Inspirovala ho k tomu slova ředitelky brněnského Muzea romské kultury Jany Horváthové, jež vyjádřila nesouhlas s výsledky letošního hlasování o literární ceně Magnesia Litera. „Cenou totiž byla poctěna kniha Kateřiny Šedé s názvem Brnox, která popisuje situaci ve známá brněnské lokalitě obývané převážně Romy. Autorka článku tvrdí, že ‚Romové se většinově bouří proti propagaci stereotypů‘, ale přiznává ‚jediný zjevný pozitivní náboj knihy – vyburcovala potřebou debatu na téma společného soužití‘,“ zmínil Křeček.
On sám je však podle svých slov k tomuto přání velmi skeptický, neboť se dle svých slov pokouší o tuto debatu třicet let, ale situace je stále horší. Vadí mu například skutečnost, že když jistý komunální politik z Ostravska uvedl, že na obsazení pracovního místa veřejných prací se u zdejšího Úřadu práce přihlásilo 30 zájemců, z čehož bylo 28 Romů, kteří si přišli jen pro potřebné razítko k čerpání sociálních dávek... – „A pokud jde o práci, prý sdělovali, že pracovat nemohou, protože jsou alergičtí na trávu a bolí je záda,“ zmínil Křeček s tím, že další účastnice debaty uvedla, že by se podobné skutečnosti neměly vůbec sdělovat.
Byla by Veronika Žilková dobrá první dáma, tedy manželka prezidenta?Anketa
Původní text ZDE.
„Obávám se, že takovýto rozhovor je zcela typický pro naše diskuse o diskriminaci nejen Romů, ale o politické korektnosti vůbec. Raději neříkejme fakta, abychom nevzbuzovali negativní reakce, nevzbuzovali negativní stereotypy a hlavně: nediskriminovali,“ dodal Křeček.
Podle něj se v rozhovorech o problematice Romů již dlouhá léta říká to samé – že jde o běh na dlouhou trať.
„Stovky vládních i nevládních, ziskových i neziskových institucí a agentur pilně čerpají peníze z různých rozpočtů a vykazují činnost, ale chatrné výsledky. A každý, kdo sdělí nějakou obecnou, ‚komunální‘ zkušenost, je označen za rasistu, xenofoba, anticiganistu, a kdoví za co ještě: v módě je nyní označení ‚nahnědlý‘ nebo rovnou ‚fašista‘,“ uvedl Křeček.
„Nevíme si s tímto problémem prostě rady. Na straně jedné máme sledovat ‚romské školáky‘, na straně druhé např. Ivan Langr, náměstek libereckého primátora, nedávno přirovnal vládní metodiku tohoto sledování k ‚počínání založenému na praktikách nacistické pseudovědy‘. Ale pokud máme skutečně – a zcela správně – pomoci chudým Romům nebo romským dětem, kterým se nedostalo výhod inspirativního předškolního rodinného života, které by je připravilo na školní docházku, prostě musíme vědět kolik jich je, kdo a kde jsou. Politická korektnost, úvahy o nacistické pseudovědě, nebo strach ze šíření stereotypů nám nejen nepomohou, ale dokonce vylučují poznání problému,“ uzavřel Křeček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
