Žantovský nezapomněl ani připomenout vzpomínkový večer, jenž proběhl před dvěma lety v myanmarské metropoli Neipyjtu: „Osobně se těším na tuto příležitost se znovu, byť nakrátko, vidět po našem posledním setkání během vzpomínkového večera na počest Václava Havla v hlavním městě Myanmaru Neipyijto v listopadu 2017.“
A pak se již Žantovský věnoval neutěšené situaci v Myanmaru a obvinil tamní vládu, jíž je Su Ťij součástí, že porušuje lidská práva: „S těžkým srdcem však přiznávám, že využívám této příležitosti k tomu, abych na Vás apeloval na obranu obětí porušování lidských práv ve Vaší zemi.“
Fotogalerie: - Havel 80
„Během posledních dvou let k nám docházely zprávy o masivních zvěrstvech, k nimž dochází v rámci operací barmských ozbrojených sil v Arakanském státu proti vzbouřenecké Arakanské armádě. Jakkoli uznáváme právo suverénního státu bránit se proti vzpouře a přeshraničním vpádům, je povinností takového státu podle mezinárodního válečného a humanitárního práva ochránit civilní obyvatele před svévolným násilím a potrestat pachatele válečných zločinů. Nejsme přesvědčeni o tom, že Vaše vláda vyvíjí patřičné úsilí, aby takovým zločinům zabránila a potrestala jejich pachatele,“ myslí si o situaci v jihozápadní části Barmy, která je též označována pojmem Rakhinský stát, Žantovský.
Právě v této části Myanmaru dochází k etnickým problémům, při nichž se ozbrojenci z muslimského etnika Rohingů, kteří se nazývají Arakanská armáda za spásu Rohingů, měli podílet na masakrování místního převážně hinduistického obyvatelstva a útočit na vládní a vojenské cíle v oblasti. Na tuto skutečnosti v minulosti několikrát poukázala i lidsko-právní organizace Amnesty International.
Arakanská armáda za spásu Rohingů však masakry barmského obyvatelstva kategoricky odmítá a tvrdí, že jejím jediným cílem je bránit rohingskou komunitu v Arakanském státě na severu Barmy. Povstalci napsali, že své útoky vždy vedli pouze proti „barmské teroristické vojenské juntě“, jak nazývají stávající barmskou vládu a vojsko, a nikoli proti civilistům.
Fotogalerie: - Magický Havel
Žantovský však poukazuje především na nejnovější situaci, kdy se útoky obrátily proti Rohingům. Proti jednání ozbrojenců z tohoto muslimského etnika totiž posléze tvrdě zakročila myanmarská armáda a v Arakanském státě započala odvetné tažení, které OSN označila za „učebnicovou ukázku etnické čistky“. Během tažení armády proti muslimské menšině Rohingů uteklo z Barmy do Bangladéše přes 700.000 zastánců islámu. Barma obvinění z etnicky motivovaného násilí odmítá, stejně jako popírá vraždy a znásilnění, o kterých v Bangladéši vypovídali někteří přeživší svědkové.
Právě v době tohoto zesilujícího společenského napětí vyhrála v listopadu 2015 Su Ťij volby a stala se neoficiální hlavou státu. V září 2017 pak dokonce Aun Schan Su Ťij obhajovala postup myanmarské armády a dle jejího vyjádření se jednalo o protiteroristickou operaci.
Vyšetřovatelé OSN se ve zprávě z roku 2018 nechali slyšet, že v Myanmaru během armádního potlačení povstání Rohingů došlo ke genocidě muslimů, ke které přispěla i Su Ťijina vláda.
Dále se Žantovský v otevřeném dopisu zmiňuje o svém znepokojení ze zatčení reportérů agentury Reuters Wa Loneho a Ťjo Sou Ua.
Fotogalerie: - Žantovský o Havlovi
„Taktéž mě znepokojily zprávy o zatčení a odsouzení Wa Loneho a Ťjo Sou Ua, barmských občanů a reportérů tiskové agentury Reuters. Sám jako bývalý korespondent agentury Reuters během posledních bouřlivých měsíců komunistické vlády v Československu jsem si velmi dobře vědom důležitosti objektivního a nezaujatého zpravodajství z konfliktních situací, jakkoli může být úřadům nepříjemné. S úlevou jsem přijal zprávu, že oba reportéři byli v rámci amnestie propuštěni na svobodu, a věřím, že se tak stalo i díky Vaší autoritě a smyslu pro spravedlnost. Nicméně to, že oba reportéři strávili řadu měsíců ve vyšetřovací vazbě a po svém odsouzení ve vězení, a byli tak i se svými rodinami vystaveni útrapám a utrpení, vrhá nedobré světlo na svobodu tisku a projevu ve Vaší krásné zemi,“ napsal.
