Rozpad Československa byl selháním elit, tvrdí Špidla

26.10.2010 15:23

Státní svátek 28. října je podle bývalého premiéra Špidly dobrou příležitostí zamyslet se nad osudem Československa. Jeho osud zpečetili tehdejší protagonisté Klaus, Mečiar, ale i pasivita Havla.

Rozpad Československa byl selháním elit, tvrdí Špidla

Bývalý eurokomisař Vladimír Špidla u příležitosti blížícího se výročí 28, října uvádí ve svém blogu, že Československo prošlo v historii velice složitým vývojem, kdy se zrodilo na troskách první světové války jako komplikovaný průsečík vůle vítězných mocností a vůle tehdejších národních elit. „Svým způsobem bylo Československo státem, o jehož hodnotě nikdo nepochyboval, ale jehož identitou si nikdo nebyl až tak jistý," píše Špidla.

Poukazuje na to, že vývoj po roce 1989 byl příležitostí k novému zrodu Československa. Mezinárodní tlak neexistoval a vnitřní demokracie otevírala nové možnosti pro formulování autentického konceptu státu. „Nálada občanů jak na Slovensku, tak i v Česku byla pročeskoslovenská. Strany, které měly ve svém programu rozdělení státu, ODA na české straně a SNS na slovenské, obdržely jen velmi slabé procento hlasů," připomíná bývalý předseda vlády.

Referendem by Československo vzniklo jako projev vůle občanů

Když se počátkem devadesátých let projevily tendence k rozdělení státu, vzniklo spontánní hnutí pro referendum o této otázce. Získalo tehdy na české straně během několika týdnů na milion podpisů a na slovenské kolem 300 tisíc. „Pokud by se tehdy referendum uskutečnilo, byl by to nový a definitivní vznik Československa jako projev svobodné vůle jeho občanů," zdůrazňuje Špidla.

Nepochybuje o tom, že by to byl základ daleko pevnější identity než základy předchozí. „Je temným okamžikem tehdejších dějin, že politické elity se z různých důvodů vydaly jinou cestou, již charakterizuje mj. pasivita Václava Havla," tvrdí Špidla s tím, že pokud by se tehdejší prezident pro referendum vyslovil, mělo by to svou váhu a referendum by se uskutečnilo.

Chování Klause a Mečiara se pohybovalo na hranici ústavnosti

Tehdejší hlava státu však není jediným terčem Špidlovy kritiky. „Chování tehdejších protagonistů, Václava Klause a Vladimíra Mečiara, se pohybovalo na hranici ústavnosti. Přísaha ústavních činitelů nedávala možnost k tak přímočařé akci, jakou bylo rozbití společného státu," obviňuje premiéry národních vlád v ještě společném Československu.

Podle bývalého předsedy ČSSD bylo jediným ústavně zcela konformním postupem vyhlásit referendum a jednat na základě jeho výsledku. „A tak jsme v roce 1992 zažili to, co se až příliš často opakuje v našich dějinách. Hodnota, společného států, ač tušená, nebyla dostatečně hájená. A to je osud všech hodnot. Pokud se nehájí, umírají. Právě tak zemřelo i Československo," konstatuje Špidla.

K věci:

Špidla prohrál. Bere to sportovně a chystá se na víno 

Špidla v rozhlase: V politice rozhodně nekončím 

Špidla vyhraje. Co další senátní kandidáti ČSSD? 

Foto: eu2009.cz

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jih

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Berndu Posseltovi za zásluhy o stát... Okamura četl návrhy na vyznamenání a nevěřil

22:28 Berndu Posseltovi za zásluhy o stát... Okamura četl návrhy na vyznamenání a nevěřil

Poslanecká sněmovna nominovala na udělení vyznamenání Za zásluhy ke sblížení Čechů a sudetských Němc…