"Nic jiného jsem asi ani nečekal. Byl přeci napaden "jen" bývalý sociálně demokratický předseda vlády a velmi úspěšný předseda strany.
Možná bych takový postoj dokázal pochopit u politiků, jejichž vidění světa je v rozporu s viděním světa Jiřího Paroubka. Že se však proti násilí na svém poslaneckém kolegovi nepostavili politici, jejichž vidění světa se v mnohém s Jiřím Paroubkem shoduje, je pro mne mimořádně smutná informace," konstatuje Štván.
Ve svém článku pokládá Štván otázku, zda pozici mrtvého brouka má rozumět tak, že fyzické útoky na politiky řeší představitelé ČSSD na principu dvojího metru. "Proto považuji za nutné připomenout, že mlčení není ničím jiným než vyjádřením souhlasu. Za situace, kdy se postoje občanů vůči politikům radikalizují, v takovém chování postrádám přirozený pud lidské sebezáchovy," zdůraznil Štván. "Copak se mnohokrát neukázalo, že se mlčením dá zasít vítr a následně sklízet bouři? Násilí je zkrátka a dobře to poslední, co naše společnost právě teď potřebuje," končí komentář.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: bob