Podle ústavního podání, které podepsalo 41 poslanců ANO a tři z hnutí Úsvit, napadané paragrafy zákona nepřiměřeně zasahují do vlastnických práv členů vlády a omezují jejich právo podnikat. „Nemůžeme rozdělit občany na dvě kategorie. Jedni, co něco mít můžou, jedni, co něco mít nemůžou. Pořád tvrdíme, že je to omezení přístupu k veřejným funkcím,“ řekl Vondráček.
Poslanci v ústavní stížnosti kritizují i fakt, že tato část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku, Babišovi. „Nám se nelíbí, že tento zákon byl ušitý na míru jednomu člověku a ještě v průběhu jeho funkčního období. A to je ten hlavní motiv, proč náš poslanecký klub podává ústavní stížnost na tento zákon,“ řekl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
Poslanci ANO rovněž uvedli, že zákon původně měl vést k tomu, aby politici po zvolení zveřejnili svůj majetek. Tuto část normy chtějí zachovat, a i proto se na Ústavní soud obracejí pouze se žádostí o zrušení tří paragrafů, které byly do zákona doplněny ve Sněmovně.
Zákon nabyl účinnosti v první polovině února. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.
Zákonu se přezdívá lex Babiš, protože postihl především podnikání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Do začátku února vlastnil stoprocentní podíl v holdingu Agrofert, který je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, dvojka v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Koncern zaměstnává zhruba 34 000 lidí a je významným příjemcem státních dotací. Součástí koncernu je i vydavatelství Mafra, které vydává mimo jiné deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
