Johnny Christensen, pětašedesátiletý dánský zavalitý důchodce s prošedivělou bradkou, se vždycky považoval za člověka, který má soucit s lidmi prchajícími před válečným utrpením a kterému nedělá problém přistupovat vřele k imigrantům. Ale poté, co za poslední dva roky přibylo v Dánsku více než 36 000 azylantů převážně muslimského vyznání, přehodnotil svůj postoj a nyní na férovku tvrdí: Jsem rasista.
Je totiž přesvědčen, že nově příchozí plundrují dánský sociální systém – aniž by se přizpůsobili pravidlům jeho fungování. „Prostě je vykopněme ven,“ říká kopaje přitom do imaginárního terče. „Tihleti muslimové si chtějí uchovat vlastní kulturu, ale my tady máme vlastní pravidla a všichni je musí dodržovat,“ zdůraznil naštvaný dánský penzista.
Dánsko dle autora reportáže, Davida Zucchina, funguje na principu jakési společenské smlouvy. Na oplátku za jedny z celosvětově nejvyšších platů a příspěvků, se totiž očekává, že lidé budou tvrdě pracovat a přispívat do systému.
Obavy Dánů, že migranti jsou pro ekonomiku spíše přítěží, posilují průzkumy. V roce 2014 se ukázalo, že z nezápadních přistěhovalců v produktivním věku pracuje pouze 48 %, oproti 74 % rodilých Dánů.
Multikulturní země? Nikdy
První zkušenost s imigranty zaznamenali Dánové až po roce 1967, kdy do země přišli první gastarbeitři z Turecka, Pákistánu a Jugoslávie. Počty nově příchozích nebyly nijak velké, a tak si zhruba pěti a půl milionová země udržovala vysokou národnostní homogenitu.
Množství uprchlíků, kteří přišli do země za minulý rok, sice zdaleka nedosahuje počtů, s jakými se musí vypořádávat Německo či sousední Švédsko, země se s ním však kvůli své předchozí „uzavřenosti“ jen těžko vyrovnává.
Prominentní dánská historička Bo Lidegaard tvrdí, že Dánové si dnes sice uvědomují, že žijí v multietnické společnosti, ale nejsou a nikdy se prý nestanou multikulturní společností, což názorně dokládá protimuslimská nálada ve společnosti. V květnu dva Dánové strhli dvěma muslimským dívkám šátek z hlavy. O měsíc později vzedmulo vlnu emocí rozhodnutí jednoho plaveckého bazénu v Kodani vyhovět žádosti muslimů a zavést hodiny plavání pouze pro ženy.
Velká mela se také odehrála kolem tradičního dánského pokrmu – masových koulí. V lednu, poté co vyšlo najevo, že v jednom z denních center přestali vydávat masové koule, neboť obsahují vepřové maso, které mají muslimové vírou zakázáno konzumovat, byla tamní městská rada veřejným míněním donucena vydat vyhlášku, jež nařídila znovu servírovat vepřové.
Radního Franka Noergaarda z Dánské lidové strany, který nařízení protlačil, vidina, že by konzumace vepřového byla zakázána v jeho zemi, rozzuřila do běla. „Pokud se vzdáme vepřového, o co přijdeme potom?“ naznačil důvod, proč se rozhodl zakročit.
Přituhuje. Proti muslimům i vláda
Na nelibost občanů vůči přistěhovalcům zareagovala vláda – přitvrzením pravidel pro nově příchozí. Nově je ztížen test, který je třeba úspěšně absolvovat pro získání občanství, sociální dávky pro přistěhovalce byly pokráceny o polovinu.
V lednu také dánským parlamentem prošlo nařízení umožňující úřadům zabavit cennosti nově příchozím k pokrytí nákladů spojených s jejich usazováním. Odradit imigranty se Dánové kupříkladu pokusili i inzercí v arabsky psaných novinách, kde potenciálním azylantům vzkázali, že přitvrzují v přistěhovalecké politice. Nepřímo jim tak dali najevo, že o ně nestojí.
Někteří členové vlády se dokonce nebojí dávat protimuslimské postoje otevřeně najevo. „Muslimové se nedokáží asimilovat tak snadno jako Evropané nebo Asijci. Částečně kvůli tomu, že jejich patriarchální kultura nelibě nese práci žen mimo domov a často také omezuje svobodu projevu,“ uvedl dánský ministr kultury Bertel Haarder.
„Být si vědom odlišnosti není rasismus – je hloupé si to nepřipouštět,“ dodal s tím, že Dánové vlastně přistěhovalcům poskytují laskavost, když jim na rovinu říkají, co je jejich země zač a jaké hodnoty její obyvatelé vyznávají.
Celá reportáž v angličtině ZDE
I tak ale není v Dánsku nouze o „střety kultur“, neboť na celou řadu dánských zvyků si musí přistěhovalci přijít sami v praxi.
Birgitte Romme Larsen, dánská antropoložka, která zkoumala uprchlíky a žadatele o azyl ve venkovských oblastech, upozornila, že mnozí Afričané měli problém, neboť nepochopili, že během dne nemají mít zatažené závěsy. Dánové na ně proto pohlíželi jako na přespříliš tajnůstkářské. Jiní nově příchozí zase jitřili dánské duše tím, že se sdružovali a hlasitě mezi sebou hovořili v prodejně s potravinami.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
_profil_top.jpg)
