Souhlas ministrů s prodloužením sankcí proti Rusku kvůli jeho „destabilizující roli na východě Ukrajiny“, jak stojí v prohlášení EU, byl pouze formalitou, neboť se na něm už minulou středu dohodli velvyslanci členských států. Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka Praha od počátku podporovala variantu prodloužit sankce do 31. ledna příštího roku. „Tohle byl průsečík, na kterém byla široká shoda,“ řekl českým novinářům při příjezdu do Lucemburku.
Sankce zakazující export určitých technologií do Ruska a omezující ruský přístup na finanční trhy spustila EU loni v létě a rozšířila je počátkem září. Jejich případné uvolňování je navázáno na plnění minských dohod o příměří, které však ani jedna strana konfliktu na Ukrajině nedodržuje. Pokud by EU sankce neprodloužila, skončila by jejich platnost na konci července.
„Vždy jsme dávali najevo, že v otázce sankcí platí princip vzájemnosti, je to základ našeho přístupu,“ reagoval v Moskvě prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Restrikce jsou prý neodůvodněné a nezákonné. „Rusko nikdy iniciátorem podobných kroků nebylo a není ani dnes,“ řekl Peskov.
Spuštění první fáze námořní operace
Ministři také rozhodli o spuštění první fáze námořní operace EUNAVFOR-Med, která je součástí společné bezpečnostní a obranné politiky EU. V rámci této fáze má být zjišťováno co největší množství informací o pašeráckých sítích či o lodích užívaných k přepravě migrantů, kterých jen letos do Evropy dorazilo už přes 100.000 a tisíce jich cestu nepřežily.
„S uváděním této první fáze do praxe začneme v příštích dnech,“ uvedla na tiskové konferenci unijní šéfka diplomacie Federika Mogheriniová. „Jejím cílem nejsou migranti. Zaměří se na ty, kteří vydělávají peníze na jejich životech a často i na jejich smrti,“ dodala.
Zaorálek tuto první fázi však nepovažuje dostatečné opatření. „Já se domnívám, že ta akce, která by zavčas likvidovala ty pašerácké a pirátské lodě, by mohla opravdu výrazně zkomplikovat život organizovanému zločinu a těm, kteří jsou napojeni na tento byznys,“ dodal český ministr.
Tato opatření jsou ale až součástí dalších fází operace, které vyžadují přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN a souhlas případně dotčených zemí, jako je Libye. Takový souhlas komplikuje podle diplomatických zdrojů zejména Rusko, které má v Radě bezpečnosti právo veta a svou podporu podmiňuje mimo jiné souhlasem Libye s operacemi v jejích vodách. Destabilizovaná Libye však nemá centrální vládu, která by kontrolovala celou zemi.
Součást řešení, které ztíží život pašerákům
O rezoluci RB OSN dnes ministři v Lucemburku jednali se šéfem OSN Pan Ki-munem. „Z naší strany zazněl apel, že přijetí této rezoluce je pro nás klíčové, aby bylo možné co nejdřív začít naplno operaci ve Středozemním moři,“ přiblížil Zaorálek ČTK jednání s Panem. Kdy by rezoluce mohla být přijata, prý ale šéf světové organizace nenaznačil. Podle Mogheriniové jednání v OSN pokračují.
„Není to řešení (migrační krize), ale je to součást řešení, které ztíží život pašerákům,“ uvedl ke schválené fázi operace unijní diplomat. Součástí dalších fází by bylo vstupování na paluby pašeráckých lodí, jejich odklánění z kurzu a případně ničení prázdných plavidel. Do operace se zapojí 12 států bez ČR a nasazeno v ní podle diplomata bude pět námořních jednotek, dvě ponorky, tři záchranářské letouny a po dvou bezpilotních letounech a vrtulnících.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk
