Karel Srp nám vyprávěl na kameru, jak Bohuslav Sobotka naletěl duševně nemocnému člověku, který mu radil. A několik překvapivých informací o Listopadu´89

18. 11. 2017 19:44

HORKÉ TÉMA U příležitosti výročí demonstrace na Národní třídě si moderátor TV ParlamentníListy.cz Radim Panenka pozval k diskusi bývalého politického vězně Karla Srpa. Ten je podle vlastních slov přesvědčen, že akce na Národní třídě byla organizovaná. Byla organizovaná třemi lidmi, kteří dodnes žijí, ale odmítají předstoupit před novináře. Pár slov padlo také na adresu prvního českého prezidenta Václava Havla a na konto pana Svatopluka Bartíka, který napsal, že má prezident Miloš Zeman rakovinu.

Karel Srp nám vyprávěl na kameru, jak Bohuslav Sobotka naletěl duševně nemocnému člověku, který mu radil. A několik překvapivých informací o Listopadu´89
Foto: Archiv PL
Popisek: Karel Srp v pořadu PL TV Horké téma

Karel Srp je veřejnosti znám jako dlouholetý ředitel Jazzové sekce, kulturní platformy, ve které se dalo alespoň trochu svobodněji tvořit i v rámci komunistického Československa. Vyšlo však také najevo, že na přelomu 70. a 80. let minulého století Srp spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností a předával jí informace. Po sametové revoluci spolupráci s StB popíral a v roce 2000 soud konstatoval, že byl jako spolupracovník veden neoprávněně. Je třeba dodat, že za svou činnost v Jazzové sekci skončil Karel Srp v komunistickém vězení.  

Jak se 28 let poté dívá na sametovou revoluci? „Byla to spíše demonstrace, která se zvrtla,“ konstatoval hned na úvod Srp. Ačkoli údajně nechtěl vyslovovat žádné nové konspirační teorie, s odstupem oněch 28 let se domnívá, že pochod studentů až na Národní třídu byl organizován.

Anketa

Na kterém trhu může dle vás nejvíce růst český export?

2%
91%
2%
1%
1%
hlasovalo: 6817 lidí
„Já kdybych to měl hodnotit, tak bych se držel jen toho, co jsem v dané chvíli věděl. Nechci předbíhat ty konspirační teorie, ale je pravda, že když jsme vyšli z Albertova, šli jsme nahoru na hřbitov a pak zpátky, takže tam už byly jisté organizační náznaky, ale to člověk nevnímal, protože to bylo spontánní a prostě neřízené. Ale když jsme vycházeli a šli jsme Vyšehradskou ulicí, tak tam už byl zátaras, takže jsme tam nějakou dobu stáli a pak jsme šli zase zpátky. Šli  jsme přes kilometr až k Národnímu divadlu a pak jsme zahnuli doprava (na Národní třídu). Takže nějakým způsobem to koordinováno bylo a dnes zpětně vidím, že to bylo koordinováno velice důsledně už několik dnů předtím,“ předestřel svůj pohled na tehdejší události Srp.   

Moderátor Radim Panenka chtěl od svého hosta slyšet, kým byla akce organizována, a Srp se znovu rozpovídal. „Kupodivu tito tři nejdůležitější lidé žijí, jsou mého věku nebo o něco mladší. Tehdy byli mezi třicítkou a padesátkou. Prostě vyprávět na mikrofon nepůjdou, protože by je novináři rozmetali, ale organizačně to bylo mezi Socialistickým svazem mládeže, mezi vysokými úředníky ministerstva vnitra a mezi vysokými úředníky ÚV KSČ,“ uvedl Srp.

V prosinci roku 1989 se údajně chystala mocenská výměna v komunistické straně a mladší generace komunistů hledala nějaký konflikt, na kterém by se vymezila proti generaci starší. Část komunistické strany prý uvažovala o tom, že se přikloní k důraznějšímu hájení lidských práv, což by prý vzalo vítr z plachet disidentům, ale také oněm mladším komunistům, kteří chtěli převzít moc. Proto možná došlo k 17. listopadu, soudí Srp.

