Průzkum ČT: Češi vnímají EU hůře než Slováci. A může za to prý Klaus

27.02.2014 12:20

Přibližně dva tisíce Čechů a Slováků bylo dotazováno společností MEDIAN, jak hodnotí deset let v Evropské unii. O průzkumu informovala Česká televize. Postoj k členství v Evropské unii je prý ovlivněn vzděláním i věkem. Zatímco kriticky se na něj v obou zemích dívají starší lidé, občané méně vzdělaní a ti s nižšími příjmy, pozitivně vliv EU hodnotí lidé vzdělaní.

Průzkum ČT: Češi vnímají EU hůře než Slováci. A může za to prý Klaus
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Hradě zavlála vlajka EU za účasti Zemana a Barrosa

Slováci hodnotí členství v EU mnohem pozitivněji než Češi. Na Slovensku převládá pozitivní hodnocení u 51 procent dotázaných. Zatímco v ČR jsou názory zhruba rozpolcené, 37 procent hodnotí členství pozitivně a 35 procent naopak negativně.

Může za to prý především startovní pozice obou zemí, která byla odlišná, a ekonomický rozvoj Slovenska za poslední desetiletí byl tak markantnější než v tuzemsku. Slováci ale také lépe hodnotí využívání evropských fondů a mnohem častěji jsou schopni jmenovat alespoň jednoho europoslance než Češi.

Slovensko muselo o své místo v Evropě bojovat

Server ceskatelevize.cz cituje dva postoje vysvětlující český skepticismus vůči EU. Například europoslanec Libor Rouček dává český euroskeptický pohled za vinu postavě Václava Klause. „Na Slovensku až na malé výjimky jsou politické strany proevropské, dovedou pro Slovensko vytěžit z Evropy maximum. U nás je roky kvůli euroskeptikům nejen z ODS Evropa prezentována jako něco špatného, naše členství že je nevýhodné," řekl.

Podobný názor má i politolog Jacques Rupnik. Podle něj jde o zajímavý česko-slovenský kontrast. V Česku je to nejspíš pozůstatek toho, že Hrad deset let obýval euroskeptický Klaus, domnívá se Rupnik a dodává, že Slovensko naopak muselo o své místo v Evropě bojovat.

Průzkum zveřejněný serverem ceskatelevize.cz také zjišťoval, co lidé očekávají od poslanců, kteří je budou zastupovat v Evropském parlamentu. Představy občanů prý do velké míry vycházejí z požadavků, které zajímají občany na národní úrovni a vycházejí ze socioekonomických motivací. Proto je prý v obou zemích nejsilněji zastoupen názor, že europoslanci by se měli zaměřit na programová témata související se sociální politikou. Češi se navíc zaměřují na témata související s národní identitou a suverenitou a ohrožení imigrací.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…