„Politici se sem jezdí jen nažrat a předvádět. Je to hrozné, protože je to největší počet politiků na metr čtvereční. Kvůli nim se tu celá léta můžeme přetrhnout, aby bylo všechno `pinktlich` a oni si často ani nevšimnou, jestli je někde pořádek nebo halda papírků,“ říká žena, která si nepřeje v obavě o ztrátu zaměstnání prozradit své jméno.
Pamatuje prý dobu Gustáva Husáka, kdy se musel vézt koberec až z Prahy, protože ten, který byl připraven, se nelíbil tehdejšímu vedení krajskému ÚV KSČ. „A to byl Husák. Nechtějte vědět, jaké manévry byly za Havla nebo Klause. Teď za Zemana je to volnější, ale on je zase typ prezidenta, kterému je jedno, jestli stojí na kovralu, peršanu nebo po kotníky v bahně. Jemu jde o dobré jídlo, pití a dobrou náladu okolo něj. Jezdil sem jako premiér, teď tu byl poprvé jako prezident a je poměrně `lidový`. Stejně jako byl původně Václav Havel. Toho jsem jako politika nemusela, ale jako člověk, který sem přijel, byl skromný. Ale co dělají lidi z ochranky kolem těchto panáků a co dělá vedení tady výstaviště, když má někdo z nich přijet, to je jako kdyby přiletěl Obama,“ říká paní „Marie“, která pracuje pro výstaviště desítky let.
„Politikové se sem jezdí jen ukazovat a nažrat. Dostanou tu vždy dary, jídlo, pití, pak se vydají do Budvaru nebo na radnici, na kraj na obědy. Je to jen šaškárna pro lidi. Byl tu i jeden ministr zemědělství, který nerozeznal pšenici od ječmene. Byla tu i poslankyně, která nevěděla, jestli je v Budějovicích na Živitelce nebo na Zahradě Čech a když ji jedna kolegyně vyprávěla starý vtip o Živitelce, urazila se a snad to vztáhla na sebe,“ svěřila se aranžérka a technická pracovnice výstaviště v Budějovicích, která zažila prezidenty od Husáka přes Havla, Klause až teď i Zemana. Celou řadu premiérů a celou plejádu ministrů, poslanců a senátorů a také hejtmanů.
Klause ani vycpaného
„Klaus je umíněnej, sebestřednej chlap, kterej si `oniká`, všechno musí být podle něj a minulé vedení výstaviště mu lezlo tak do zadní části těla, až to hezké nebylo. Ten chlap měl pocit, že mu patří celý svět. Jeho žena tu s ním byla asi jednou nebo dvakrát. Paní Livia je hrozně prima ženská, ale jeho bych doma nechtěla ani vycpaného. Žena Václava Havla Dagmar je opravdová dáma a Havel byl lidskej, ale rozhodně ne diplomat. No a Zeman, to je prostě `strejda ze vsi`, kterej přijel mezi své. Husák byl ze začátku milej, lidskej, příjemnej, ale čím byl starší, byl nervnější, pak nesnesitelnej a v poslední době, kdy tu byl, pořádně neslyšel, skoro neviděl a někdy byl úplně mimo. Spával vždy v Gomelu (dnes Corinthia). Ten vlastně otevíral on, byť do 90. let nebyl zkolaudován. Hrozně se mu tam líbilo. Havlovi to bylo jedno a Klaus vždy odjížděl domů nebo na svou chalupu,“ vzpomíná autenticky pamětnice.
Psali jsme:
Na Zemi živitelce se vystřídala plejáda ministrů, kteří se mění postupem let jako ponožky a řada premiérů, od Klause přes Paroubka, Zemana, Topolánka, Fischera, až po dnešního premiéra v demisi Jiřího Rusnoka.
„Většinou ti byli v pohodě, ale ochranky kolem těchto panáků jsou většinou důležitější než americký prezident. Jednou mi jeden málem dal facku, když jsem řekla, že věci na tribuně, na jevišti, jsou postavené tak, aby nikomu nebránily přijít a odejít a vše je bezpečné. A že my tady rozhodujeme, jak to bude postavené a oni k tomu mohou mít jen bezpečnostní připomínky. Chytil mě za ruku, cloumal se mnou a řval na mě, že on je ten, kdo tu bude dávat rady a rozumy. Stěžovala jsem si na něj tehdy, ale nebylo to nic platné. Jsou to prostě `nadlidi`,“ vzpomíná žena, která zažila i pár trapasů, jako například pár opilých politiků, klopýtající politiky či političky, nebo oděvy potřísněné hořčicí od klobás či jiných dobrot, kterými se prý cpou jak politikové, tak jejich doprovod.
Země živitelka je pojmem. Pouze jeden rok výstava nebyla, a to po povodních v roce 2002. Od té doby vždycky. V posledních letech ji navštěvuje na 100 tisíc lidí. Dříve výstava trvala i dva týdny, pak týden a teď je to necelý týden.
„Vstupné je drahé, věci stále stejné, a spousta lidí přestala jezdit. Ale jiní zase začali. Politikové jsou spíš než jako respektované osobnosti bráni něco jako `kulturní program`. Jako dechovka nebo vystoupení Dády Patrasové. Lidi se podívají, někteří se vyfotí, zasmějí, řeknou o podpis a jdou. Rozhodně tu pro mnoho lidí návštěva prezidenta či premiéra neznamená `svátek` či něco mimořádného. Pro nás je to jen hodně práce, hodně starostí a často na chvíli,“ dodává paní „Marie“, jež vidí budoucnost Živitelky i pro další roky. A to právě pro úspěšnost a návštěvnost zemědělské náplně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kraus
