Pozitivní diskriminace by mohla odporovat Ústavě. Tak se ji na vládě chystají měnit

03.08.2014 9:24

Případná pozitivní diskriminace nyní dělá těžké hlavy Legislativní radě vlády. Ta totiž podle serveru Aktuálně.cz bude prověřovat, zda návrh z dílny ČSSD na zavedení kvót pro ženy na kandidátních listinách neodporuje Listině základních práv a svobod. Existuje totiž pochybnost, zda pozitivní diskriminace žen neporušuje právo na rovnou politickou soutěž.

Pozitivní diskriminace by mohla odporovat Ústavě. Tak se ji na vládě chystají měnit
Foto: Zbyněk Pecák
Popisek: Poslankyně v Poslanecké sněmovně

Není prý jasné, zda by kvóty nešlo napadnout u Ústavního soudu jako pozitivní diskriminaci. Ve hře je údajně i varianta, že by se kvůli zavedení kvót musela pozměnit Listina práv a svobod. „Musíme odpovědět na otázku, zda není potřeba otevřít základní Listinu práv a svobod. Je to dohoda mezi ministry Jiřím Dienstbierem a Milanem Chovancem," potvrdila podle Aktuálně.cz Dienstbierova náměstkyně Kateřina Valachová.

Návrh novely volebního zákona, který nyní projednají jednotlivá ministerstva, počítá totiž s tím, že strany, jež by na svých kandidátkách neměly alespoň 30 % žen, přijdou o třetinu státního příspěvku na mandát. Zástupce „druhého pohlaví" musí být podle návrhu v každé trojici na kandidátní listině. Opatření má zabránit tomu, aby například ženy končily na nevolitelných pozicích. První dvě místa navíc musí vždy obsadit jeden muž a jedna žena.

Pak by záleželo na Ústavním soudu

Navrhovaná varianta finančního postihu by se podle oslovených ústavních expertů bez zásahu do Listiny obejít mohla. „Otázka, zda není porušen princip rovné politické soutěže, je určitě legitimní. Já se přikláním k tomu, že taková úprava by protiústavní nebyla. V mých očích by to obstálo," myslí si odborník na ústavní a volební právo Marek Antoš. Mluvil o případu, kdy se za nedodržení pravidla uplatní finanční postih, nikoli o variantě, kdy by se taková kandidátka rovnou odmítla přijmout k registraci.

Také další ústavní právník Jan Kysela se domnívá, že přímý zásah do Ústavy či Listiny zákon nevyžaduje. Nevylučuje prý, že by věc nakonec mohla skončit u Ústavního soudu. „Záleží na tom, jak je kdo přísný. Někomu to může připadat legitimní, někdo to může považovat za pozitivní diskriminaci. Pak by záleželo na Ústavním soudu. Mně osobně kvóty sympatické nejsou, ale netvrdil bych, že je to přímo protiústavní," míní Kysela.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Ostatkový kříž v Německu plném muslimů? Toto hrozí.“ Došlo na protest před svatým Vítem

18:50 „Ostatkový kříž v Německu plném muslimů? Toto hrozí.“ Došlo na protest před svatým Vítem

„Mít milion podpisů, tak snad vyženu všechny ty antikristy z Poslanecké sněmovny,“ zasmál se v nadsá…