Pořad Nory Fridrichové se věnoval sametové revoluci. Došlo i na Jakešův důchod

16.11.2014 22:48

Speciální vydání publicistického pořadu České televize „168 hodin“ se v neděli večer věnovalo 25. výročí sametové revoluce. Tvůrci pořadu se snažili především přesvědčit diváky, že nemá pravdu většina občanů. Ti si totiž podle nejnovějších průzkumů myslí, že na sametové revoluci nejvíce vydělali disidenti.

Pořad Nory Fridrichové se věnoval sametové revoluci. Došlo i na Jakešův důchod
Foto: Zbyněk Pecák
Popisek: Milouš Jakeš

Situaci pořad ilustroval na bývalé mluvčí Charty 77 Marie Rút Křížkové, která ač vystudovaná literární historička, kvůli podpisu protirežimního pamfletu našla jen práci v lese, kde brala pět korun za hodinu. V roce 1990 jí byl přiznán starobní důchod 1400 Kč, což bylo o 400 Kč méně, než byl tehdejší průměrný důchod. I když se díky zákonu o třetím odboji v roce 2011 důchody bývalých disidentů o něco zvýšily, jsou podle tvůrců pořadu stále nižší, než důchody bývalých prominentů.

Jakeš bere v důchodu o sedm tisíc víc, než bývalá disidentka

V pořadu byla zveřejněna výše starobního a současně i vdovského důchodu, který nyní pobírá předlistopadový politik Miloš Jakeš, který byl v letech 1987 až 1989 generálním tajemníkem ÚV KSČ. Podle ČT Jakeš nyní měsíčně pobírá 17 404 Kč, zatímco Křížková jen něco přes deset tisíc.

Pořad také naznačil, že disidenti počítali s důraznějším vystoupením proti režimu až na den lidských práv, který připadá na 10. prosince.

Hutka měl po listopadu problémy se vstupem do země. Pomohla až výhrůžka davem

Hudební publicista Jiří Černý přispěl s historkou o návratu písničkáře Jaroslava Hutky z emigrace. Byl prý jedním z prvních, který se do vlasti vrátil, ale měl problémy na ruzyňském letišti, kde jej nechtěly příslušné orgány vpustit na československé území. Situaci prý pomohl vyřešit hudebník Michal Prokop, který „orgánům“ naznačil, že by si tisíce demonstrantů mohli pro Hutku na letiště přijít. Takovou událost nemohl režim potřebovat, a tak Hutka před manifestující tisíce občanů nakonec dorazil.

Kde se vzal název sametová revoluce?

V pořadu se také řešilo, kdo první přišel s názvem „sametová revoluce“. Zaznělo několik teorií, žádná se ale nedá označit za pravdivou. Mohlo jít buď o nápad zahraničního novináře, tehdejší studentská vůdkyně Monika Pajerová si myslí, že to bylo podle americké hudební kapely Velvet underground (v překladu „sametové podzemí“).

Tvůrci se věnovali i tomu, kdo na sametové revoluci vydělal. Zmíněn byl například bývalý předseda SSM Martin Ulčák, který se stal lobbistou, nebo bývalý velitel slánského tankového pluku Zdeněk Zbytek, který prý podniká zejména v Rusku a který je údajně přítelem Miloše Zemana. Prezidentův mluvčí ale v pořadu popřel, že by Zbytek byl Zemanovým poradcem.

 

 

 

 


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

18:22 Bobošíková a Kotrba o Ukrajině a válce. Už se rýsuje výsledek

Jak ovlivní balík pomoci z USA a nové mobilizační předpisy pro Ukrajince vývoj rusko-ukrajinského ko…