Kterého z těchto zvolených europoslanců byste nejraději vyloučili z EP?Anketa
Stalo se tak hned v první den vysílání nového internetového projektu DVtv, neboli internetového vysílání bývalých redaktorů České televize Daniely Drtinové a Martina Veselovského, které spustili pod hlavičkou vydavatelství Economia miliardáře Zdeňka Bakaly.
Expremiér Topolánek komentoval ukrajinské dění nejen z pohledu vysloužilého státníka, ale rovněž jako současný předseda teplárenského sdružení, které celá věc eminentně zajímá zejména z pohledu dodávek ruského plynu, jež mohou být ohroženy.
Podle Topolánka, který sám byl aktivním účastníkem ukrajinské „plynové krize“ v lednu 2009, se zatím ve vztahu k Ukrajině Evropská unie chová tak, jak se dalo očekávat. „Ploše, skoro směšně,“ zhodnotil chování evropské osmadvacítky. Ta se podle něj tváří, že je homogenním celkem s jednotným názorem, ačkoliv ve skutečnosti jsou zájmy jednotlivých zemí značně rozdílné.
„Již po staletí zde fungují některé linky jako Berlín-Moskva, nebo Paříž- Moskva, a tyto linky jsou mnohem výraznější než zahraniční politika EU,“ připomněl Topolánek. Už proto se prý dalo očekávat, že Evropa se bude chovat ve stylu „ani ryba, ani rak“, aby si tyto země nepoškodily své kontrakty a zájmy.
Tato politika je navíc podle něj dlouhodobá. „Změna od událostí v Jižní Osetii je jenom v tom, že už tam nejsou Lech Kaczynski, Mirek Topolánek a Fredrik Reinfeldt, aby zvedli alespoň nějaký hlas proti,“ uvedl.
Psali jsme:
Moderátor Veselovský mu namítl, že například Polsko nebo Německo se prostřednictvím svých ministrů zahraničí angažovalo velmi. K tomu Topolánek poznamenal, že zrovna v případě polského ministra Sikorského si klade otázku, zda v tom byl skutečně jen strach z Ruska, nebo spíše jeho velké ambice.
„Česká republika dnes zažívá dvě ohrožení,“ uvedl Topolánek. První ohrožení prý pochází z východu a je dáno energetickou strategií Ruska. Její podstatou je snaha Vladimira Putina vytvořit znovu eurasijský svaz jako „ochranné pásmo“ ruských zájmů. Z hlediska praktických dopadů to prý znamená zejména to, že Rusko veškeré „produktovody“ chce vést po vlastním nebo kontrolovaném území, a rovněž to, že své dodávky diverzifikuje, v poslední době například smlouvou s Čínou.
Ze západu však podle Topolánka hrozí skoro totéž. Připomněl novou energetickou politiku Německa, která znamená odmítnutí jaderné energie a další dynamický rozvoj větrných a dalších „čistých“ zdrojů.
„V kontextu s tím, co jde z východu, je to tak výbušná směs, že česká energetika bude velmi ohrožena a bude závislá na cizině,“ varoval předseda Teplárenského sdružení. Pokud jde o vztah Německa a Ruska, Topolánek se domnívá, že navzdory veřejným proklamacím jde v podstatě o dohodnutý postup.
Rusko se podle něj po nástupu Vladimira Putina dokázalo vrátit mezi světové mocnosti a daří se mu předkládat svým občanům nové, zajímavé vize.
„Putin Ukrajinu nechce. Musel by ji sanovat desítkami miliard ročně, které nemá. Ale chce tam mít vliv. Nemyslím si ani, že by nechtěl dodávat plyn do Evropy. Takže to zastavení dodávek plynu přes Ukrajinu vidím jen jako vydírací parametr,“ uvedl expremiér.
Putin chce podle něj dosáhnout toho, aby Evropská unie převzala část odpovědnosti za Ukrajinu. Jenže ta se k tomu podle něj nemá, protože by ji to stálo moc peněz. „Na té nejvyšší úrovni, v patře, kam my ani nedohlédneme, se zcela nepochybně vyjednává velmi usilovně,“ uvedl Topolánek s tím, že oním „nejvyšším patrem“ myslí vztahy Putin-Obama, nebo Putin-Merkel. Zde se podle Topolánka vyjednává příští uspořádání Ukrajiny. Samotné prezidentské volby, které o víkendu na Ukrajině proběhly, na to podle něj nemají až tak zásadní vliv.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
