Sněmovna normu schválila hlasy 78 ze 132 přítomných poslanců, proti jich bylo 21. Pro návrh zvedli ruku poslanci vládních ČSSD a KDU-ČSL a opozičních KSČM a Úsvitu. Z vládního hnutí ANO pro předlohu hlasovali tři poslanci, většina se zdržela.
Dolní komora pozměnila souhlas zaměstnavatele s ošetřovatelským volnem pro zaměstnance. Zaměstnavatel by mohl podle schváleného návrhu sociálního výboru nesouhlasit s jeho poskytnutím jen v případě vážných provozních důvodů. Poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) neprosadila souhlas zaměstnavatele jako výslovně nutnou podmínkou pro uplatnění nároku.
Ošetřovatelské volno by mohlo podle vládní předlohy trvat až 90 dnů, členové rodiny by se na něm mohli střídat. Z nemocenského pojištění by dostávali ošetřovné v podobě 60 procent základu svého příjmu. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Sněmovna odmítla úpravu Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) a Gabriely Peckové (TOP 09) na zkrácení hraniční doby hospitalizace o čtyři na tři dny.
Poslankyně ANO Radka Maxová neprosadila návrh, aby ošetřovatelské volno mohli dostat jen manžel nebo registrovaný partner ošetřovaného člověka, příbuzní v přímé linii, sourozenci a druzi nebo družky žijící s ošetřovaným ve společné domácnosti. Starat se budou moci například i tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta, strýc, nebo jejich manžel, registrovaný partner, či druh. Maxová se s ohledem na široký výčet možných ošetřovatelů obávala možného zneužívání institutu.
Hospodářská komora ČR, která je s 15 000 členy největším zástupcem podnikatelů v Česku, se dnes proti zavedení ošetřovatelského volna ohradila. Nová dávka podle komory zvýší podnikatelům administrativní zátěž v podobě dalších formulářů, úpravě účetních systémů či výdajů na kontroly. Očekává také zneužívání dávek v podobě opakovaného čerpání, což by vedlo k ochromení výroby v některých provozech. Další problém vidí v tom, že se nová dávka může v kombinaci s ostatními stát výhodnou alternativou k práci.
Tíživou situaci zaměstnanců, kteří mají nemocného rodinného příslušníka, by měla podle komory řešit reforma sociální politiky, a ne přenášení odpovědnosti státu na zaměstnavatele. Kromě zaměstnavatelů nová dávka dolehne i na daňové poplatníky, upozornila komora.
Ministerstvo práce a sociálních věcí spočítalo, že dopady ošetřovatelského volna na státní rozpočet budou asi 1,84 miliardy korun ročně. Odhadem o dalších 242 milionů korun by přišel systém veřejného zdravotního pojištění. Naopak asi 900 milionů korun by veřejné rozpočty podle důvodové zprávy ušetřily na financování pobytu v lůžkových zařízeních pečovatelských služeb. Podle komory však dopad nelze odhadnout kvůli tomu, že není jasný počet lidí čerpajících tuto dávku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav, čtk
