Každého, kdo sleduje výsledky výzkumů před volbami do Evropského parlamentu, muselo udivit, jak výrazně se lišily ty dosažené firmami Herzmann a Data Collect od všech ostatních. Týká se to především čísel vykazovaných u TOP 09 a pak také u hnutí Úsvit. Srovnání údajů zveřejněných čtyřmi agenturami zachycuje následující tabulka:
|
|
ANO |
ČSSD |
KSČM |
TOP 09 |
Úsvit |
ODS |
KDU-ČSL |
|
CVVM |
25 |
23 |
11 |
8 |
1 |
6 |
6 |
|
SANEP |
22,7-30,3 |
17,6-23,3 |
12,8-15,1 |
6,1-11,2 |
3,2-7,3 |
4,2-7,1 |
5,4-8,0 |
|
STEM |
24,7 |
18,5 |
11,9 |
10,7 |
2 |
7,4 |
6,7 |
|
Herzmann |
20,1 |
12,5 |
12,2 |
14,2 |
7,7 |
7,2 |
4,6 |
CVVM uvádí preference zjištěné ze sběru dat v období 5. až 12. května, agentura SANEP volební potenciál v rozpětí od minimálního po maximální ze sběru dat ve dnech 2. až 5. května, agentura STEM předkládá volební model vycházející z preferencí zjištěných na základě sběru dat provedeného ve dnech 14. až 21. dubna, společnosti Herzmann a Data Collect představily volební model na základě sběru dat ve dnech 9. až 13. května.
TOP 09 zazářila u jediné agentury, jinak je čtvrtá
Nejpřekvapivějším zjištěním tohoto přehledu je skutečnost, že u společností Herzmann a Data Collect odsunula TOP 09 se ziskem 14,2 procenta z druhého místa ČSSD, které výzkum přisoudil jen 12,5 procenta. Je to o to překvapivější, že u STEM má ČSSD téměř dvojnásobek (18,5 : 10,7), u SANEP více než dvojnásobek a u CVVM téměř trojnásobek (23 : 8) toho, co TOP 09, která se v žádném z výzkumů ostatních agentur nedostala ze svého čtvrtého místa.
Psali jsme:
„Dovedu si představit, že by všechna ta čísla mohla být svým způsobem pravdivá a odrážet realitu za předpokladu, že intenzita vazby k jednotlivým politickým stranám je u lidí velmi mělká, že lidé bezradně těkají a typická bude pro spoustu z nich taktická volba, kdy nevolí srdcem pod dojmem nějaké silné emoce, ale uvážlivě. Potom si dovedu představit, že v takové situaci odpovědi na různě formulované dotazy mohou dávat různý výsledek,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz ředitel agentury STEM Jan Hartl.
Velké rozdíly ve výsledcích jsou nápadné
Podle většiny výzkumů volby do Evropského parlamentu víceméně kopírují preference do Poslanecké sněmovny. „My ale víme, že účast bude velmi malá. A je tedy otázka, komu bude stát za to k volbám přijít. Takže ten velký rozptyl odpovědí může i odrážet realitu. Může to být i odlišností metodiky konstrukce modelu u jednotlivých firem a akcentů, které do toho vloží, ale také to může naznačovat vágnost voličských přesvědčení, která bude ještě zdůrazněna nízkou volební účastí. Pak vlastně nezjišťujete, jaká je popularita jednotlivých volebních formací, ale snažíte se strefit do toho, kdo vlastně k volbám přijde,“ upozorňuje sociolog Jan Hartl.
Data sběru dat u CVVM (5. až 12, května) a společností Hezmann a Data Collect (9. až 13. května) se téměř překrývají, přesto prvně jmenovaná agentura přisuzuje sociálním demokratům trojnásobek zisku TOP 09, zatímco u druhé je na tom „knížecí“ strana dokonce lépe. „Mně se ty rozdíly ve výsledcích zdají velmi velké, ale nechci se pouštět do kritiky takříkajíc do vlastních řad. Faktem však je, že ty rozdíly jsou nápadné,“ přiznává ředitel agentury STEM.
