Spojené státy a Evropská unie již zavedly několik kol sankcí proti ruským představitelům, které spojují s ukrajinskou krizí, a proti ruským společnostem s vazbami na potrestané ruské činitele a podnikatele.
„Západ by měl nastolit přísnější sankce, které by postihly specifické hospodářské sektory jako bankovnictví a které by byly zacíleny na ruské činitele s rozhodovacími pravomocemi," prohlásil Deščycja v interview pro dnešní tištěné vydání deníku. „Rovněž je důležité vyhlásit preventivní sankce, než Rusko nadělá ještě větší škody," dodal.
Rusko se prý nezastaví v Luhansku a Doněcku
Šéf ukrajinské diplomacie řekl, že němečtí politici by si měli být vědomi, „že Rusko se nezastaví v Luhansku a Doněcku". Pokud tedy německá vláda nechce nést odpovědnost za destabilizaci regionu, měla by být vůči Moskvě tvrdší.
Německo má blízké hospodářské vztahy s Ruskem a němečtí podnikatelé zesilují tlak na kancléřku Angelu Merkelovou, aby ji odradili od zavedení nových, přísnějších ekonomických sankcí vůči Moskvě v souvislosti s Ukrajinou. Podle nich by to mohlo dlouhodobě poškodit domácí firmy i německou ekonomiku jako celek.
Deščycja konstatoval, že Putin neplánuje „otevřeně vpadnout" na Ukrajinu, protože se obává následků, jako jsou další sankce. Kreml proto posílá „teroristy, aby vyvolávali nepokoje a aby dostali východní část Ukrajiny pod jeho kontrolu".
Většina zbraní separatistů pochází z Ruska
Podle Deščycji většina zbraní, které používají „rebelové", pochází z Ruska. „Pohraničníci zadrželi pašeráky, kteří se snažili tyto zbraně dostat na Ukrajinu," sdělil. „Navíc jsme zachytili množství telefonických hovorů mezi vůdci separatistů a ruskými agenty, které dokazují, že separatisté dostávají rozkazy z Ruska," dodal.
Deščycja také vyjádřil obavy, že občané na některých místech na východě Ukrajiny nebudou mít šanci hlasovat v prezidentských volbách plánovaných na 25. května kvůli zastrašování ze strany „teroristů" a obavám z odvety.
Ukrajinský ministr zahraničí dále v rozhovoru prohlásil, že Ukrajina vyjednává s Ruskem o ceně plynu a je připravena zaplatit tržní cenu okolo 300 dolarů za 1000 metrů krychlových. Kyjev podle něj také jedná s Polskem, Slovenskem a Maďarskem o nákupu plynu a pracuje na snížení své závislosti na ruském státním plynárenském podniku Gazprom.
Ruský Gazprom už vzhledem k ukrajinskému dluhu rozhodl o tom, že bude po Kyjevu požadovat platbu předem. Rusko varovalo, že v červnu přestane Ukrajinu zásobovat plynem, pokud Kyjev nezaplatí předem do 2. června. Podle expertů zastavení dodávek na Ukrajinu může poškodit i evropské zákazníky, protože při obdobném cenovém sporu v roce 2009 Ukrajina odčerpávala plyn určený pro Evropu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vam, čtk
