Proti Rusku nám stačí jeden prapor, sdělilo Polsko

1. 6. 2016 13:15

„Jeden prapor by měl na zastavení Ruska stačit,“ uvedl polský ministr obrany Antoni Macierewicz. Když se ovšem v rámci NATO mluví o přesunu vojáků k východní hranici Polska, obyčejně se udává termín „jeden prapor-plus“, což je termín, který podle ministra zatím není úplně přesně definován. Klasický prapor americké armády sestává z 300 až 800 vojáků, píše se na serveru Defensenews.com

Proti Rusku nám stačí jeden prapor, sdělilo Polsko
Foto: Archiv
Popisek: Polsko

S blížícím se summitem NATO, který se má uskutečnit na začátku července v polské Varšavě, je polská strana ve svých požadavcích zatím dost nenáročná – „přibližně jeden prapor rotačních vojsk na našem území by měl být dostatečnou zárukou proti ruské agresi“, uvedl polský ministr obrany Macierewicz.

Když byl opakovaně otázán na to, o jakém počtu vojáků je konkrétně řeč, Macierewicz uvedl, že polská strana zatím přesně „nedefinovala, co znamená to slovo ‚plus‘, když se hovoří o ‚jednom praporu-plus‘. To je něco, o čem se momentálně dohadujeme“, uvedl ministr.

NATO momentálně plánuje umístit čtyři vojenské prapory podél své východní hranice s Ruskou federací. Konkrétně by pak měly být umístěny po jednom v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku. Konečné rozhodnutí o umístění vojenských jednotek do těchto států bude se vší pravděpodobností učiněno na varšavském summitu NATO.

Již před samotným summitem v Polsku na začátku týdne vystoupil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, kdy vyjádřil podporu pro plán na umístění vojsk na polské území. „Chtěl bych jasně konstatovat jednu věc: po červencovém summitu zde v Polsku bude více vojenských jednotek,“ cituje jeho slova server Defensenews.

Poté, co se podrobnosti o plánu NATO dostaly na veřejnost, ruská vláda zareagovala prohlášením o tom, že se chystá vytvořit tři nové divize, z nichž každá bude sestávat z 10 000 vojáků a které by měly být umístěny podél hranice s Evropskou unií.

Polský ministr obrany Macierewicz přiznal, že spojenecké jednotky by samozřejmě nemohly zabránit tomu, kdyby se Rusko rozhodlo pro invazi do Polska. Cílem ovšem není zastavit případnou invazi, nýbrž ji jen zpomalit, čímž by vojska Severoatlantické aliance získala čas na zahájení protiútoku.

„Z vojenského pohledu je hlavní problém v tom, že v současné době jsme si téměř stoprocentně jistí tím, že pokud by došlo k takové agresi, vojska NATO by přišla o některou část svého území, kterou by musela znovudobýt později,“ uvedl polský ministr.

Ve stejný den na toto téma promluvil i tiskový mluvčí polského prezidenta Adrzeje Dudy Marek Magierowski, který uvedl, že se Polsko již vzdalo představy na permanentní umístění vojenských základen zahraničních partnerů na svém území. „Dobře si uvědomujeme, jak složité by bylo z politického hlediska permanentní udržování zahraničních vojsk na našem území,“ řekl.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: fib

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš láká ODS, ta je možná nakřáplá. Nastupuje Okamura, drží prý v hrsti Zemana a má nápady, ze kterých se kavárna po...

7:31 Babiš láká ODS, ta je možná nakřáplá. Nastupuje Okamura, drží prý v hrsti Zemana a má nápady, ze kterých se kavárna po...

103 hlasů by mohla mít případná koalice dvou nejúspěšnějších stran skončených sněmovních voleb – hnu…