Německé úřady zabavují domy a byty. Jistě neuhádnete proč?

24.05.2017 12:00

S vyvlastňováním soukromého majetku mají obyvatelé naší země díky čtyřiceti letům komunismu své neblahé zkušenosti. V sousedním Německu je vyvlastňování v kurzu i v současnosti.

Německé úřady zabavují domy a byty. Jistě neuhádnete proč?
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Ilegální tábor zvaný "džungle" opouštějí jeho obyvatelé

Migrační krize a následné otevření hranic uprchlíkům vládou Angely Merkelové nejenom pro německé obyvatelstvo zvýšilo hrozby teroristických útoků či znásilnění, ale v jistém slova smyslu posunulo zemi směrem k totalitě. Tento měsíc došlo v Hamburku ve čtvrti Hamm k dočasnému vyvlastnění šesti apartmánů v ulici Ohlendorffstrasse, které byly následně využity k pronájmu. Podle zjištění úřadů nebyly majitelem využívány po dobu pěti let.

Majitel nemovitostí byl dle deníku Hamburger Abendblatt v minulosti pokutován 18 000 eury, ale stejně se rozhodl své byty nepronajímat. Proto se rozhodla hamburská radnice přikročit k nebývalému kroku v podobě vyvlastnění. S největší pravděpodobností tak nyní město využije prázdné byty pro migranty. Jak navíc uvedla mluvčí radnice Sorina Weiland, veškeré náklady spojené s úpravami bytu bude platit vlastník nemovitosti.

Z celkového počtu 700 000 nájemních bytů je podle dostupných informací volných asi jen 5000. Socialisté přesto zřídili „horkou linku“, prostřednictvím které mohou lidé informovat úřady o nevyužívaných bytech v Hamburku i dalších německých městech. Uvědomělí občané („práskači“) tak mohou ukazovat prstem na další nešťastníky, kteří mohou přijít o právo nakládat se svým soukromým majetkem.

Vyvlastnění nicméně proběhlo podle platných předpisů, které byly schváleny v říjnu 2015. Na počátku migrační krize nebylo Německo na příchod stovek tisíc migrantů z celého světa vůbec připraveno. Zejména ubytovací kapacity prakticky ve všech spolkových zemích byly naprosto nedostatečné, a zákonodárci se proto často uchylovali k extrémním řešením. Jedno z nich tehdy společně schválili v Hamburku radní z SPD, Zelených a Levice.

Ve druhém čtení tehdy prošel soubor pravidel, podle kterých je možné zabavit komerční nemovitosti s cílem zajistit ubytování pro uprchlíky. Ačkoli CDU, AfD a FDP hlasovaly proti tomuto kontroverznímu opatření, levice tyto tři strany přehlasovala. Na podzim 2015 do Hamburku denně přicházelo 400 až 500 migrantů a mnozí z nich museli v prvních dnech a týdnech přespávat doslova pod širým nebem.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pro

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbláznili se. Ta drzost! Mezi Bartošem a Dostálovou to vřelo

12:50 Zbláznili se. Ta drzost! Mezi Bartošem a Dostálovou to vřelo

Karel Havlíček se kroutil „jako špína nad kanálem“. Šéf Pirátů Ivan Bartoš se v nedělní Partii na CN…