládá i zapojení akademické sféry a nestátních neziskových organizací. Na základě tohoto unikátního svazku může region snáze dosáhnout na evropské i národní finanční zdroje. Obecně Smart Cities považuji za chytrý nástroj pro udržitelný rozvoj měst a obcí, zlepšení životního prostředí a možnost získání dalších finančních prostředků na kvalitní projekty zaměřené na udržitelnou dopravu, snižování emisí a podporu nových technologií.
A co byste vzkázal ministru životního prostředí, který má bezpochyby více možností? Jaká legislativní opatření je podle vás třeba na pomoc zlepšení kvality ovzduší přijmout?
Panu ministru Brabcovi nechci nic vzkazovat prostřednictvím médií, raději s ním vše proberu osobně. Snad bych mu ale mohl poděkovat za vstřícný přístup k našemu kraji v případě tzv. kotlíkových dotací. K tématům diskuze se však nabízí například zajištění rovného přístupu pro všechny průmyslové provozy v rámci Evropské unie, především pozastavení procesu udělování dalších výjimek z neplnění nejlepších dostupných technik pro jednotlivé členské státy a jejich průmysl. V Moravskoslezském kraji zavádějí průmyslové podniky nové technologie ke snižování emisí tak, aby v daném čase dosáhly parametrů nejlepších dostupných technik uvedených v dokumentech EU. Pokud by v některých zemích Evropské unie byly podmínky pro průmysl zvýhodněny delší dobu, pak bude průmysl v Moravskoslezském kraji méně konkurenceschopný a může se stát, že přesune svou výrobu o „pár kilometrů dál“, například do Polska, kde budou výhodnější podmínky.
Dalším tématem by mohla být zvýhodněna paliva pro domácnosti, která produkují nejméně emisí nebo žádné emise – tedy možnost zavedení daňového zvýhodnění ušlechtilých typů paliv, především zemního plynu a elektřiny, používaných v domácnostech k vytápění a ohřevu. Tímto opatřením bychom pravděpodobně mohli výrazně zlepšit kvalitu ovzduší v obcích a městech. A do třetice – jelikož v našem kraji podporujeme nízkoemisní dopravu, doporučil bych co nejdéle zachovat stávající daňové zvýhodnění CNG v autodopravě a přesvědčit o dlouhodobé stabilitě tohoto zvýhodnění veřejnost, aby se CNG rozvíjelo rychleji.
Podle informací Českého statistického úřadu navštívilo váš kraj ve druhém čtvrtletí letošního roku 200 249 hostů, což je o 10,4 procenta více než ve stejném období v loňském roce. Region již několik let drží stoupající tendenci v návštěvnosti i počtu přenocování hostů. Máte představu, odkud přijelo nejvíce zahraničních turistů?
Podle statistik náš region ve druhém čtvrtletí navštívilo nejvíce Slováků, následují Poláci, Němci, Finové, Rusové, Italové, Francouzi, Rakušané a Britové. Významnou skupinou hostů byli také Korejci. Na letošní zvýšený počet zahraničních návštěvníků měl mimo jiné velký podíl festival Colours of Ostrava, který kraj každoročně finančně podporuje, ale především konání mistrovství světa v hokeji, do jehož přípravy kraj investoval 30 milionů korun. Moravskoslezský kraj se může letos pyšnit hned několika místy, které turisté podle žebříčku agentury CzechTourism navštívili v loňském roce v naší republice nejčastěji. Čtvrtou příčku letos obhájil ostravský soubor industriálních památek Dolní oblast Vítkovic a Landek Park s počtem 809 tisíců návštěvníků, desáté místo obsadila Zoologická zahrada Ostrava s 540 tisíci návštěvníky, k hojně navštěvovaným cílům turistů patřil také Slezskoostravský hrad a Miniuni.Turistům náš region může nabídnout jedinečnou přírodu, zajímavé atraktivity, unikátní akce i kvalitní služby. Vždy mě pobaví, když mi někdo řekne, že tak krásnou přírodu a tolik zajímavých míst by tady nečekal, a že si Moravskoslezský kraj představoval úplně jinak. Našim návštěvníkům opravdu máme co nabídnout a jsem jen rád, že své pozitivní zkušenosti předávají dál svým příbuzným a známým a postupně tak boří zažité mýty o našem regionu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Kateřina Synková
