Západ mimo jiné po Íránu chtěl, aby výrazně snížil počet odstředivek a zredukoval zásoby uranu, který pokoutně obohacoval. Írán se k tomu skutečně zavázal. „Chystaná redukce odstředivek se přitom dá označit za dramatickou. V chodu jich má totiž zůstat méně než třetina,“ uvedl Slezák.
Pouštní teokracie zpřístupní své jaderné provozy
Írán ustoupil Západu i v tom, že mu zpřístupní veškeré provozy, které s jaderným programem souvisejí nebo mohou souviset. Svůj vojenský potenciál má ztratit i těžkovodní reaktor v Aráku. To samé má platit i pro jaderný komplex Fordo.
Podle Slezáka se ale i přesto, že Írán v mnoha ohledech ustoupil, řešení problému jen odsouvá. „Platnost dohody vyprší za deset patnáct let. A my netušíme, zda bude Teherán ochoten dodržovat podmínky dohody i po konci její platnosti,“ varuje Slezák s tím, že Írán k tomu zatím nic nenutí. Navíc dosud byla uzavřena jen rámcová dohoda a nikde není řečeno, že konečná dohoda skutečně vznikne.
Nezapomeňme, že Teherán přiměly k jednání právě sankce
Své zamyšlení končí komentátor naznačením toho, že protiruské sankce mají svůj význam, i když je konkrétně nezmiňuje. „Nebýt sankcí uvalených na Írán, nebylo by ani žádné dohody o íránském jaderném programu. K jednacímu dohodu přivedly Teherán právě sankce,“ zdůrazňuje Slezák s tím, že si na to máme vzpomenout ve chvíli, „až nám bude někdo vykládat, že se sankce nikdy a nikde neosvědčily“, neodpustil si závěrem lehké rýpnutí do prezidenta Miloše Zemana, který právě takové výroky už několikrát zopakoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
