„Jakákoli snaha vlády povzbudit hospodářský růst jde vždy na úkor soukromého sektoru. Na vrub dluhu, který je třeba někdy splatit. Nebo na vrub daní, které by mohly být nižší, což by ekonomice pomohlo daleko více než nějaká 'opatření'. Zkrátka, kdykoli a kdokoli z vlády zmíní 'prorůstová opatření', zaslouží si již zmíněný výchovný záhlavec. Pochopitelně jen symbolický,“ píše autor.
Na skutečnost, že žádná katastrofa nemůže ekonomice prospět, upozornil již v polovině 19. století francouzský ekonom Frédéric Bastiat ve svém eseji „Co je vidět a co není vidět“. Již on jednoznačně odmítl tezi, že uličník, který rozbije okno, vlastně dá práci sklenáři.
Do jisté míry platí, že na povodních a jiných katastrofách mohou vydělat podvodníci, skrze pojistné podvody a další nekalosti. Kohout také připomíná, že každé uvolňování sebou nese značné plýtvání. Zpravidla bývají kvůli katastrofám také zvyšovány daně. Pokud se sečtou všechny tyto negativní efekty, dojdeme k tomu, že údajný prorůstový efekt povodní je pouze iluzorní.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: čtk, mp
