Bývalý ministr socialistické vlády a poradce neoblíbeného prezidenta Francoise Hollanda sice dokázal přesvědčivě zvítězit v poměru 66 ku 34, ale ani to by podle Ashe nemělo Evropu příliš ukolébat. „Pokud se Evropa nezmění, bude znamenat Macronovo vítězství jen odložení osudného dne. Vychutnejte si šampaňské, dokud můžete. Ale brzy bude potřeba si na vystřízlivění dát trojité espresso reality. Více než třetina voličů totiž hlasovala pro Marine Le Penovou,“ píše Ash v Guardianu.
„V jakých časech to žijeme, když oslavujeme takový výsledek?“ podivuje se Ash, ale zároveň konstatuje, že po „děsivém“ vystoupení Le Penové v televizi byl výsledek hlasování předem jasný. „I Nigel Farage proti ní vypadal jako rozumný politik. Francie dala v roce 1789 světu násilnou revoluci a v našich časech se stala centrem pro antiliberální kontrarevoluci. Le Penová představuje moderní model národního populismu. Existují vážné obavy, že boj proti globalizaci a liberalizaci bude trvat dál.“
Podle Ashe sice Macron ví, co je třeba s Francií udělat, ale s největší pravděpodobností se mu to nepodaří realizovat v praxi. „K podporovatelům Le Penové je třeba připočíst ty, kteří se zdrželi hlasování, včetně levicových voličů, pro které bylo druhé kolo volbou mezi cholerou a morem. Nový prezident za sebou nemá žádnou ukotvenou politickou stranu a není jasné, jak dopadnou za pár měsíců parlamentní volby.“
„Jestli se nepodaří Macronovi reformovat Francii, v roce 2022 se může hlavou země stát Marine Le Penová. Velká Británie přestala být po brexitu spojencem pro prosazení reforem EU. Itálie má vyšší veřejný dluh než Francie a zranitelný bankovní sektor. Krize v euruzóně je tak na spadnutí. A to jsou tady ještě Maďarsko a Polsko, které řídí antiliberální populisté,“ obává se liberál Ash o budoucnost Evropy.
V žádné velké euforii není ani komentátorka vlivného německého deníku Die Welt Sascha Lenartzová. Francie a s ní celá Evropa si sice podle jejího názoru mohou na chvíli oddychnout, ale samotná Francie zůstává hluboce rozdělená a Macronova plánovaná reforma je tvrdě atakována „zprava i zleva“. „Přízrak v podobě odchodu Francie z EU, a tím pádem i konec Evropské unie byl každopádně na příštích pět let zažehnán,“ konstatuje Lenartzová.
„Macronovi se podařilo poprvé od vítězství Francoise Mitteranda v roce 1981 rozšířit mezi voliče vlnu optimismu. Devětatřicetiletý Macron toho dosáhl, aniž by musel slibovat jednoduchá řešení složitých problémů,“ píše Lenartzová, ale zároveň dodává, že Macron postrádá celonárodní podporu. „Ve větších městech má sice mnoho příznivců, ale na venkově je téměř nenáviděn,“ zmiňuje německá komentátorka a stejně jako Ash vyjadřuje obavy nad příštími prezidentskými volbami.
„Prvním testem pro Macrona bude jmenování premiéra po blížících se parlamentních volbách. Je zřejmé, že odpor zleva i zprava je značný. Ovšem včerejší večer byl pro Evropu a Francii důvodem k malé oslavě, protože ve Francii zvítězila svoboda, osvícenství i EU. Macron má nyní pět let na to, aby uspěl. V opačném případě se bude Evropa při prezidentských volbách ve Francii v roce 2022 otřásat ještě ve větších obavách z výsledku,“ uzavírá Lenartzová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