Pro Havla nebyl kriminál žádná Havaj

Vyjádřil se také na adresu Václava Havla. Když byl Srp ve vězení, prý byl na stejném pracovním úseku, na kterém byl před ním Havel, a Srp dnes může z vlastní zkušenosti říct, že Václav Havel rozhodně neměl ve vězeních pohodu a klídek, jak se dnes občas nepravdivě říká. „Žádná Havaj, jak občas čtu v novinách. Václav Havel si opravdu odnesl zlomené zdraví,“ zdůraznil Srp.

Před listopadem 1989 byl prý Havel jakýmsi hromosvodem, na který komunisté leccos sváděli. Po roce 1989 Havel otevřel novou kapitolu. Srp v této souvislosti konstatoval, že ani on, ani Václav Havel neměli zkušenosti s obnovou státu. O slovo se ale přihlásili mladí právníci, kteří zahodili komunistické stranické knížky a začali usilovně pracovat ve prospěch nového režimu. „Takže jak jste se ptal na ten listopad 1989, možná že to byl i puč,“ doplnil host.  

Právě Václavu Havlovi můžeme podle Srpa poděkovat za to, že sametová revoluce proběhla tak mírumilovně, jak proběhla. Havel a další disidenti se drželi hesla „Nejsme jako oni“ a odmítli zakazovat komunistickou stranu. Srp je podle svých slov rád, že komunistická strana existuje dál. Zakazovat nějakou stranu považuje bývalý ředitel Jazzové sekce za nedemokratické a jako bytostný demokrat na takovýto nástroj odmítá sahat.

Stranou pozornosti Karla Srpa nezůstal ani fakt, že nebyl jmenován ani do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, ani do Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. Do této komise Srpa navrhl prezident Miloš Zeman, o němž ještě později v pořadu byla řeč, ale premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odmítl Srpovo jmenování spolupodepsat. Host má za to, že končící předseda vlády naletěl řečem jednoho duševně nemocného člověka.

„Pochopitelně vím, že on naletěl jednou duševně nemocnému člověku, který mu podával informace a tak dále. Nemohu ho jmenovat, ale on je stále zaměstnancem jednoho ústavu, i když už přes rok do práce nechodí,“ zaznělo z úst Karla Srpa.

Za lživá označil i tvrzení, která proti němu vznáší písničkář Jaroslav Hutka.

Host sáhl také ke srovnání komunistické éry s érou kapitalistickou. Zatímco před rokem 1989 ve společnosti dominovala ideologická hesla, po roce 1989 byla tato hesla nahrazena érou konzumu. Ačkoli podle vlastních slov neměl Srp ten minulý režim v lásce, jednu věc prý musí uznat.

„Musím uznat, že tehdejší estébáci a ta první liga, 10. správa nebo 1. správa, byli velice inteligentní lidé, kteří vystudovali nejenom v Moskvě, ale taky ve Spojených státech. Bohužel se dnes setkávám s kritiky, kteří studovali pouze v jedné z těchto zemí,“ prohlásil Srp. Panenku tím rozesmál. „Dobrá odpověď,“ ocenil moderátor.  

Pár slov padlo i na adresu Miloše Zemana a jeho zdraví, respektive na adresu brněnského radního Svatopluka Bartíka, který na sociální síti Facebook nedávno napsal, že má Zeman rakovinu a zbývá mu jen pár měsíců života. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček zprávu okamžitě popřel a pohrozil radnímu žalobou. Srp považuje počínání zmíněného radního za tak odpudivé, že v pořadu ani nenecházel slov, kterými by mohl popsat, co cítí.  

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

„Pane redaktore, já jsem kriminálník, čili vulgární slovník mám zadřený pod kůží, ale věřte mi, že bych na adresu pana radního nenašel horší výraz v našem slovníku, takový, který se ani nenalézá mezi námi, bývalými vězni,“ konstatoval.

Nakonec dodal, že Miloš Zeman nepochybně má šanci v roce 2018 obhájit prezidentský mandát a zůstat hlavou státu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: mp

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zeman se blíží k vítězství, bojí se Petr Honzejk. A Jiří Drahoš čelí zlému nařčení: Svědek promluvil

7:01 Zeman se blíží k vítězství, bojí se Petr Honzejk. A Jiří Drahoš čelí zlému nařčení: Svědek promluvil

Šest důvodů, proč rostou šance na znovuzvolení prezidenta Miloše Zemana hlavou státu, přinesl koment…