Průzkum se ptal na Havla. Polovina Maďarů ho nezná

02.04.2012 19:28

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se ptalo Středoevropanů na názor na Václava Havla. Ve všech státech převažuje kladný názor, a to jak na jeho funkci coby prezidenta, tak dramatika. Průzkum však odhalil, že v Maďarsku Havla zná jen polovina obyvatel.

Průzkum se ptal na Havla. Polovina Maďarů ho nezná
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalý prezident ČR Václav Havel

Výzkum CVVM ukázal, že většina Středoevropanů vnímá Václava Havla pozitivně. „V případě Slovenska pak s odstupem času pozitivní postoje k Václavu Havlovi celkem jednoznačně převládají i navzdory tomu, že v době, kdy zastával úřad federálního prezidenta, bylo mínění Slováků vůči němu zejména v průběhu let 1991 a 1992 poměrně kritické,“ dodává průzkum.

Všichni čeští respondenti odpověděli, že Havla znají, na Slovensku to bylo 97 procent. V Polsku ho nezná jen každý desátý občan, ovšem v Maďarsku ho podle průzkumu nezná 44 procent dotazovaných.

S tím je spojen i kritický názor na jeho osobu. I když ho většinou lidé vnímají pozitivně a například 79 procent Čechů ho považuje za dobrého prezidenta, stejně tak si 39 procent dotazovaných myslí, že učinil mnoho špatných politických rozhodnutí. Jelikož ale Poláci znají jeho jméno, ovšem jeho kroky jako prezidenta už příliš ne, pouze 11 procent z nich si myslí, že se mnohokrát špatně rozhodl.

„Jedinou položkou, v níž převládla na adresu Václava Havla určitá kritika, lze-li tento výsledek takto interpretovat, byl výrok, že ‚Václav Havel v politice byl příliš velkým idealistou‘, s nímž se ztotožnila více než tříčtvrtinová většina dotázaných Čechů (77 % proti 15 %) a také třípětinová většina Slováků (61 % proti 17 %),“ píše se v průzkumu.

CVVM se také věnovalo otázce přejmenování ruzyňského letiště na Letiště Václava Havla. Průzkum se konal v době, kdy o přejmenování ještě nebylo rozhodnuto. Převažoval však nesouhlas se změnou názvu, celkem 49 procent chtělo zachovat nynější název letiště. Oproti tomu 39 procent bylo pro přejmenování.

Kompletní zpráva CVVM ZDE.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pan

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…