Kozáci z Donbasu: Opravdová válka tady teprve bude. A klidně pět až sedm let, my máme času dost

07.04.2015 9:21

Známý novinář Pepe Escobar vyrazil do Doněcké lidové republiky, kde se setkal s kozáky hrdými na svoji historii a ochotnými bránit svoji „posvátnou zem“ do posledního dechu. Zdejší kozáci jsou přesvědčeni, že opravdová válka teprve vypukne.

Kozáci z Donbasu: Opravdová válka tady teprve bude. A klidně pět až sedm let, my máme času dost
Foto: repro youtube.com
Popisek: Mírová jednání v běloruském Minsku (Putin, Hollande, Merkelová, Porošenko)

„Proč kozáci nazývají svůj region posvátnou zemí? Velitel kozácké brigády Ivana Sirkova Nikolaj Korsunov a zakladatel Unie doněckých veteránů Berkut Roman Ivlev mě zasvěcují do kozácké historie. Zmiňují zejména největšího kozáckého hrdinu Ivana Sirkova, který v 17. století údajně zvítězil v 55 bitvách. Většinou proti Polákům či Tatarům,“ píše Escobar a dodává, že historický výklad dostává jen asi 3 km od křižovatky na staré hedvábné stezce v Macapulovské Krinici, kde proběhla klíčová bitva mezi 3000 kozáky 15 000 Tatary. „Nyní se však nacházíme uprostřed války mezi Spojenými státy a Ruskem, jejímž cílem je narušit novou hedvábnou stezku,“ konstatuje Escobar.

Nikolaj Korsunov velí jedné z osmnácti brigád v Makejevce o síle 240 mužů. Někteří z nich se vrátili z Debalceve. Jiní byli původně součástí ukrajinské armády, další zase působili v bezpečnostních službách. Korsunov společně s Ivlevem trvají na tom, že všichni jejich spolubojovníci jsou dobrovolníci. Zároveň říkají, že jak v minulosti, tak i v současnosti jsou kozáci vždy připraveni bránit svoji zemi. Korsunov pracoval jako horník a nyní je v důchodu, který mu ovšem kyjevská vláda neposílá. Oba muži jsou přesvědčeni, že mírové dohody z Minsku nebudou dodržovány a do několika týdnů opět začne nový konflikt.

Podle jejich informací ukrajinská armáda nedávno dostala půjčku od Mezinárodního měnového fondu na nákup zbraní ve výši 3,8 miliardy dolarů. Po masakru civilistů v Oděse vloni v květnu pro ně přestala Ukrajina existovat. Korsunov a Ivlev tvrdí, že jejich prvotním cílem je „osvobodit celou Ukrajinu od fašismu“. Poté by se měla ve všech regionech země konat referenda, ve kterých by se lidé vyjádřili, jestli si přejí zůstat na Ukrajině, sbližovat se s Evropou nebo s Ruskem. „My jsme připraveni klidně na pět až sedm let války. Času máme dost,“ zmiňují odhodlaně Korsunov s Ivlevem. Když přijde řeč na údajné ruské tanky a vojáky, o kterých mluví NATO, žertují, že se nejspíš schovávají v křoví.

celý text v angličtině najdete ZDE

Escobar se setkává také se srbským bojovníkem Dejanem „Deki“ Beričem, který plně sdílí názor kozáků, že skutečná válka teprve přijde. Vedle něj jsou kozácké pluky podporovány dalšími dvěma desítkami Srbů. „Deki“ má na svém mobilním telefonu otřesné video pořízené na zničeném letišti v Doněcku, kde se vojáci smějí a pokuřují nad desítkami zemřelých členů kyjevských sil. „Deki“ potvrzuje, že ztráty kyjevské armády mohly dosáhnou ještě před loňským létem minimálně 20 000 vojáků. „Většina z nich byla bojem příliš vyděšena. Alespoň ti, se kterými jsem se setkal. Například v debalcevském kotli se ani nesnažili bojovat,“ konstatuje „Deki“ Berič.

Escobar připomíná výrok ukrajinského premiéra Jaceňuka, který prohlásil, že cílem kyjevské vlády je získat Doněck a Luhansk zpět pod svoji kontrolu. „Podobná akce je však možná pouze s podporou MMF a NATO,“ míní Escobar a dodává, že na rozdíl od třech výše zmíněných bojovníků oficiální místa v Kyjevě a v Donbasu neříkají nic o tom, že by plánovala vojenskou ofenzívu. Mezitím se nechal ministr zahraničí Doněcké lidové republiky Alexander Kofman slyšet, že je v kontaktu se zástupci některých členských států EU. Hovoří také o plánované schůzce, která by se měla konat v květnu. Sám Kofman by raději viděl Doněckou a Luhanskou lidovou republiku samostatné, nikoli jako součást Ruska.

Že by to s obnovením bojů na Donbasu nemuselo být tak horké, nicméně naznačuje iniciativa německé kancléřky Merkelové, která coby dominantní síla urovnávání konfliktu začala svou autoritou působit i na Kyjev. Čtěte ZDE

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…