Čtyřiaosmdesátiletý lesní inženýr z Mostecka Stanislav Štýs, který v roce 1996 obdržel Cenu ministra životního prostředí, je v zahraničí známým expertem přes rekultivace krajiny. Na toto téma toho už odpřednášel nepočítaně. Dostal se i do Číny.
Poprvé se do země draka dostal jako rekultivační expert před pětadvaceti lety. „Zažil jsem tam ohromnou bídu. Byla dozvukem ´Velkého skoku´ a hlavně ´Kulturní revoluce´. Ta měla ovšem kulturnost jen v názvu. Byla hroznou a pro nás jen těžko představitelnou totalitou s katastrofálními hospodářskými důsledky,“ vzpomíná na své postřehy staré čtvrtstoletí.
Nebe a dudy! To bylo tedy překvápko
Po dvaceti letech měl pak možnost zúčastnit se v Číně odborného sympozia. Tehdy navštívil i oblasti, kde předtím působil. Mohl proto srovnávat. „Již tehdy to byl nebetyčný rozdíl. A nejen hospodářský. Vědecky, technicky a ekonomicky nás Čína v mnohém předčila, takže je rozumné v tomto směru aktivně spolupracovat,“ uvádí v souvislosti s aktuálními diskuzemi na téma nedávné návštěvy prezidenta Zemana v Číně.
Navíc podle Stanislava Štýse není napojení na čínskou ekonomiku nic převratného, neočekávatelného či překvapujícího. „Již před těmi pětadvaceti léty jsem na mnohých místech narážel na německé, anglické a polské investice. Nyní jezdí do Číny vydělávat celý vyspělý svět, a konečně jsme se i my k němu přiřadili. To je v globalizovaném tržním světě dokonce nutné, abychom nezůstávali na chvostu,“ míní pamětník.
Sklapněte podpatky, máme se co učit!
Číňany jako národ čtyřiaosmdesátiletý expert na životní prostředí v mnohém obdivuje. „Jsem přesvědčen o tom, že se i dnes máme od nich co učit. Jsou především přirozeně iniciativní, pracovití, vynalézaví a mají příkladný vztah k rodině a společnosti,“ vyjmenovává Štýs a jako vysokoškolský pedagog udává jeden z viditelných důkazů: „Podívejte se na výsledky soutěží školáků a studentů, kde v celosvětovém měřítku Číňané vesměs obsazují přední místa. Často to porovnávám s mými studenty. Přidáte-li k tomu pracovitost a zavedení tržního systému, nemůžeme se divit jejich hospodářským výsledkům, které z nich v historicky krátké době udělaly velmoc.“
Jak připomíná, jsou podporovány investičně nejen kontinentálním kapitálem, ale ve velkém měřítku i zahraničními Číňany. Tedy emigranty, již do své původní vlasti, kterou pořád za svou považují, přinášejí nejen peníze, ale i špičkové světové zkušenosti. „Opět to srovnejme s našimi v zahraničí,“ poznamenává skepticky.
Prezident Zeman a jak to souvisí s cedulí Psům a Číňanům vstup zakázán
Stanislav Štýs dle svých slov rozumí slovům prezidenta Miloše Zemana o tom, že se k čínským spojencům jel učit stabilizovat společnost. „Ona není v Číně generována jen shora, ale i zdola. I tuto problematiku musíme vidět ve velmi dlouhodobém kontextu. Čínský císařský systém staletí prosperoval. Nezachytil však průmyslovou revoluci, a tak doslova zdegeneroval. Stal se tak snadnou kořistí západních koloniálních mocností, hlavně Anglie a Francie,“ vysvětluje.
Na nejznámějším šanghajském korzu mu prý ukazovali, kde byly výstražné cedule s nápisem „Psům a Číňanům vstup zakázán“. „Pak se Číňané stali snadnou kořistí modernějších a agresivnějších Japonců. První šancí společenské modernizace byl velmi slabý Čanghajšek, čehož využil velký Mao, a pak jen následovala jedna katastrofa za druhou. Z této šlamastyky se současníci dovedli vyhrabat ve velmi krátkém období několika desítek let. A to nejen hospodářsky, ale i společensky. Nelze nevidět, že tam probíhá řada reforem,“ objasňuje, jaké souvislosti bychom měli mít na mysli a analyzovat si je, než začneme Čínu a vztahy naší republiky k ní hodnotit.
Tohle bude největší úspěch lidstva
„Jde o reformy nejen hospodářské, ale i společenské. Jednou z větví jsou ti, kteří směřují k ´Pekingskému jaru´. I my jsme dříve vítali každou příležitost, kdy k nám v dobách uzavřené západní hranice přijížděli návštěvníci demokratických států, abychom se lépe orientovali. Dojde-li v Číně k mírovému přechodu do demokracie, bude to největší úspěch lidstva,“ zdůrazňuje Severočech Stanislav Štýs a dodává: „V opačném případě by to byla katastrofa. A proto bychom se tomuto procesu neměli vyhýbat ani my.“
| Mostečan Stanislav Štýs je lesní inženýr, externí vědecký pracovník, vysokoškolský učitel, držitel autorizace pro posuzování vlivů na životní prostředí, soudní znalec v oboru čistota ovzduší a ekologie, odborník na rekultivace, který v roce 1996 obdržel Cenu ministra životního prostředí. V roce 1954 dokončil studium Lesnické fakulty ČVUT Praha. Pracoval na Správě lesů v Dubí, na Krajské správě meliorací v Teplicích, působil jako vedoucí projekce rekultivací a nakonec jako vedoucí odboru revírní ekologie na Generálním ředitelství Severočeských dolů v Mostě. V současné době je jednatelem inženýrské organizace ECOCONSULT PONS. Spolupracuje s vědeckými pracovišti a vysokými školami, je autorem 330 publikací. Již od počátku 90. let spolupracuje s oddělením statistiky životního prostředí ČSÚ. Nyní 13. listopadu otevřel výstavu Proměny města Mostu spolu s centrem Europe Direct v prostorách Vysoké školy finanční a správní v Mostě. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
