Odboráři neúspěšně žádali náhradu údajné újmy způsobené odložením jejich starší ústavní stížnosti. Nejprve se obrátili na Ministerstvo financí, poté podali žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Obvodní soud sice žalobu zamítl, podle nálezu ze středy se jí však vůbec neměl zabývat, protože k přezkoumávání postupů ÚS nemá kompetenci.
Rozhodnutí Ústavního soudu jsou na vnitrostátní úrovni konečná
"Dle zákona o Ústavním soudu nemůže vydané rozhodnutí Ústavního soudu přezkoumávat dokonce ani samotný Ústavní soud; jeho rozhodnutí jsou na vnitrostátní úrovni konečná a mohou být zpochybněna toliko v řízení před Evropským soudem pro lidská práva, ovšem bez možnosti přímé kasace (zrušení) ze strany tohoto mezinárodního soudu," stojí v nálezu senátu se zpravodajem Jiřím Nykodýmem.
Odborová organizace tvrdila, že jí v důsledku nesprávného úředního postupu ze strany ÚS vznikla škoda. Ve sporném řízení O.PO.RA. požádala Českou advokátní komoru, aby jí určila advokáta. Podmínky komory však odboráři považovali za nepřijatelné a podali správní žalobu. Ústavnímu soudu navrhli, aby do rozhodnutí o správní žalobě přerušil řízení o ústavní stížnosti. Soud však návrhu nevyhověl a stížnost odložil. Odborová organizace to považovala za porušení správného úředního postupu.
Snahy o obcházení nálezů a rozhodnutí ÚS jsou časté
Podle generálního sekretáře ÚS Iva Pospíšila se snahy o obcházení nálezů a rozhodnutí objevují častěji. Lidé například podávají stížnosti na starší usnesení ÚS, případně se obracejí na Ministerstvo financí a obecné soudy. "Je to důsledek ne zcela vhodné a jednoznačně vyjádřené koncepce v zákoně o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem," řekl ČTK Pospíšil.
Rozhodnutí ÚS jsou podle Ústavy konečná a závazná pro všechny orgány a osoby. "Pokud by postupy Ústavního soudu měly být přezkoumávány prostřednictvím Ministerstva financí jako exekutivního orgánu, tak je to snad dokonce v rozporu s dělbou moci. Dokud neexistuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva o tom, že ÚS porušil práva jednotlivce, není splněna podmínka rozhodování o náhradě škody či nemateriální újmy," uvedl Pospíšil.
Nález ze středy se nedotýká problému odškodňování průtahů před ÚS. Také v tomto případě rozhodují v Česku Ministerstvo financí a obecné soudy, ačkoliv například v Německu či na Slovensku má tuto kompetenci sám Ústavní soud. Také tuto situaci, kdy exekutivní orgán a obecný soud posuzují, zda ÚS porušil Listinu základních práv a svobod, označil Pospíšil za absurdní a popírající logiku dělby moci a soudní hierarchie. "I v tomto směru by právní úprava vyžadovala změnu," doplnil Pospíšil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe, čtk