Zatčení reportérů agentury Reuters Wa Loneho a Ťjo Sou Ua proběhlo před dvěma lety, kdy tito dva mladí novináři navštívili barmskou vesnici Inn Din v Arakanském státě obývanou muslimskými Rohingy. Devětadvacetiletý Ťjo Sou U a třiatřicetiletý Wa Lone posbírali důkazy o masakru, který na místních vesničanech spáchali barmští vojáci. Mluvili s jeho účastníky a zveřejnili ikonický snímek deseti klečících svázaných mužů čekajících na popravu. Následně oba žurnalisty barmská policie v loňském roce zatkla a přesně 511 dní držela ve vězení. Propuštěni byli teprve na začátku května, a to po amnestii vyhlášené prezidentem Win Myinem.
Oba za svoje reportáže letos obdrželi Pulitzerovu cenu. Šéfredaktor agentury Reuters Stephen Adler po jejich propuštění vyřkl: „Od zatčení před 511 dny se tito novináři stali symbolem významu svobody slova po celém světě.“
Zde můžete zhlédnout fotografii pořízenou zmiňovanými reportéry a její rozbor:
Three Buddhist witnesses say they watched from a hut as 10 Rohingya captives were led by soldiers to site of their death: https://t.co/WPDDwMqbMm @specialreports pic.twitter.com/ATyE7fGRkM
— Reuters Top News (@Reuters) February 9, 2018
A jako poslední Žantovský zmínil a rekapituloval obvinění padlá nad osobami barmských divadelníků: „V neposlední řadě mě pak zarmoutila zpráva o zatčení a obvinění Su Jadanar Mint a jejích mladých kolegů za jejich divadelní vystoupení během nedávných oslav barmského Nového roku, která údajně zesměšňováním barmských ozbrojených sil ohrožovala národní bezpečnost. Jistě pochopíte, že kriminalizování uměleckých, a tím spíše divadelních aktivit protiřečí všemu, več věřil a co zastával za svého života Václav Havel a pro co byl ochoten obětovat svou svobodu, tak jako Vy jste obětovala Vaši osobní svobodu za demokracii a svobodu pro barmský lid. V duchu tohoto odkazu Vás proto snažně žádám, abyste se zastala oněch mladých divadelníků a pomohla je zprostit co nejdříve těchto obvinění.“
„Vážená a milá Aun Schan Su Ťij, při své návštěvě Barmy před dvěma lety jsem se na vlastní oči přesvědčil o tom, jak je Vaše situace složitá a jaký obrovský úkol jste vzala na svá bedra. Na rozdíl od mnoha neinformovaných pozorovatelů se nijak nesnažím soudit Vás podle norem, které se v našich společnostech prosazovaly po celá desetiletí či po staletí, a nadále věřím ve Vaše dobré úmysly a smysl pro spravedlnost. Jsem nicméně přesvědčen, že pro Vás jako jednu z ikon hnutí za lidská práva v nedávné historii, jako nositelku Nobelovy ceny míru a jako duchovní souputnici a hrdinku Václava Havla je věcí Vaší odpovědnosti přihlásit se veřejně k hodnotám, v které oba věříme, a vystoupit proti nespravedlnostem, útlaku a porušování lidských práv ve Vaší zemi. Doufám, že přijmete tato slova v duchu lásky a sympatií, v němž jsou psána,“ uzavřel svůj dopis, adresovaný Su Ťij, Michael Žantovský.
Na svém facebookovém profilu pak Žantovský ještě dodatečně přiznal, že ho psaní dopisu příliš netěšilo, jak sám podotkl ve svém příspěvku: „Nedělal jsem to rád.“
Politička a generální tajemnice strany Národní liga pro demokracii v Myanmaru Su Ťij, jež je od března 2016 barmskou ministryní zahraničí a od dubna téhož roku speciální státní kancléřkou a prezidentskou mluvčí, v roce 1990 obdržela Sacharovovu cenu za svobodu myšlení a v roce 1991 právě na návrh Václava Havla Nobelovu cenu míru.
