Od nové vlády čeká Gazdík pokračování politiky, která měla v minulém období své výsledky

13.11.2013 13:52

Obtížná vyjednávání o nové vládě očekává předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík, takže by se ani nedivil, kdyby do nich vstoupil prezident Miloš Zeman nějakým poloúřednickým kabinetem. Pokud se ale ČSSD, ANO a KDU-ČSL na koalici dohodnou, tak předpokládá pokračování politiky minulé vlády v nezvyšování korporátní daně a neotevírání uzavřených církevních restitucí.

Od nové vlády čeká Gazdík pokračování politiky, která měla v minulém období své výsledky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Gazdík

Vůbec nic jednoduchého neočekává od povolebních jednání předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík. Po minulých volbách v roce 2010 byl součástí vyjednávacího týmu, tentokrát bude sledovat, jak se budou pokoušet vytvořit koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL. „Kdyby měly všechny strany splnit předvolební sliby, tak to bude státní rozpočet stát 150 až 200 miliard. To objektivně nejde, leda by to šlo výrazným způsobem na úkor zvyšování státního dluhu budoucích generací,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Gazdík.

Dohadování tří pravděpodobných koaličních partnerů se budou protahovat především proto, že spoustu času zabere konfrontace slibů, které dávaly strany před volbami, a reality možného. „Dokonce je otázka, jestli tato vyjednávání nepůjdou natolik proti sobě, že nakonec pan prezident Zeman do toho vstoupí nějakým způsobem poloúřednické vlády, kdy se všem uleví, že tu zodpovědnost na sebe nebudou muset brát. Protože zejména ANO a KDU-ČSL se zjevně do té zodpovědnosti příliš nechce,“ upozorňuje Petr Gazdík.

Hnutí ANO samo neví, co jsou vlastně jeho poslanci zač

Nově vzniklé vládě hrozí, že se bude potýkat s podobnou nestabilitou jako kabinet Petra Nečase, který začínal v roce 2010 s podporou 118 poslanců. Nyní by roli neřízené střely mohlo místo Věcí veřejných převzít hnutí ANO. „To samozřejmě ukáže čas. Ale už první jasný signál, že na kandidátce ANO byl poslanec, kterého teď bude sněmovna vydávat, svědčí o tom, že ani samo ANO neví, kdo těch 47 poslanců je, jaké mají názory, v čem se liší,“ poukazuje Petr Gazdík na trestní stíhání Bronislava Schwarze, zvoleného za hnutí ANO.

Nejvíce poslaneckých křesel získaly ČSSD (50) a hnutí ANO (47), které stavěly svou kampaň na kritice Nečasovy vlády. Jejich pravděpodobný spojenec KDU-ČSL ústy svého místopředsedy Mariana Jurečky už ohlásil, že prioritou lidovců pro jednání je nezvyšování korporátní daně a neotevírání uzavřené otázky církevních restitucí. „Byl jsem mile překvapen, že KDU-ČSL bude mít jako své hlavní priority obhajobu kontinuity politiky Nečasovy vlády,“ glosoval Jurečkovo vyjádření první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Bude pokračovat politika Nečasovy vlády

A ani Petr Gazdík si nemyslí, že by v případě vzniku uvažované trojkoalice mohlo dojít k výrazné změně oproti Nečasovu kabinetu. „Mě samozřejmě může jedině těšit, že bude pokračovat politika, která měla v minulém období své výsledky. Ať už nezvyšování korporátních daní či neotvírání církevních restitucí, což považuji za pozitivní výsledek minulé vlády,“ říká pro ParlamentníListy.cz šéf poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík.

V požadavku na zvyšování korporátní daně tak zůstává ČSSD osamocena, protože proti němu je vedle KDU-ČSL i hnutí ANO. „Hnutí ANO chce zase snižovat spodní sazbu DPH, což sociální demokracie kdysi také chtěla. Ale když si uvědomila, že by to znamenalo sekeru státního rozpočtu 35 až 40 miliard, tak od toho ustoupila. Teď se předvolební sliby dostávají do přímého kontaktu s realitou,“ konstatuje Petr Gazdík.

Sociální demokracie je v politickém rozvalu

Pokud vítězná ČSSD nepohne ani s církevními restitucemi, zůstanou její hlavní sliby jen na papíře a strana se může ocitnout v ještě větší krizi než těsně po volbách. „Sociální demokracie je strana, která je v politickém rozvalu hned od druhého dne voleb. Na jednu stranu se mohu chlubit, že jsem to v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz říkal ještě před volbami, na druhou stranu mě to netěší, protože to svědčí o tom, že se sociální demokracie vydala ve šlépějích ODS, jenom jména jako Petr Tluchoř, Radim Fiala či Boris Šťastný nahradila jména Michal Hašek, Jeroným Tejc a Zdeněk Škromach,“ poznamenává Petr Gazdík.

Mezi stranami, které se dostaly do sněmovny, začíná nabývat vrchu přesvědčení, že by ve vedení dolní komory Parlamentu měli být čtyři místopředsedové. Podle volebního výsledku by náleželo jedno z nich TOP, jejíž první místopředseda už o tento post projevil zájem. „Neusiluji o tuto funkci jako sběrač funkcí, s tou funkcí se váže přednostní právo k vystoupení v rozpravě v Poslanecké sněmovně a je vždycky dobré, když přednostní právo má zkušený řečník v klubu, což si myslím, že v našem klubu jsem,“ prohlásil Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Novinky.cz.

Kalousek dopředu nic jistého nemá

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů ale nechce předjímat, koho bude čtvrtý nejsilnější subjekt z voleb kandidovat do vedení sněmovny. „Už dříve jsme říkali, že preferujeme čtyři místopředsedy, protože je to z hlediska provozu sněmovny naprosto optimální, jak poslední volební období ukázala. Ale za nás teď nebudu říkat žádné jméno. Je to věcí hlasování v našem klubu, my jsme demokratický klub, a proto u nás o tom rozhodnou naši poslanci,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Gazdík.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…