Napsal, co si myslí o dětech migrantů. A přišla policie

12.12.2016 10:31

Vzhledem k rozšíření sociálních sítí a internetu by se mohlo zdát, že žijeme v období rozkvětu svobody projevu. Opak je ale pravdou. Zdánlivě je sice možné se svobodně vyjadřovat, ale stejně jako v dobách komunismu je často nutné za takové jednání nést osobní odpovědnost.

Napsal, co si myslí o dětech migrantů. A přišla policie
Foto: Archiv
Popisek: Mapa Evropy

Jedním z nejviditelnějších případů ohrožení svobody slova jsou soudní procesy s vůdcem Strany pro svobodu Geertem Wildersem, který se již více než deset let kriticky vyjadřuje k islámu. Před několika dny byl uznán vinným za svá slova, která pronesl téměř před dvěma lety na adresu marockých přistěhovalců, kteří se značnou měrou podílejí na kriminálních deliktech v Nizozemsku. Wilders se na shromáždění svých příznivců zeptal, jestli by chtěli v zemi méně Maročanů. Rozsudek padl minulý týden a Wilders se proti němu hodlá odvolat.

V posuzování míry extremismu je přitom často uplatňován dvojí metr. Pro své údajně extremistické názory nebyl Wilders před lety vpuštěn do Velké Británie, zatímco známému islámskému radikálovi Shaykhu Hamzu Sodagarovi britské úřady vstup do země bez problémů povolily. Ale tíha politické korektnosti často dopadá i na životy obyčejných občanů, kteří neusilují o získání politické moci. Jejich největším „proviněním“ je snaha kriticky se vyjadřovat o multikulturalismu.

Nizozemský učitel Ivar Mil z Bredy si letos na jaře na svém twitteru posteskl, že je těžké učit žáky, kteří přímo ve třídě tleskají islámským atentátníkům z Bruselu. Jeho tweet sdílelo přes 2,5 lidí a neunikl ani bdělé policii. Její příslušníci u něj zaklepali na dveře a důrazně jej nabádali, aby si podobné příspěvky na sociálních sítích napříště odpustil. Mil se o svůj nepříjemný zážitek podělil na sociálních sítích. I přes následnou omluvu samotného starosty města je celý případ alarmující.

Svoboda slova je překvapivě narušována i přímo na akademické půdě. Jak píše publicista Giulio Meotti na webu amerického think-tanku Gatestone Institute, britská City University of London odhlasovala zákaz deníků The Sun, Daily Mail a Express. Jejich největším proviněním bylo, že otevřeně a bez ohledu na politickou korektnost informovaly o migrační krizi. Cenzura a omezování svobody slova se však netýká „jen“ politiky, vzdělávacích institucí, ale i umění.

Umělec skrývající se pod přezdívkou Mimsy vytvořil dílo, ve kterém satiricky vyjádřil brutalitu Islámského státu. Přestože použil jen dětské plyšáky oblečené do černých stejnokrojů ISIS, musel být jeho výtvor stažen z jedné londýnské galerie. Úřady navíc upozornily majitele galerie, že pokud tak neučiní, bude muset zaplatit pokutu ve výši 36 000 liber. Jak trefně glosuje Meotti, hračky úřadům vadily, ale devítimetrový obrázek vagín umělce Jamie McCartney nikoli.

K omezování svobody slova však často ani není potřeba zásah úřadů. Provozovatel sociální sítě Facebook cenzurní úlohu zvládá dost dobře i sám. Mnohdy stačí jen jedno obyčejné udání anonymního uživatele a jsou mazány facebookové profily organizací, spolků či jednotlivců, které mají desítky tisíc fanoušků. Své o tom ví například hnutí Islám v ČR nechceme, jehož stránka byla v minulosti několikrát blokována.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Josef Provazník

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

George Soros. Nové nařčení, které nikdo jen tak nesmete

20:21 George Soros. Nové nařčení, které nikdo jen tak nesmete

Americký prezident Joe Biden se potýká při řešení situace na prestižních univerzitách, obsazených pr…