Hlavní cíl cesty Su Ťij do Česka pak zcela jistě bylo otevření ambasády, která byla v 80. letech minulého století uzavřena. Včera se Su Ťij setkala s premiérem Andrejem Babišem a prohlásila: „Vždycky jsme chovali vřelé přátelství k České republice už za doby Československa. Po otevření ambasády budeme moci spolupráci rozšířit a povýšit, občané se budou lépe poznávat. Nevím, jestli lidé v ČR znají nás a my je. Otevření velvyslanectví je prvním krokem.“ Dodala taktéž, že už jako dítě znala boty Baťa.
Podle státní poradkyně myanmarská republika potřebuje rozšířit hlavně spolupráci ve školství, které trpí nedostatkem financí. Česko právě do vzdělávání a zdravotnictví směřuje svou rozvojovou a humanitární pomoc, kterou Barmě poskytuje.
Fotogalerie: - Babiš a celostátní sněm ANO
I Babiš se pak zmínil o nelichotivé lidskoprávní situaci, jíž Barma čelí. Podle Babiše má země za sebou komplikovanou minulost a sužují ji konflikty. Ocenil však práci na její demokratizaci.
Podle Babiše česká strana záruky dodržování lidských práv k posílení spolupráce nepožaduje.
„Nejlepší zárukou jsou dobré lidské vztahy. Ty mohou být nastaveny, pokud je harmonie. Jediná záruka je klid a mír mezi lidmi a státy,“ uvedla Su Ťij. Podotkla, že její země s některými usneseními OSN nesouhlasí. „Byli bychom rádi, kdyby nám svět pomohl společenství a komunity sblížit. Každý, kdo chce mír a harmonii pro všechny lidi všech náboženství a etnicit, se musí snažit je spíš sblížit,“ řekla.
Dnes se pak Su Ťij v Praze zúčastnila pracovní snídaně s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) a poté se přesunula na místo konání Česko-barmského podnikatelského fóra, na kterém vystoupí Andrej Babiš či ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).
Odpoledne političku přijme i prezident Miloš Zeman.
Ing. Miloš Zeman
Není to poprvé, co barmská vůdkyně navštívila v posledních několika letech Česko, v roce 2013 jako host konference Forum 2000 Su Ťij připomněla své přátelství s Václavem Havlem: „Není lepších přátel než těch, se kterými sdílíme stejné hodnoty. I my v Barmě jsme byli s bývalým prezidentem Václavem Havlem hladoví po demokracii a lidských právech, a tak jsme se stali přáteli napříč oceány a kontinenty.“
Aun Schan Su Ťij o Václavu Havlovi, kterému vděčí za svou Nobelovu cenu za mír, poprvé slyšela během jejího prvního roku domácího vězení v roce 1989 za vlády vojenské junty, kdy na malém přenosném rádiu ve svém domě poslouchala o sametové revoluci, Občanském fóru a úspěších československého disidenta, který se stal prezidentem.
„Když jsem byla držena v domácím vězení, věděla jsem, že někde na světě je muž, který mluví i za mě a díky kterému mi zůstává má svoboda, ačkoliv jsem fyzicky vězněná. Cítila jsem se díky němu svobodná,“ vzpomínala v projevu, který citovalo Radio Praha.
***
***
Fotogalerie: - Singer, Žantovský a Pithart v OVM
„Nominoval mě, protože věřil, že to pomůže obrátit mezinárodní pozornost k našim problémům. Kdyby tam nechal své jméno, jsem přesvědčená, že by se stal laureátem on,“ uvedla později nynější vůdkyně barmské vlády.
I přestože Barmě vládne Su Ťijina Národní liga pro demokracii, ústava přetrvávající z dob junty brání někdejší disidentce stát se prezidentkou. Díky ústavě si také v Barmě udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.
Někteří její kritici žádají, aby Su Ťij přišla v souvislosti s nynější situací v Myanmaru o Nobelovu cenu za mír. To ale Lars Heikensten, výkonný ředitel Nobelovy nadace, odmítl s tím, že ocenění získala dávno předtím a za zcela jiné činy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