Průzkum je podle expremiéra perlou sociologické vědy
To bývalý premiér Jiří Paroubek neměl s kritikou výsledků výzkumu společností Herzmann a Data Collect žádný problém. „Již při zveřejnění prvního průzkumu Data Collect jsem se podivoval, k čemu se propůjčil pan Herzmann. Metoda průzkumu byla přitom naprosto neslýchaná a diskutabilní. Zcela nereprezentativní vzorek pouhých pěti set respondentů. Z toho polovina byla dotazována telefonicky(!). Také druhý průzkum Data Collect je perlou české sociologické vědy. Pan Herzmann o metodě průzkumu vůbec nemluví. Bude zřejmě stejně důvěryhodná, jako ta v případě prvního průzkumu,“ reagoval na zveřejněné výsledky předseda strany LEV 21 Jiří Paroubek.
Ing. Jiří Paroubek
Podle ředitele společnosti SANEP Oldřicha Zajíce je ale třeba vnímat odlišné metodiky a také fakt, že evropské volby patří mezi volby s nejmenší účastí. „V tu chvíli se zvětšuje možný rozdíl mezi predikcí a faktickým výsledkem. K výzkumům je také třeba přihlížet jako k určitým ukazatelům trendu. Evropské volby mohou přinést překvapení i proto, že čistě matematicky vzato, kdyby přišli všichni voliči stran, které měly v parlamentních volbách kolem tří procent, tak by vzhledem k voličské účasti, která se odhaduje kolem třiceti procent, mohly dosáhnout pětiprocentní volební zisk a dostat se do Evropského parlamentu,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Oldřich Zajíc.
Odlišnosti jsou z výzkumu, jehož model je tajemstvím
„Je ovšem zarážející, pokud tři agentury mají u některých sledovaných stran plus mínus stejná čísla a u jiného subjektu to lítá. Historicky se to už stalo a vždy to znamenalo, že je něco špatně. Ale to už je potřeba nechat na tom, kdo ty průzkumy sleduje a udělá si z nich obrázek. A pak jsou novináři, aby třeba i na něco poukázali, na různé možnosti vysvětlení těch diametrálních odlišností,“ konstatuje ředitel společnosti SANEP Oldřich Zajíc, ale připouští, že některá překvapení vzhledem k nízké volební účasti vyloučit nelze.
Tomio Okamura
Výsledky společností Herzmann a Data Collect nepřekvapily jen u TOP 09, ale i u hnutí Úsvit. Zatímco Okamurovu subjektu přisuzuje CVVM 1 procento, STEM 2 procenta a SANEP zjistil volební potenciál od 3,2 do 7,3 procenta, vyšlo zmíněným dvěma společnostem 7,7 procenta. „To mi taky přišlo zvláštní, ale jak si pan Herzmann model sestavuje, to je jeho tajemství. A jestli se nemýlím, tak on stranické preference ani neuvádí. Jedině my a CVVM sdělíme, co jsme naměřili a z čeho to počítáme. Ostatní vám jenom předloží to, jak si myslí, že ta data, která možná naměřili, nebo nenaměřili – to nechci zpochybňovat – nakonec dopadnou,“ říká pro ParlamentníListy.cz ředitel agentury STEM Jan Hartl.
U voličů hnutí Úsvit se projevila mělká motivace
I v případě Úsvitu je to hodně velká odchylka od všech dalších výzkumů, ale až v neděli v noci se po zveřejnění výsledků ukáže, kdo nabídl veřejnosti přesnější údaje. „Nám se u Úsvitu ukazovalo, že má protestní hlasy, ale v poslední době už u nás klesal, je to dáno právě tou mělkou motivací. Když budou ti lidé postaveni před volbu jít, nebo nejít k evropským volbám a k něčemu se vyslovit, tak v našich datech to vypadalo, že jejich motivace bude mělká a k těm volbám nakonec nepřijdou. Proto má Úsvit u nás tak málo. Jestli to panu Herzmannovi vycházelo nějak jinak, tak já to nechci kritizovat,“ poznamenává sociolog Jan Hartl.
Podle Oldřicha Zajíce nemůže dát vzhledem k předpokládané nízké volební účasti nikdo ruku do ohně a říct: „Bude to takhle“, protože se situace do voleb může každým dnem změnit. „I proto, že český volič nemusí mít úplně jasno, jestli má, nebo nemá smysl jít k evropským volbám. A tento pohled, určitý skepticismus obecně a nedůvěra k politikům i zkušenosti z minula vytvářejí určitou esenci právě těch politických názorů a pocitů, která je těžko uchopitelná pro její určitou nestabilitu, nejistotu a lze s ní poměrně těžko pracovat. Proto my říkáme, že neodhadujeme výsledky, ale zaznamenáváme nějaké nálady,“ dodává ředitel agentury SANEP.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
